Přeskočit na obsah

Ilham Alijev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ilham Alijev
İlham Heydər oğlu Əliyev
Ilham Alijev İlham Heydər oğlu Əliyev (2024)
Ilham Alijev
İlham Heydər oğlu Əliyev (2024)
4. prezident Ázerbájdžánu
Úřadující
Ve funkci od:
31. října 2003
PředchůdceHejdar Alijev
předseda vlády Ázerbájdžánu
Ve funkci:
4. srpna 2003 – 4. listopadu 2003
PředchůdceArtur Rasizada
NástupceArtur Rasizada
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana Nový Ázerbájdžán (EN The New Azerbaijan Party, AZ Yeni Azərbaycan Partiyası)

Narození24. prosince 1961 (63 let)
Baku, Ázerbájdžánská SSR Ázerbájdžánská SSR
ChoťMehriban Alijevová
RodičeHejdar Alijev a Zarifa Alijevová
DětiLejla, Arza, Hejdar
PříbuzníSevil Alijev (sourozenec)
Alma materBaku city secondary school number 6
Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Profesepolitik
Náboženstvíislám
Oceněnívelkokříž Řádu rumunské hvězdy (2004)
Stříbrný olympijský řád (2004)
Řád přátelství mezi národy (2011)
Corrupt Person of the Year (2012)
Order "Duslyk" (2024)
… více na Wikidatech
PodpisIlham Alijev İlham Heydər oğlu Əliyev, podpis
Webová stránkawww.president.az
CommonsIlham Aliyev
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilham Alijev (ázerbájdžánsky İlham Heydər oğlu Əliyev, rusky Ильхам Гейдарович АлиевIlcham Gejdarovič Alijev; * 24. prosince 1961, Baku) je ázerbájdžánský politik, prezident Ázerbájdžánu od 31. října 2003.

Ilham Alijev vystudoval dějiny a mezinárodní vztahy v Moskvě, poté v letech 19851990 tamtéž přednášel. V letech 19911994 se věnoval podnikání. Jeho otec Hejdar Alijev, který byl dlouholetým prvním tajemníkem Komunistické strany Ázerbájdžánu a od roku 1993 prezidentem země, mu zařídil řadu protekčních funkcí. Ilham Alijev byl postupem času jmenován viceprezidentem státní ropné společnosti, předsedou ázerbájdžánského olympijského výboru a zvolen poslancem. Nedlouho před prezidentskými volbami ho 4. srpna 2003 těžce nemocný Hejdar Alijev jmenoval předsedou vlády.

Prezidentem

[editovat | editovat zdroj]

První funkční období (2003 - 2008)

[editovat | editovat zdroj]
Ilham Alijev a Předseda vlády Malajsie Mahathir Mohamad (26. října 2019)

Ve volbách 15. října 2003 byl Ilham Alijev zvolen prezidentem Ázerbájdžánské republiky ziskem 77,97 % hlasů (demokratičnost voleb byla zpochybňována jak opozicí, tak zahraničím tiskem).

Druhé funkční období (2008 - 2013)

[editovat | editovat zdroj]

Prezidentské volby 15. října 2008 vyhrál podle oficiálních výsledků s 89 % všech hlasů při účasti 77 % voličů. Ale šest hlavních opozičních stran bojkotovalo volby, které podle nich byly zmanipulované a nedemokratické. Také zpráva OBSE kritizovala ázerbájdžánskou vládu za mnohá porušování volebních praktik, např. opozice měla zakázáno pořádat předvolební shromáždění.[1]

Třetí funkční období (2013 - 2018)

[editovat | editovat zdroj]

Podruhé byl zvolen v prezidentských volbách konaných 9. října 2013, když získal 85 % hlasů.[2] Pozorovatelská mise OBSE označila tyto volby za nedemokratické.[3]

Prodloužení funkčního období

[editovat | editovat zdroj]

Na základě referenda ze září 2016 bylo prodlouženo funkční období prezidenta z pěti na sedm let a současně vznikla funkce viceprezidenta Ázerbájdžánu, kterým byla v únoru 2017 jmenována manželka prezidenta Mehriban Alijevová.[4][5]

Čtvrté funkční období (2018 - 2024)

