Infliximab
| infliximab | |
|---|---|
| Název (INN) | infliximab (angličtina) |
| Kódy | |
| Číslo CAS | 170277-31-3 |
| ChEMBL ID | CHEMBL1201581 |
| Farmakologie | |
| Indikace | polyartritida, Multiple myeloma, kolitis, Bechtěrevova nemoc, Takayasuova arteritida, artritida, ulcerózní kolitida, Behçetova choroba, uveitida, Kawasakiho nemoc, syndrom dráždivého tračníku a spondylitis |
| Cesty podání | infuze |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Infliximab je chimérická monoklonální protilátka namířená proti prozánětlivému cytokinu TNF-α (tumor nekrotizujícímu faktoru α).[1] Pod obchodním názvem Remicade[2], Inflectra[3], Remsima[4] nebo Flixabi[5] je indikován k léčbě revmatoidní artritidy, Crohnovy nemoci, ulcerózní kolitidy nebo Bechtěrevově nemoci.[1] Zavedení infliximabu do klinické praxe zlepšilo kvalitu života mnohým pacientům s těmito onemocněními díky indukci a udržení jejich remise. Infliximab se řadí do skupiny léků biologické léčby. V Evropě se používá od roku 1999.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Infliximab je chimérická monoklonální protilátka typu IgG1. Protože imunitní systém člověka vyvíjí imunitní reakci vůči myším protilátkám, byl konstantní řetězec této protilátky nahrazen lidským imunoglobulinem. Z 25 % ji tvoří myší variabilní oblast a ze 75 % je to původem lidská protilátka. Infliximab se vyznačuje vysokou afinitou (1,8x 10−9 kDa) a vysokou specifitou (například se neváže na TNF-β).[6] Uchovává se ve formě prášku, ze kterého se před podáním připravuje infuzní roztok.[2]
Infliximab se řadí do lékové skupiny tzv. biologické terapie. Významná část léků je strukturně poměrně jednoduchá a lze je syntetizovat pomocí chemických postupů. Naproti tomu biologické léky (v tomto případě protilátky) se vyznačují složitou strukturou a k jejich produkci v laboratorních podmínkách slouží živé buňky. Náročná příprava se mimo jiné odráží též v ceně léku.[7]
Název
[editovat | editovat zdroj]Předpona názvu monoklonálních protilátek je variabilní, v tomto případě je to „inf-". Slabika „-li-" se vztahuje k imunitnímu systému, označuje, proti čemu je protilátka v těle namířená, „-xi-" je označení pro chimérickou protilátku a „-mab“, pocházející z „monoclonal antibody", pro monoklonální protilátku.[1]
Mechanismus působení
[editovat | editovat zdroj]Infliximab se váže na solubilní i transmembránový TNF-α, čímž znemožňuje jeho funkci. TNF-α je cytokin hrající klíčovou roli při zánětu, produkují ho například monocyty, makrofágy, neutrofily a endoteliální buňky. Vazba infliximabu na TNF-α navíc aktivuje komplement a tím indukuje T-lymfocyty zprostředkovanou apoptózu buněk nesoucích TNF-α na svém povrchu. TNF-α mají na povrchu například aktivované T-buňky, makrofágy nebo dendritické buňky. Tato na protilátkách závislá cytotoxicita tedy vede k jejich lýzi. Cílem léčby je dosažení remise zánětlivého onemocnění.[6]
Indikace a způsob podání
[editovat | editovat zdroj]Infliximab je určen především pro pacienty trpící aktivní nebo těžkou revmatoidní artritidou, středně závažnou až závažnou Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou a aktivní, progresivní psoriatickou artritidou. Jedná se o pacienty, kterým je kontraindikována běžná léčba nebo kteří na konvenční léčbu nereagují.
