Hořeček nahořklý
 Hořeček nahořklý | |
|---|---|
 Hořeček nahořklý (Gentianella amarella) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | hořcovité (Gentianaceae) |
| Rod | hořeček (Gentianella) |
| Binomické jméno | |
| Gentianella amarella (L.) Börner, 1912 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hořeček nahořklý (Gentianella amarella) je druh rostliny z čeledi hořcovité s drobnými, světle fialovými květy. V České republice je to kriticky ohrožený druh.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Roste v severní oblasti Eurasie, souvisle od Islandu a Velké Británie přes Skandinávii a Střední Evropu, Pobaltí, Ukrajinu až po centrální Rusko a západ Sibiře. Ve Střední Evropě se vyskytuje jen izolovaně, nejčastěji v jižním Tyrolsku a na území Karpat. Nejlépe mu svědčí v krátkostébelných trávnících na suchých, kamenitých pastvinách, vápencových lomech a na okrajích světlých lesů, v propustných půdách na zásaditém podloží. Areál jeho výskytu se rozkládá od nížin až po pahorkatiny, ve vyšších polohách jen výjimečně. Je náročný na plné slunce.
V České republice se v minulosti vyskytoval v termofytiku i mezofytiku Čech roztroušeně, na Moravě vždy jen skromně a izolovaně. Dnes je v Česku ke spatření velice vzácně, je fixován převážně na nízké nadmořské výšky.[1][2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dvouletá bylina s přímou lodyhou vysokou 20 až 35 cm (max. 55 cm) která se od 1/3 nebo až od 1/2 řídce rozvětvuje, její internodia jsou zhruba stejně dlouhá. Větví je 5 až 6 (max. 10) a vyrůstají vzpřímeně, rostlina je proto úzce válcovitého tvaru. Přízemní listy kopinatého tvaru, dlouhé do 2 cm, jsou uspořádané v listové růžici, v období kvetení jsou již zaschlé. Lodyžní, vstřícně vyrůstající listy o délce 2 až 3 cm a šířce 0,5 až 1 cm jsou úzce kopinaté, na konci zašpičatělé.
Oboupohlavné pětičetné květy na krátkých stopkách (do 1 cm), vyrůstající na koncích větví a v paždích listů, jsou sestaveny do hustého víceramenného vrcholíku. Neopadavá koruna špinavě světle fialové barvy, úzce nálevkovitého tvaru, je dlouhá do 2 cm (je delší než kalich). Její plátky mají cípy kolovitě rozložené až polovzpřímené, v ústí korunní trubky jsou třásnité přívěsky (odlišující znak hořečků od hořců). Úzký trubkovitý kalich, dlouhý 8 až 11 mm, je lysý, hladký, mezi jednotlivými plátky o délce 4 až 7 mm a šířce obvykle 1 mm jsou zářezy ve tvaru písmene „U“ nebo úzkého „V“. Protažené květní lůžko (gynofor) nesoucí pestík oddělený od okvětí je dlouhé 1 až 2 mm. Tyčinek je pět a jsou nitkami přirostlé ke koruně. Svrchní, srůstem dvou plodolistů vytvořený semeník, dole zúžený, je bez stopky a nese na svém vrcholu čnělku s dvoulaločnou bliznou. Blizna z květu vyčnívá více než prašníky a opylovačse nejdříve dotkne blizny a teprve potom se otře o prašníky. Nektar je vyměšován až na dně koruny a proto jsou květy opylovány hmyzem s dlouhým sosákem. Hlavní doba kvetení je červenec až září, někdy kvete i do října. Plodem je jednopouzdrá tobolka otvírající se 2 chlopněmi, kulovitá semena jsou v ní umístěna na dvou nástěnných semenicích.[1][2][3][4]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Hořeček nahořklý sbíraný v minulosti na území České republiky se pravděpodobně vyskytoval ve třech poddruzích:
- Hořeček nahořklý (Gentianella amarella) (L.) Börner
- Hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella)
- Hořeček nahořklý jazykovitý (Gentianella amarella subsp. lingulata) (C. Agardh) Holub
- Hořeček nahořklý slatinný (Gentianella amarella subsp. uliginosa) (Willd.) Tzvelev [5]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]- Hořeček nahořklý pravý je jediný z výše uvedených tří poddruhů, který se v současnost v České republice vůbec vyskytuje. Na podstatném snížení počtu lokalit jeho pravidelného růstu se podepsala pravděpodobně eutrofizace a okyselení jeho přirozených stanovišť i celkové přetvoření biotopů způsobeno změnami v obhospodařování krajiny. Jednou z podstatných příčin je pravděpodobně ústup od tradiční pastvy kdy byly nejen spásány konkurenční rostliny, ale byly rozrušovány drny a vznikala tak vhodná místa pro vyklíčení semen. Z důvodů rapidního úbytku míst kde dříve pravidelně vyrůstal a počtu rozmnožujících se jedinců byl hořeček nahořklý pravý v „Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ prohlášen za kriticky ohrožený druh (C1-CR).
- Hořeček nahořklý jazykovitý, u něhož v současnosti není znám žádný živý exemplář a poslední známé lokality jeho výskytu zanikly (přesto je však naděje, že někde skrytě přežívá), je ve stejném seznamu zařazen mezi nezvěstné druhy (A2).
- Hořeček nahořklý slatinný je zařazen mezi tzv. nejasné případy (A3), není věrohodně prokázáno, že se na území České republiky kdy skutečně vyskytoval a že nešlo v minulosti jen o chybné určení poddruhu.[2][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b PRŮŠA, David. BOTANY.cz: Hořeček nahořklý [online]. BOTANY.cz, rev. 06.07.2007 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Hořeček nahořklý [online]. Natura Bohemica, Olomouc [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ NATURFOTO.cz: Hořeček nahořklý [online]. Petr Skoumal, NATURFOTO.CZ [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Gentianella amarella [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-11-23]. S. 270, 271. Dostupné online.
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hořeček nahořklý na Wikimedia Commons - Galerie hořeček nahořklý na Wikimedia Commons
- VIDEO Hořeček nahořklý
