Hlodáš
 Hlodáš | |
|---|---|
.jpg) Hlodáš malokvětý (Ulex parviflorus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Tribus | Genisteae |
| Rod | hlodáš (Ulex) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
Hlodáš (Ulex) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to trnité keře se zelenými větévkami a redukovanými listy. Kvetou žlutě. Vyskytují se v počtu asi 9 druhů ve Středomoří a západní Evropě. V České republice je občas pěstován jako okrasný keř hlodáš evropský, výjimečně i jiné druhy.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Hlodáše jsou hustě větvené keře s četnými pichlavými trny vzniklými přeměnou listů a větévek. Listy jsou redukované, jednoduché, ztrnovatělé nebo šupinovité, a jejich asimilační funkci přebírají zelené větévky. Pouze na klíčních rostlinách a velmi bujných prýtech se objevují i trojčetné listy. Květy jsou žluté, jednotlivé nebo po 2. Kalich je vytrvalý, hluboce dvoupyský, nažloutlý až žlutý, asi stejně dlouhý jako koruna. Tyčinky jsou jednobratré. Plody jsou krátké malé pukavé lusky obsahující po několika semenech.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod hlodáš zahrnuje asi 11 až 13 druhů. Je rozšířen v západní části Středomoří včetně severní Afriky a v západní atlantské části Evropy. Na sever zasahuje až po Holandsko a Britské ostrovy. Nejvíce druhů se vyskytuje na Pyrenejském poloostrově. V České republice se žádný druh přirozeně nevyskytuje, pouze vzácně zde zplaňuje pěstovaný hlodáš evropský.[1][2][3][4]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Některé druhy hlodášů byly dříve řazené do rodu Stauracanthus. Vymezení druhů není úplně jednotné a některé taxony bývají pojímány také jen jako poddruhy.[3][4]
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Semena hlodáše evropského obsahují jedovatý alkaloid ulexin, rostliny samotné však mimo semen jedovaté nejsou.[1]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- hlodáš evropský (Ulex europaeus)
- hlodáš malokvětý (Ulex parviflorus)
- hlodáš nízký (Ulex minor)
- hlodáš stříbrný (Ulex argenteus)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Některé druhy hlodáše jsou zřídka pěstovány jako bizarně otrněné okrasné keře zajímavého vzhledu. V České republice se nejčastěji pěstuje hlodáš evropský. Byly vypěstovány i různé kultivary, např. s plnými květy. Řidčeji se pěstuje také drobný druh hlodáš nízký (Ulex minor). V přímořských zemích se hlodáš používá ke zpevňování písečných dun.[1][2]
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]Hlodášům se daří v kyselé půdě a vyžadují plné slunce. Lze je použít např. na vřesovišti nebo na skalce. Výhony v zimě někdy vymrzají až k zemi, na jaře však znovu obrážejí. Množí se výsevem předem nabobtnalých semen, k rozmnožování kultivarů se používá řízkování.[2][5][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
- ↑ a b c d KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b The Plant List [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
- ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
