Humboldtia

Humboldtia
	Humboldtia brunonis
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	bobotvaré (Fabales);
Čeleď	bobovité (Fabaceae);
Podčeleď	Detarioideae;
Rod	Humboldtia; Vahl, 1794
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Humboldtia je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře a stromy se střídavými sudozpeřenými listy a poměrně nápadnými květy, uspořádanými v hustých hroznech. Plodem je lusk. Duté větévky některých druhů jsou obývány symbiotickými mravenci. Rod zahrnuje 7 druhů, z nichž většina roste v jižní Indii a jeden na Srí Lance. Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně, lokálně jsou pěstovány i jako tropické okrasné dřeviny.

Popis

Zástupci rodu Humboldtia jsou keře nebo malé až středně vysoké stromy, dorůstající obvykle výšky do 16 metrů. Humboldtia vahliana může dosáhnout výšky až 20 metrů a průměru kmene 60 až 80 cm. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, složené z několika párů téměř či zcela vstřícných lístků. Palisty jsou 2 až 6 cm velké, nápadné a vytrvalé, palístky chybějí. Mladé rozvíjející se listy jsou splihlé a bělavé či purpurově zbarvené. Květy jsou růžové, červené nebo oranžové, oboupohlavné, uspořádané v hustých nevětvených hroznech nebo případně chocholících. Kalich je čtyřčetný, koruna více či méně nepravidelná, pětičetná nebo vlivem redukce spodních korunních lístků jen trojčetná. Tyčinek je 5, jsou volné, s dlouhými nitkami, a střídají se s 5 sterilními staminodii. Semeník je stopkatý, obsahuje několik vajíček a nese dlouhou čnělku zakončenou hlavatou bliznou. Plodem je zploštělý, kožovitý lusk pukající dvěma chlopněmi.^[1]^[2]

List Humboldtia decurrens
Olistění Humboldtia brunonis
Květenství Humboldtia brunonis
Nedozrálý plod Humboldtia brunonis

Rozšíření

Rod Humboldtia zahrnuje 7 druhů a je s jedinou výjimkou rozšířen výhradně na jihu Indie. Druh Humboldtia laurifolia je endemit Srí Lanky.^[3] Vyskytují se jako součást submontánních a montánních nebo i nížinných stálezelených lesů v nadmořských výškách od 200 do 1200 metrů a vyhledávají charakteristicky zejména stanoviště v blízkosti vodních toků.^[2] Humboldtia laurifolia je na Srí Lance běžnou složkou podrostu nížinných lesů. Často roste podobně jako indické druhy H. unijuga a H. brunonis ve skupinách, které vznikají vegetativním rozmnožováním prostřednictvím odnožování a kořenících spodních větví.^[4]

Ekologické interakce

Některé druhy, jmenovitě Humboldtia laurifolia, H. decurrens a H. brunonis, mají dutá internodia větévek, která jsou obývána symbiotickými mravenci. Mladé větévky se během vývoje lehce nadouvají, dochází ke kolapsu vnitřní dřeně a u horního konce internodia se formuje štěrbinovitý vstupní otvor. Mimo příbytku poskytuje dřevina mravencům i potravu v podobě nektaru vylučovaného extraflorálními nektárii umístěnými na listech, palistech a také na listenech obklopujících květní poupata. Mravenci ji na oplátku chrání před býložravci. Na rostlinách Humboldtia laurifolia bylo zjištěno celkem 14 druhů mravenců, z nichž nejběžnější je Technomyrmex albipes. Vedle mravenců obývá duté větvičky i různý jiný hmyz, který je dostatečně malý na to, aby se protáhl štěrbinou. Budují si zde hnízda některé vosy z čeledi kutíkovití (Crabronidae) a samotářské včely, z nichž některé jsou parazité či predátoři mravenců.^[4]

Rojící se mravenci Technomyrmex albipes

Obsahové látky a účinek

V rostlinách rodu Humboldtia byla zjištěna široká paleta rozličných obsahových látek, zahrnující glykosidy, flavonoidy, terpenoidy, steroidy, fenolické sloučeniny a alkaloidy. U extraktů z těchto rostlin byl prokázán antibakteriální, protizánětlivý a protinádorový účinek. Působí rovněž proti tuberkulóze.^[5]^[6]

