Ilham Alijev
Ilham Alijev İlham Heydər oğlu Əliyev | |
---|---|
Ilham Alijev İlham Heydər oğlu Əliyev (2024) | |
4. prezident Ázerbájdžánu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 31. října 2003 | |
Předchůdce | Hejdar Alijev |
předseda vlády Ázerbájdžánu | |
Ve funkci: 4. srpna 2003 – 4. listopadu 2003 | |
Předchůdce | Artur Rasizada |
Nástupce | Artur Rasizada |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana Nový Ázerbájdžán (EN The New Azerbaijan Party, AZ Yeni Azərbaycan Partiyası) |
Narození | 24. prosince 1961 (63 let) Baku, Ázerbájdžánská SSR |
Choť | Mehriban Alijevová |
Rodiče | Hejdar Alijev a Zarifa Alijevová |
Děti | Lejla, Arza, Hejdar |
Příbuzní | Sevil Alijev (sourozenec) |
Alma mater | Baku city secondary school number 6 Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě |
Profese | politik |
Náboženství | islám |
Ocenění | velkokříž Řádu rumunské hvězdy (2004) Stříbrný olympijský řád (2004) Řád přátelství mezi národy (2011) Corrupt Person of the Year (2012) Order "Duslyk" (2024) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www.president.az |
Commons | Ilham Aliyev |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ilham Alijev (ázerbájdžánsky İlham Heydər oğlu Əliyev, rusky Ильхам Гейдарович Алиев – Ilcham Gejdarovič Alijev; * 24. prosince 1961, Baku) je ázerbájdžánský politik, prezident Ázerbájdžánu od 31. října 2003.
Život
[editovat | editovat zdroj]Ilham Alijev vystudoval dějiny a mezinárodní vztahy v Moskvě, poté v letech 1985 až 1990 tamtéž přednášel. V letech 1991 až 1994 se věnoval podnikání. Jeho otec Hejdar Alijev, který byl dlouholetým prvním tajemníkem Komunistické strany Ázerbájdžánu a od roku 1993 prezidentem země, mu zařídil řadu protekčních funkcí. Ilham Alijev byl postupem času jmenován viceprezidentem státní ropné společnosti, předsedou ázerbájdžánského olympijského výboru a zvolen poslancem. Nedlouho před prezidentskými volbami ho 4. srpna 2003 těžce nemocný Hejdar Alijev jmenoval předsedou vlády.
Prezidentem
[editovat | editovat zdroj]První funkční období (2003 - 2008)
[editovat | editovat zdroj]Ve volbách 15. října 2003 byl Ilham Alijev zvolen prezidentem Ázerbájdžánské republiky ziskem 77,97 % hlasů (demokratičnost voleb byla zpochybňována jak opozicí, tak zahraničím tiskem).
Druhé funkční období (2008 - 2013)
[editovat | editovat zdroj]Prezidentské volby 15. října 2008 vyhrál podle oficiálních výsledků s 89 % všech hlasů při účasti 77 % voličů. Ale šest hlavních opozičních stran bojkotovalo volby, které podle nich byly zmanipulované a nedemokratické. Také zpráva OBSE kritizovala ázerbájdžánskou vládu za mnohá porušování volebních praktik, např. opozice měla zakázáno pořádat předvolební shromáždění.[1]
Třetí funkční období (2013 - 2018)
[editovat | editovat zdroj]Podruhé byl zvolen v prezidentských volbách konaných 9. října 2013, když získal 85 % hlasů.[2] Pozorovatelská mise OBSE označila tyto volby za nedemokratické.[3]
Prodloužení funkčního období
[editovat | editovat zdroj]Na základě referenda ze září 2016 bylo prodlouženo funkční období prezidenta z pěti na sedm let a současně vznikla funkce viceprezidenta Ázerbájdžánu, kterým byla v únoru 2017 jmenována manželka prezidenta Mehriban Alijevová.[4][5]
Čtvrté funkční období (2018 - 2024)
[editovat | editovat zdroj]První prezidentské volby po prodloužení funkčního období hlavy státu se měly původně konat 17. října 2018, v únoru téhož roku však sám prezident rozhodl o tom, že se volby uskuteční již 11. dubna.[6] I kvůli bojkotu voleb opozičními stranami byl Alijev jasným favoritem, podle prvních odhadů získal téměř 83 % hlasů.[7] Dle oficiálních výsledků vyhrál dokonce s více než 86% ziskem. OBSE však volby označila za nedostatečně transparentní, jelikož docházelo k porušování volebních procedur a hlasovacím podvodům v podobě záměrných falzifikací.[8]
Roku 2020 dovedl Ázerbájdžán k vítězství v Druhé válce o Náhorní Karabach, kdy ázerbájdžánské síly dobyly většinu území do té doby pod kontrolou Arménie.