[editovat | editovat zdroj]

První prezidentské volby po prodloužení funkčního období hlavy státu se měly původně konat 17. října 2018, v únoru téhož roku však sám prezident rozhodl o tom, že se volby uskuteční již 11. dubna.[6] I kvůli bojkotu voleb opozičními stranami byl Alijev jasným favoritem, podle prvních odhadů získal téměř 83 % hlasů.[7] Dle oficiálních výsledků vyhrál dokonce s více než 86% ziskem. OBSE však volby označila za nedostatečně transparentní, jelikož docházelo k porušování volebních procedur a hlasovacím podvodům v podobě záměrných falzifikací.[8]

Roku 2020 dovedl Ázerbájdžán k vítězství v Druhé válce o Náhorní Karabach, kdy ázerbájdžánské síly dobyly většinu území do té doby pod kontrolou Arménie.

Páté funkční období (od roku 2024)

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2024 Alijev zvítězil v prezidentských volbách, které opozice bojkotovala a označovala je za „frašku".[9] Prezident Alijev spolu se svou celou rodinou volil z Chankendi, aby symbolizoval návrat Náhorního Karabachu pod ázerbájdžánskou suverenitu.[10]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jeho ženou je Mehriban Alijevová, mají 3 děti: Lejlu, Arzu a Hejdara. Má starší sestru Sevil Alijevu.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Dalších pět let s Alievem: Ázerbájdžán má "nového" prezidenta
  2. Diktátor Alijev zůstává u moci. Manipuloval s volbami?. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-10-09 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  3. Mezinárodní pozorovatelé mají k volbám v Ázerbájdžánu velké výhrady. Čechům přišly v pořádku. iHNed.cz [online]. 2013-10-10 [cit. 2013-10-12]. Dostupné online. 
  4. HOLDING, APA Information Agency, APA. Mehriban Aliyeva appointed first vice-president of Azerbaijan. en.apa.az. 2017-02-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-04. (anglicky) 
  5. Azerbaijan President Aliyev makes wife Mehriban his deputy BBC News, 21 February 2017
  6. Azerbaijan brings forward date of presidential election to April 11: decree. Reuters. 2018-02-05. Dostupné online [cit. 2020-11-15]. (anglicky) 
  7. Překvapení se nekonalo: Autoritář Alijev vítězí ve volbách v Ázerbájdžánu | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-17. 
  8. Prezidentské volby v Ázerbájdžánu byly nesvobodné a netransparentní, říká OBSE | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03. 
  9. Ильхам Алиев побеждает на выборах президента Азербайджана. Euronews [online]. 2024-02-07 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (rusky) 
  10. KUCERA, Joshua. Analysis: Aliyev's Victory Lap Election. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2024-02-08. Dostupné online [cit. 2024-02-11]. (anglicky) 
  11. "ВЫШКА" № 21 - 30.05.2003 - ЗА ЗАСЛУГИ — ОРДЕН ЧЕСТИ == КОНФЕРЕНЦИЯ В ТУРЦИИ == 18 ЛЕТ СПУСТЯ. vyshka.azeurotel.com [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-07. 
  12. a b c d e f g h i j k l Official web-site of President of Azerbaijan Republic - PRESIDENT » Biography. en.president.az [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Ильхаму Алиеву вручили орден Гейдара Алиева. news.bbc.co.uk. 2005-04-29. Dostupné online [cit. 2019-09-25]. (anglicky) 
  14. M.P. 2008 nr 68 poz. 608 Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 25 lutego 2008 r. o nadaniu orderu Dostupné online Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.
  15. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  16. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  17. Национальный правовой Интернет-портал Республики Беларусь. www.pravo.by [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. 
  18. Состоялась церемония награждения высшими орденами Президентов Азербайджана и Таджикистана (ФОТО). Trend.Az [online]. 2012-07-12 [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (rusky) 
  19. State Awards Issued by Georgian Presidents in 2003-2015. https://idfi.ge/en [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. HABER7. Gül'den, Aliyev'e devlet nişanı!. Haber7 [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (turecky) 
  21. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №639/2013. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  22. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (italsky) 
  23. "И.Г. Алиевті «Алтын Қыран» орденімен наградтау туралы". akorda.kz. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]