Ignaz Kuranda

Ignaz Kuranda
Ignaz Kuranda
	Ignaz Kuranda r. 1861
Poslanec Frankfurtského parlamentu
	Ve funkci:; 1848 – 1848
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1861 – 1865
	Ve funkci:; 1867 – 1884
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu
	Ve funkci:; 1861 – ???
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana; (Klub liberálů – staroněmci)
Narození	1. května 1811; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	3. dubna 1884 (ve věku 72 let); Vídeň; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Starý židovský hřbitov ve Vídni
Děti	Felix Kuranda; Kamill Kuranda
Alma mater	Lipská univerzita
Commons	Ignaz Kuranda
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignaz Kuranda (1. května 1811 Praha – 3. dubna 1884 Vídeň^[1])^[2]) byl rakouský spisovatel, novinář a politik židovského původu a německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Narodil se v Praze v židovské rodině. Vzdělání získal samostudiem. Od roku 1834 žíl ve Vídni, kde se zapojil do veřejného, literárního a později i politického života. Napsal na motivy Schillerova díla Warbeck divadelní hru, která měla úspěch po celé střední Evropě a která obsahovala motivy svobody a míru. V roce 1835 mu na pokračování začala v deníku Bohemia vycházet literární prvotina Der zwölfte Februar. Od roku 1837 působil v redakci listu Telegraph, kam psal divadelní recenze. V denním tisku publikoval četné kratší stati a fejetony, zaměřené často na pozorování života ve Vídni. V roce 1838 podnikl delší cestu po Německu, Francii a Belgii. V Bruselu měl několik přednášek na téma německé literatury. Roku 1841 založil list Die Grenzboten, který pak vycházel v letech 1842–1848 pod jeho redakcí v Lipsku. Sbíral holandské umění 17. století.^[2]^[3]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Již v březnu 1848 podepsal společné prohlášení českých a německých spisovatelů v Praze z 21. března 1848, ve kterém se osobnosti uměleckého a veřejného života přihlásily k národnostní toleranci a společnému postupu.^[4] V dubnu 1848 se trvale vrátil do Rakouska a ihned byl za město Teplice zvolen do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Už v září 1848 se ale z Frankfurtu vrátil do Rakouska a ve Vídni založil politický deník Ostdeutsche Post, který zde vycházel pod jeho vedením až do července 1866.^[2]^[3]

Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. Zasedal ve Vídeňské obecní radě. Od března 1861 byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu.^[2]^[3] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Dolní Rakousy (kurie městská, obvod Vídeň).^[5] V červnu 1861 se na Říšské radě utkal řečnicky s předákem českých poslanců Františkem Ladislavem Riegerem.^[6] K roku 1861 se uvádí jako redaktor a vlastník listu Ostdeutschen Post, bytem ve Vídni.^[7] Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady za týž obvod delegován i roku 1867, 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za kurii městskou, obvod Vídeň, I. okres. Za týž obvod obhájil poslanecké křeslo i ve volbách do Říšské rady roku 1879 a poslancem byl až do své smrti roku 1884.^[5] V Říšské radě patřil po roce 1861 k takzvané velkorakouské frakci.^[3]

Profiloval se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). V letech 1864–1865 kritizoval coby předák rakouskoněmeckých liberálů vládní politiku vůči Prusku. Obával se ohrožení velmocenského postavení monarchie.^[8] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).^[9]

Roku 1872 se stal předsedou židovské náboženské obce ve Vídni.^[2]

Jeho synem byl bankovní odborník Felix Kuranda (1852–1917), další syn Kamill Kuranda (1851–1919) byl rovněž aktivní v politice.^[2]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignaz Kuranda na Wikimedia Commons

Reference

↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kuranda, Ignaz (1811-1884), Journalist, Schriftsteller und Politiker, s. 363. (německy)
↑ ^a ^b ^c ^d Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Kuranda (Ignaz), s. 118. (německy)
↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 32.
↑ ^a ^b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 171.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=129&size=45
↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 185.
↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.

[matrikaZ-1] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

[Biographien-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kuranda, Ignaz (1811-1884), Journalist, Schriftsteller und Politiker, s. 363. (německy)

[Reichsraths1867-3] Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Kuranda (Ignaz), s. 118. (německy)

[4] Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 32.

[alex.onb.ac.at-5] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[6] Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 171.

[7] ttps://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=129&size=45

[8] Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 185.

[ŘRSVkluby1879-9] Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]