Přeskočit na obsah

Isokaze (1939)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Isokaze 22. listopadu 1940 na zkušební plavbě
Isokaze 22. listopadu 1940 na zkušební plavbě
Základní údaje
Vlajka
TypTorpédoborec 1. třídy
TřídaKageró, I. série
Číslo trupu28
Jméno podle磯風 ~ pobřežní vítr
Objednánanámořním arsenálu Sasebo
Zahájení stavby25. listopadu 1938
Spuštěna na vodu19. června 1939
Uvedena do služby30. listopadu 1940
Osud7. dubna 1945 poškozen letadly TF 58 a doražen torpédoborcem Jukikaze
Poloha vraku[1]
Souřadnice
Takticko-technická data
Výtlak2033 T standardní
2450 T při zkouškách[2]
Délka111,0 m mezi svislicemi
116,2 m na vodorysce
118,5 m celkem[2]
Šířka10,8 m[2]
Ponor3,76 m[2]
Pohon3 kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních turbín Kanpon
2 lodní vrtule[2]
52 000 k na hřídeli (38 245,9 kW)[2][p 1]
Palivo500 t topného oleje[3]
Rychlost35 uzlů (64,8 km/h)[2]
Dosah5 000 námořních mil (9 260 km) při 18 uzlech (33,3 km/h)[2][3]
Posádka240[2][3]
VýzbrojPo dokončení:
127 mm/50 typu 3. roku (3xII)
25 mm/60 typu 96 (2xII)
8× 610mm torpédomety (2xIV) pro torpéda typu 93 (16 ks)
18 hlubinných náloží typu 95

Isokaze (磯風) byl dvanáctý torpédoborec japonského císařského námořnictva třídy Kageró. Byl dokončen v listopadu 1940 jako desátý z devatenácti torpédoborců třídy Kageró. Zúčastnil se druhé světové války v Tichomoří, během které se věnoval převážně eskortním a transportním povinnostem.

V prosinci 1941 doprovázel Nagumův svaz při útoku na Pearl Harbor. Nadále se pak věnoval doprovodu Nagumových letadlových lodí a zúčastnil se tak vylodění v Rabaulu, náletu na Darwin, operací proti Jávě, výpadu do Indického oceánu a bitvy u Midway. Od srpna do října 1942 se zapojil do bojů o Guadalcanal a během bitvy u Santa Cruz byl součástí Abeho předsunutého svazu. Po údržbě v Japonsku se v prosinci 1942 opět vrátil do jihozápadního Pacifiku. Dne 10. ledna 1943 se podílel na potopení ponorky USS Argonaut a v únoru se zapojil do evakuace Guadalcalanu. Poté se věnoval doprovodu konvojů a těžkých jednotek loďstva. V srpnu se zúčastnil bitvy u Horaniu a po ní se věnoval „krysím transportům“. V říjnu se zúčastnil bitvy u Vella Lavella. Při doprovodu konvoje najel 4. listopadu na minu, ale již v lednu 1944 se vrátil zpět do služby a věnoval se doprovodu těžkých jednotek loďstva a konvojů. V červnu se zúčastnil bitvy ve Filipínském moři a v říjnu se v rámci Kuritova svazu zúčastnil série bitev u Leyte. Poté se opět vrátil k doprovodu těžkých jednotek – naposledy v rámci operace Ten-gó doprovázel ve dnech 6. a 7. dubna 1945 bitevní loď Jamato na její sebevražedné cestě k Okinawě. Během následujících útoků amerických palubních letounů byl těžce poškozen a nakonec potopen torpédoborcem Jukikaze.[1]

Související informace naleznete také v článku Třída Kageró.

Isokaze patřil do I. série třídy Kageró a byl objednán na základě doplňovacího programu pomocných plavidel z roku 1937. Jeho výzbroj tvořilo šest 127mm kanónů typu 3. roku ve třech dvouhlavňových věžích typu C (jedné na přídi a dvou na zádi) a dva čtyřhlavňové 610mm torpédomety typu 92 modelu 4. Zásoba šestnácti torpéd typu 93 byla v pozdější fázi války pravděpodobně redukována na osm kusů, aby se kompenzoval nárůst hmotnosti vlivem instalace dalších 25mm děl typu 96.

Pravděpodobně během údržby v Kure od listopadu 1943 do počátku ledna 1944 byla odstraněna zadní 127mm dělová věž číslo 2 a nahrazena dvěma tříhlavňovými 25mm komplety.[1] Rovněž 25mm dvojčata na plošině vedle zadního komínu byla nahrazena za 25mm trojčata. Další pravděpodobně trojhlavňový komplet se nacházel na plošině před můstkem. Jako jeden z torpédoborců, které se dočkaly roku 1944, byl Isokaze pravděpodobně vybaven jedním metrovým přehledovým radarem 13 Gó pro sledování vzdušných cílů na zadním stožáru a jedním centimetrovým přehledovým radarem 22 Gó pro sledování vzdušných i hladinových cílů na předním stožáru.[4]

Dne 25. května 1945 byl Isokaze vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[1]

  1. Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
  1. a b c d NEVITT, Allyn D. IJN Isokaze: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-07-12 [cit. 2011-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i NISHIDA, Hiroshi. Kagero class 1st class destroyers [online]. [cit. 2013-10-17]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  3. a b c WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. S. 26. (polsky) 
  4. 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Kageró-gata. (japonsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Loďstva států účastnících se druhé světové války. Praha: Naše vojsko, 1994. 231 s. ISBN 80-206-0245-3. 
  • WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky) 
  • 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. (japonsky) 
  • 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Kageró-gata. (japonsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Isokaze na Wikimedia Commons
  • NEVITT, Allyn D. IJN Isokaze: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-07-12 [cit. 2011-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NEVITT, Allyn D. KAGERO Class Notes [online]. combinedfleet.com [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. (anglicky)