Ignác Axamit
Ignác Axamit | |
---|---|
Narození | 31. července 1819 Písek Rakouské císařství |
Úmrtí | 10. října 1904 (ve věku 85 let) Praha-Nové Město Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | pedagog a fyzik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ignác Axamit (31. července 1819, Písek[1] – 10. října 1904 Praha-Nové Město[2]), byl český středoškolský profesor fyziky a matematiky.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 31. července 1819 v Písku jako jedno z pěti dětí chudého ševce.[3]
V osmi letech ho rodiče zapsali na německou „Normalhauptschule“. Německy se teprve učil, ale díky píli a dobré paměti mezi žáky vynikal a školu dokončil s vyznamenáním. Poté nastoupil do (taktéž německého) gymnázia v rodném městě. Studium pro něj bylo náročné – učebnice koupil se slevou od studenta předchozího ročníku, ale aby se rodina uživila, musel od jedenácti let pět hodin denně doučovat a večer ještě pomáhat při šití bot. Navzdory nesnázím absolvoval gymnázium s výborným prospěchem.[3]
Roku 1836 se zapsal na pražskou univerzitu. Zpočátku rovněž zápasil s nouzí, musel se živit doučováním. Pomoc mu ale poskytl generál křižovníků Koller, který mu poskytl stipendium.[3] 1. července 1846 získal doktorát filozofie. Na podzim téhož roku byl jmenován adjunktem fyziky a matematiky na filozofické fakultě, kde působil do roku 1850. V roce 1849 se stal učitelem fyziky na akademickém gymnáziu v Praze a na této škole byl 6. září 1850 jmenován skutečným učitelem.[4]
V letech 1871 – 1878 byl rovněž examinátorem fyziky v komisi pro kandidáty profesury na gymnáziích s českým vyučovacím jazykem.[4]
Roku 1885 odešel do výslužby.[4]
Význam a ocenění
[editovat | editovat zdroj]Axamit během 39 let vychoval stovky studentů, kteří na něj vděčně vzpomínali.[5] Přednášel srozumitelně a jasně, vždy si dokázal udržet kázeň. Byl přísný, ale spravedlivý, dokázal studenty povzbudit (např. českou poznámkou, když se v 50. letech 19. století ještě vyučovalo v němčině) a ač si vybral u většiny studentů neoblíbené předměty (matematiku a fyziku), postupně si získal oblibu všech.[6] Vždy se projevoval jako vlastenec.[7]
K jeho žákům patřili např. pozdější primátor Karel Baxa, architekt Quido Bělský, profesoři Jaromír Čelakovský a Jaroslav Goll, lékař Karel Chodounský, probošt Mikuláš Karlach, učitel Jindřich Metelka, spisovatel Zikmund Winter aj. Roku 1899 mu absolventi zorganizovali velkolepou oslavu 80. narozenin, spojenou se slavnostní mší v zrcadlové kapli Klementina a banketem v Měšťanské besedě.[8] Gratuloval mu i bývalý ministr Karel Habětínek.[9] O rok později se účastnil setkání absolventů r. 1880, na němž s úspěchem vyprávěl příhody z pedagogického působení; jeden z organizátorů setkání, známý životopisec Michal Navrátil, pak zařadil několik vzpomínek a Axamitovu autobiografii do Almanachu žáků akademického gymnasia v Praze (1872-1880).[10][11]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Byl autorem článku Poznámka k vypočítání obsahu trojbokého hranolu šikmého, která vyšla ve 13. ročníku Časopise pro pěstování matematiky a fyziky.[4] Knižně vyšla německojazyčná práce Ueber die Erregung der sogenannten Extraströme (1854), původně jako příloha programu akademického gymnázia.[12]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]- Sestra Marie Axamitová (1817–1909)[13][14] se věnovala hedvábnictví a ve vyšším věku vydala kuchařskou knihu. Ignátu Axamitovi řadu let vedla domácnost.[15]
- S manžekou Marií roz. Svobodovou (1835–1857) měli syna Ladislava (1856–1870), oba však předčasně zemřeli. Později se znovu oženil s Emilií Pabstovou (1862-??).[16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti v Písku
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Vojtěcha, sign. VO Z11, s. 182. Dostupné online.
- ↑ a b c NAVRÁTIL, Michal. Ze života professora Axamita. Národní listy. 1904-10-18, roč. 44, čís. 288, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-12-08].
- ↑ a b c d Axamit Ignác. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1889. Dostupné online. Svazek 2. S. 1115.
- ↑ Prof. Dr. Ignác Axamit. Zlatá Praha. 1904-10-21, roč. 21, čís. 52, s. 624. Dostupné online [cit. 2019-12-08].
- ↑ VLČEK, Václav. K jubileu prof. Ignáce Axamita. Osvěta. 1899, roč. 29, čís. 9, s. 829–856. Dostupné online [cit. 2019-12-08].
- ↑ Dr. fil. Ignát Axamit zemřel. Národní listy. 1904-10-10, roč. 44, čís. 280, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-12-08].
- ↑ Slavnost osmdesátých narozenin prof. dra. Ignáta Axamita. Národní listy. 1904-10-13, roč. 39, čís. 284, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-12-08].
- ↑ Prof. dr. Ignác Axamit. Národní listy. 1899-08-01, roč. 39, čís. 211, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-12-08].
- ↑ Sjezd žáků akademického gymnasia (1872-1880). Národní listy. 1900-09-14, roč. 40, čís. 254, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-12-08].
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach žáků Akademického gymnasia v Praze (1872-1880). Praha: M. Navrátil, 1900. 176 s. Dostupné online. Kapitola XXX. Milovaný učitel a XXXI. Vzpomínka na prof. Axamita, s. 130–136.; viz též s. 88 a násl. přílohy
- ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR.
- ↑ SOA Třeboň, Matrika narozených v Písku 1816-1828, kniha 13 s. 37. Dostupné online.
- ↑ SOA Třeboň, Matrika zemřelých v Písku 1902-1909, kniha 62, s. 384. Dostupné online.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Teréza. Marie Axamitová. In: VILÍM, Jan. Národní album. Praha: J. R. Vilímek, 1899. Dostupné online. S. 307–308.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 3, obraz 1042. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ignác Axamit
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Ignác Axamit
- Ignác Axamit v kartotéce Jaroslava Kunce
Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Pavel Šišma.