Infliximab se podává ve formě nitrožilních infuzí. Samotné podání trvá v případě první dávky přibližně dvě hodiny. V pořadí druhá dávka je podávána dva týdny po první dávce, další infuze následují v šesti až osmitýdenních intervalech. Množství podané protilátky závisí na charakteru onemocnění, hmotnosti pacienta a jeho reakci na léčbu. Většinou se podávají 3 až 5 mg/kg.[2]
Pokud je třeba snížit riziko vzniku infuzní reakce, lze snížit rychlost infuze a pacienta předléčit například podáním antihistaminika.[2]
Pokud je to možné, je výhodné léčbu infliximabem kombinovat s methotrexátem, čímž je dosaženo jejich synergistického působení. Pozorováno je delší udržení požadované hladiny infliximabu a nižší hladina CRP (C-reaktivního proteinu) v séru.[2] Také je možné touto kombinací snížit míru produkce potenciálních protilátek proti infliximabu.[6]
Podání infliximabu je kontraindikováno například u pacientů s hypersenzitivitou na infliximab, tuberkulózou a dalšími závažnými infekcemi.[2]
Vedlejší účinky
[editovat | editovat zdroj]Mezi možné vedlejší účinky léčby patří například akutní infuzní reakce, objevit se mohou alergické reakce, kardiovaskulární potíže (hypertenze, bradykardie)[2] nebo, jako důsledek potlačení prozánětlivých reakcí, hrozí zvýšené riziko infekcí.[8] Léčba může zvýšit riziko rozvoje nádorového onemocnění. Léčba může vyvolat vznik protilátek namířených proti infliximabu, což může vést k snížení účinnosti léčby. Za takových okolností může narůst i množství infuzních reakcí.[2][9]
Při podávání infliximabu ženám během těhotenství může být snížena obranyschopnost dětí po narození. Vakcinace živými vakcínami u těchto dětí by proto měla být oddálena alespoň do věku šesti měsíců dítěte, v takové době již není infliximab v krvi dítěte detekován.[10]
Další látky namířené proti TNF-α
[editovat | editovat zdroj]- Adalimumab je plně humánní monoklonální protilátka. Na trhu je známý pod názvem Humira.[11] Není zaznamenáno, že by se od infliximabu lišil v účinnosti či bezpečnosti.[12]
- Etanercept a onercept jsou rekombinantní proteiny, jsou to „falešné“ solubilní receptory pro TNF-α. Etanercept je složen z částí TNFR2 a IgG.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d 1949-, Hořejší, Václav,. Základy imunologie. 6., aktualizované vydání. vyd. V Praze: [s.n.] 297 s. ISBN 9788075532503. OCLC 989928270
- ↑ a b c d e f g h S.R.O., QCM. REMICADE, 100MG INF PLV CSL 1, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O., QCM. INFLECTRA, 100MG INF PLV CSL 1, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O., QCM. REMSIMA, 100MG INF PLV CSL 1, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O., QCM. FLIXABI, 100MG INF PLV CSL 1, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d CORNILLIE, Freddy. Ten years of infliximab (Remicade®) in clinical practice: The story from bench to bedside. European Journal of Pharmacology. Roč. 623, s. S1–S4. Dostupné online [cit. 2018-02-18]. DOI 10.1016/j.ejphar.2009.10.023.
- ↑ SFX by Ex Libris Inc.. sfx.is.cuni.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ DOWNEY, Colum. Serious infection during etanercept, infliximab and adalimumab therapy for rheumatoid arthritis: A literature review. International Journal of Rheumatic Diseases.
- ↑ ISHIGATSUBO, Y.; TAKENO, M.; KIRINO, Y. Development of anti-infliximab antibody is associated with reduced efficacy and infusion reaction in Behçet's disease with uveitis. Pediatric Rheumatology. 2015-09-28, roč. 13, čís. 1, s. P166. Dostupné online [cit. 2018-02-18]. ISSN 1546-0096. DOI 10.1186/1546-0096-13-s1-p166.
- ↑ DJOKANOVIC, Nada; KLIEGER-GROSSMANN, Chagit; PUPCO, Anna. Safety of infliximab use during pregnancy. Reproductive Toxicology. Roč. 32, čís. 1, s. 93–97. Dostupné online [cit. 2018-02-18]. DOI 10.1016/j.reprotox.2011.05.009.
- ↑ S.R.O., QCM. HUMIRA, 40MG INJ SOL 2X0,8ML I, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ SINGH, S.; ANDERSEN, N. N.; ANDERSSON, M. Comparison of infliximab with adalimumab in 827 biologic-naïve patients with Crohn's disease: a population-based Danish cohort study. Alimentary Pharmacology & Therapeutics. 2018-03-01, roč. 47, čís. 5, s. 596–604. Dostupné online [cit. 2018-02-18]. ISSN 1365-2036. DOI 10.1111/apt.14466. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu infliximab na Wikimedia Commons