Taxonomie

Rod Humboldtia je v rámci čeledi Fabaceae řazen do podčeledi Detarioideae a tribu Amherstieae. Mezi příbuzné druhy náleží Tamarindus (1 druh pocházející z Madagaskaru a Komorských ostrovů), Paramacrolobium (1 druh v rovníkové Africe) a Cryptosepalum (12 druhů v tropické Africe).^[7]^[3]

Význam

Rostliny nemají zásadnější hospodářský význam. Některé druhy jsou využívány v tradiční indické medicíně. Hořká kůra Humboldtia brunonis se podává při poruchách trávení, kolikách, vředech a pupíncích, ledvinových chorobách a poruchách menstruace. Pasta z kořenových hlízek H. unijuga je využívána jako léčivo na astma. Kůra H. vahliana slouží jako demulgens a je využívána při léčení lepry, epilepsie a vředů.^[8] Dřevo Humboldtia brunonis je v jižní Indii lokálně těženo pod názvem asagi.^[9] Některé druhy jsou celkem zřídka vysazovány jako tropické okrasné dřeviny.

Odkazy

Reference

↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Genera of Leguminosae-Caesalpinioideae and Swartzieae: Humboldtia Vahl. [online]. 1993, rev. 2009. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b SANJAPPA, M. A revision of the genus Humboldtia Vahl (Leguminosae-Caesalpinioideae). Blumea. 1986, čís. 31.
↑ ^a ^b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b KROMBEIN, Karl V. et al. Biodiversity of the domatia occupants (ants, wasps, bees, and others) of the Sri Lankan myrmecophyte Humboldtia laurifolia Vahl (Fabaceae). Smithsonian Contributions to Zoology. 1999, čís. 603.
↑ SURENDRAN, Saranya et al. Humboldtia Vahl (Fabaceae): A review on ethnobotany, phytochemistry and pharmacology. Phytomedicine Plus. 2021, čís. 1.
↑ SOUTHON, I. W. (comp.). Phytochemical dictionary of the Leguminosae. [s.l.]: CRC Press, 2019. ISBN 978-0-412-39770-7. (anglicky)
↑ DE LA ESTRELLA, Manuel et al. A new phylogeny-based tribal classification of subfamily Detarioideae, an early branching clade of florally diverse tropical arborescent legumes. Scientific Reports. May 2018, čís. 8.
↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
↑ TROTTER, H. The common commercial timbers of India and their uses. Delhi: Government of India, Central Publication Branch, 1960. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Humboldtia na Wikimedia Commons
Taxon Humboldtia ve Wikidruzích

[deltacaes-1] WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Genera of Leguminosae-Caesalpinioideae and Swartzieae: Humboldtia Vahl. [online]. 1993, rev. 2009. Dostupné online. (anglicky)

[sanjappa-2] SANJAPPA, M. A revision of the genus Humboldtia Vahl (Leguminosae-Caesalpinioideae). Blumea. 1986, čís. 31.

[pwo-3] Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)

[krombein-4] KROMBEIN, Karl V. et al. Biodiversity of the domatia occupants (ants, wasps, bees, and others) of the Sri Lankan myrmecophyte Humboldtia laurifolia Vahl (Fabaceae). Smithsonian Contributions to Zoology. 1999, čís. 603.

[surendran-5] SURENDRAN, Saranya et al. Humboldtia Vahl (Fabaceae): A review on ethnobotany, phytochemistry and pharmacology. Phytomedicine Plus. 2021, čís. 1.

[southon-6] SOUTHON, I. W. (comp.). Phytochemical dictionary of the Leguminosae. [s.l.]: CRC Press, 2019. ISBN 978-0-412-39770-7. (anglicky)

[estrella-7] DE LA ESTRELLA, Manuel et al. A new phylogeny-based tribal classification of subfamily Detarioideae, an early branching clade of florally diverse tropical arborescent legumes. Scientific Reports. May 2018, čís. 8.

[quattrocchi-8] QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)

[trotter-9] TROTTER, H. The common commercial timbers of India and their uses. Delhi: Government of India, Central Publication Branch, 1960. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]