Přeskočit na obsah

Hoko peruánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHoko peruánský
Chybí zde svobodný obrázek
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďhokovití (Cracidae)
Rodhoko (Pauxi)
Binomické jméno
Pauxi koepckeae
Weske & Terborgh, 1971[2]
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hoko peruánský (Pauxi koepckeae) je kriticky ohrožený druh hrabavého ptáka z čeledi hokovití, který se vyskytuje pouze v horských oblastech komunitní rezervaci El Sira ve středním Peru.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Pták byl poprvé objeven až v roce 1969, kdy byla vědci vypátrána samec a samice ptáků, kteří silně připomínali hoka bolivijského (Pauxi unicornis). Dvojice vědců John S. Weske a John Terborgh identifikovali tyto ptáky jako nový poddruh hoka bolivijského, který pojmenovali Pauxi koepckeae koepckeae. Nově objevená samice byla nedopatřením připravena k jídlu. Slovy autorů popisu: „Následkem nešťastného nedorozumění si naši peruánští asistenti neuvědomili, že jsme chtěli zachovat kůže obou ptáků a samici oškubali a připravili na guláš [stew].“ Jméno poddruhu bylo vybráno k uctění práce německé ornitoložky Marie Koepcke.[2] Po objevení taxonu o něm dlouhou dobu nebyly žádné zprávy a teprve expedice v letech 2003 a 2005 potvrdily trvající výskyt druhu v oblasti.[3] O hokovi peruánském je známo jen minimum informací a první video bylo pořízeno až v roce 2015.[4]

Hoko peruánský byl dlouho považován za poddruh hoka bolivisjkého a tedy označován jako Pauxi unicornis koepckeae, nicméně na základě výrazně odlišné vokalizace, morfologie a chování[5] je hoko peruánský od roku 2012[6] považován za samostatný druh.[7]

Jedná se o statného ptáka dosahující velikost 85–95 cm. Výraznou dominantu hlavy tvoří rohovitý útvar na čele, jakási přilba, která je oproti přilbě hoka bolivisjkého kratší a kulatější. Opeření je z valné většiny černé s lesklým modrým odleskem, pouze spodní krovky ocasní jsou bílé. Zobák je sytě červený. Nohy jsou bledě červené, u samců v době hnízdění se barví do žluta. Samec i samice si jsou velmi podobní.[8]

Živí se ovocem, semínky a měkčími rostlinami, členovci a jejich larvami. Potravu sbírá na zemi. Hokové peruánští mají výrazný vokální projev, který je nejčastější koncem období dešťů, z čehož se vyvozuje, že v této době vrcholí i doba rozmnožování. Vydává hluboce položený dunivý zvuk o 3–4 notách, který opakuje každé cca 4 vteřiny. Při vyrušení vydává výbušné ksop.[9]

Rozšíření a populace

[editovat | editovat zdroj]

Druh je rozšířen pouze v geograficky velmi omezené horské oblasti peruánských And středního Peru. Obývá mlžné lesy v nadmořských výškách cca 900–1800 m.[10] Celková populace druhu se odhaduje na méně než 250 jedinců. Hlavní ohrožení druhu představuje hlavně pokračující lov místními obyvateli. Poněkud paradoxně jediné zprávy o výskytu druhu z některých let pochází od místních lovců, kteří se ulovené hoky snažili prodat místním restauracím. Značná část populace je legislativně chráněna v rámci komunitní rezervace El Sira, nicméně i v této rezervaci je stále běžný lov.[9] Vedle lovu je druh ohrožen pokračující kolonizací přirozeného habitatu a s ním spojených problémů jako je těžba ropy, zlata a dřeva či kácení pralesů za účelem získání zemědělské půdy. Následkem malé, ubývající populace a trvajících ohrožení je druh hodnocen jako kriticky ohrožený.[8]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b WESKE, John S.; TERBORGH, John W. A New Subspecies of Curassow of the Genus Pauxi from Peru. The Auk. 1971-04-01, roč. 88, čís. 2, s. 233–238. Dostupné online [cit. 2022-05-19]. ISSN 1938-4254. DOI 10.2307/4083876. 
  3. GASTAÑAGA, Melvin; HENNESEY, A. Bennet; MACLEOD, Ross. Bulletin of the Cracid Specialist Group. S. 63–66. Cotinga [online]. 2006 [cit. 2022-05-19]. Roč. 28, s. 63–66. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Scientists capture first ever footage of rare, threatened bird in Peru’s Cerros del Sira. Mongabay Environmental News [online]. 2015-09-15 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CORVACHO, MG; MACLEOD, Ross; BROOKS, DM. Distinctive morphology, ecology, and first vocal descriptions of sira curassow (Pauxi[Unicornis] Koepckeae): Evidence for species rank. ORNITOLOGIA NEOTROPICAL. 2011-01-01, roč. 22, s. 267–279. Dostupné online [cit. 2022-05-19]. 
  6. Elevate Pauxi unicornis koepckeae to species status. www.museum.lsu.edu [online]. Proposal (537) to South American Classification Committee, 2012 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Megapodes, guans, guineafowl, New World quail [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Pauxi koepckeae [online]. BirdLife International, 2018 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T45090459A126994703.en. (anglicky) 
  9. a b DEL HOYO, Josep; COLLAR, Nigel; CHRISTIE, David. Sira Curassow (Pauxi koepckeae). Příprava vydání Shawn M. Billerman, Brooke K. Keeney, Paul G. Rodewald, Thomas S. Schulenberg. [s.l.]: Cornell Lab of Ornithology Dostupné online. DOI 10.2173/bow.horcur2.01. (anglicky) 
  10. BEIRNE, Christopher; PILLCO-HUARCAYA, Ruthmery; SERRANO-ROJAS, Shirley Jennifer. Terrestrial camera traps: essential tool for the detection and future monitoring of the Critically Endangered Sira curassow Pauxi koepckeae. Endangered Species Research. 2017-02-07, roč. 32, s. 145–152. Dostupné online [cit. 2022-05-19]. ISSN 1863-5407. DOI 10.3354/esr00802. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GASTAÑAGA, Melvin; HENNESEY, A. Bennet; MACLEOD, Ross. Bulletin of the Cracid Specialist Group. S. 63–66. Cotinga [online]. 2006 [cit. 2022-05-19]. Roč. 28, s. 63–66. Dostupné online. (anglicky) 
  • WESKE, John S.; TERBORGH, John W. A New Subspecies of Curassow of the Genus Pauxi from Peru. The Auk. 1971-04-01, roč. 88, čís. 2, s. 233–238. Dostupné online [cit. 2022-05-19]. ISSN 1938-4254. DOI 10.2307/4083876. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]