Páté funkční období (od roku 2024)
[editovat | editovat zdroj]V únoru 2024 Alijev zvítězil v prezidentských volbách, které opozice bojkotovala a označovala je za „frašku".[9] Prezident Alijev spolu se svou celou rodinou volil z Chankendi, aby symbolizoval návrat Náhorního Karabachu pod ázerbájdžánskou suverenitu.[10]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Jeho ženou je Mehriban Alijevová, mají 3 děti: Lejlu, Arzu a Hejdara. Má starší sestru Sevil Alijevu.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Řád cti – Gruzie, 2003[11]
- řetěz Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 11. října 2004[12]
- Řád krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 8. března 2005[12]
- Řád Hejdara Alijeva – Ázerbájdžán, 28. dubna 2005[13]
- velkokříž Řádu čestné legie – Francie, 29. ledna 2007[12]
- velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 26. února 2008[12][14]
- Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy – Ukrajina, 22. května 2008[12][15]
- Řád Mubáraka Velikého – Kuvajt, 10. února 2009[12]
- velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 10. února 2009[12][16]
- velkokříž Řádu za věrné služby – Rumunsko, 18. dubna 2011[12]
- Řád Stará planina – Bulharsko, 14. listopadu 2011[12]
- Řád přátelství mezi národy – Bělorusko, 28. srpna 2012[12][17]
- Řád Ismáíla Sámáního – Tádžikistán, 12. července 2012[12][18]
- Vítězný řád svatého Jiří – Gruzie, 2013[19]
- Řád Srbské republiky II. třídy – Srbsko, 2013
- Řád Turecké republiky – Turecko, 12. listopadu 2013[12][20]
- Řád svobody – Ukrajina, 18. listopadu 2013[21]
- velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 12. července 2018[22]
- Řád zlatého orla – Kazachstán, 23. srpna 2022 – udělil prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev za zvláštní přínos k posílení a rozvoji dvoustranných politických, hospodářských a kulturních vztahů mezi Kazachstánem a Ázerbájdžánem[23]
- Pamětní medaile 10. výročí hlavního města Astany – Kazachstán
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dalších pět let s Alievem: Ázerbájdžán má "nového" prezidenta
- ↑ Diktátor Alijev zůstává u moci. Manipuloval s volbami?. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-10-09 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Mezinárodní pozorovatelé mají k volbám v Ázerbájdžánu velké výhrady. Čechům přišly v pořádku. iHNed.cz [online]. 2013-10-10 [cit. 2013-10-12]. Dostupné online.
- ↑ HOLDING, APA Information Agency, APA. Mehriban Aliyeva appointed first vice-president of Azerbaijan. en.apa.az. 2017-02-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-04. (anglicky)
- ↑ Azerbaijan President Aliyev makes wife Mehriban his deputy BBC News, 21 February 2017
- ↑ Azerbaijan brings forward date of presidential election to April 11: decree. Reuters. 2018-02-05. Dostupné online [cit. 2020-11-15]. (anglicky)
- ↑ Překvapení se nekonalo: Autoritář Alijev vítězí ve volbách v Ázerbájdžánu | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-17.
- ↑ Prezidentské volby v Ázerbájdžánu byly nesvobodné a netransparentní, říká OBSE | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03.
- ↑ Ильхам Алиев побеждает на выборах президента Азербайджана. Euronews [online]. 2024-02-07 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ KUCERA, Joshua. Analysis: Aliyev's Victory Lap Election. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2024-02-08. Dostupné online [cit. 2024-02-11]. (anglicky)
- ↑ "ВЫШКА" № 21 - 30.05.2003 - ЗА ЗАСЛУГИ — ОРДЕН ЧЕСТИ == КОНФЕРЕНЦИЯ В ТУРЦИИ == 18 ЛЕТ СПУСТЯ. vyshka.azeurotel.com [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-07.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Official web-site of President of Azerbaijan Republic - PRESIDENT » Biography. en.president.az [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ильхаму Алиеву вручили орден Гейдара Алиева. news.bbc.co.uk. 2005-04-29. Dostupné online [cit. 2019-09-25]. (anglicky)
- ↑ M.P. 2008 nr 68 poz. 608 Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 25 lutego 2008 r. o nadaniu orderu Dostupné online Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (lotyšsky)
- ↑ Национальный правовой Интернет-портал Республики Беларусь. www.pravo.by [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30.
- ↑ Состоялась церемония награждения высшими орденами Президентов Азербайджана и Таджикистана (ФОТО). Trend.Az [online]. 2012-07-12 [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ State Awards Issued by Georgian Presidents in 2003-2015. https://idfi.ge/en [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HABER7. Gül'den, Aliyev'e devlet nişanı!. Haber7 [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (turecky)
- ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №639/2013. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ "И.Г. Алиевті «Алтын Қыран» орденімен наградтау туралы". akorda.kz. Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilham Alijev na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (en, ru, az)
- Official YouTube channel of the President of Azerbaijan
- Profil na BBC (en)
- Prezidenti Ázerbájdžánu
- Premiéři Ázerbájdžánu
- Ázerbájdžánští politici
- Členové Strany Nový Ázerbájdžán
- Ázerbájdžánští nacionalisté
- Ázerbájdžánské osobnosti 20. století
- Ázerbájdžánské osobnosti 21. století
- Diktátoři
- Děti národních vůdců
- Absolventi Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu rumunské hvězdy
- Nositelé Řádu přátelství mezi národy (Bělorusko)
- Nositelé Řádu knížete Jaroslava Moudrého I. třídy
- Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy Polské republiky
- Nositelé Řádu Mubáraka Velikého
- Nositelé Řádu krále Abd al-Azíze
- Nositelé Řádu cti (Gruzie)
- Nositelé Řádu za věrné služby
- Nositelé Řádu svobody (Ukrajina)
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu Ismáíla Sámáního
- Nositelé Řádu Srbské republiky
- Nositelé Řádu Hejdara Alijeva
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu tří hvězd
- Nositelé Řádu Turecké republiky
- Nositelé Vítězného řádu svatého Jiří
- Nositelé Řádu Stará planina
- Nositelé Pamětní medaile 10. výročí hlavního města Astany
- Osobnosti na ázerbájdžánských poštovních známkách
- Nositelé Řádu zlatého orla
- Držitelé čestných doktorátů Kyjevské univerzity
- Narození v roce 1961
- Narození 24. prosince
- Narození v Baku