Hajtovka
| Hajtovka | |
|---|---|
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°17′45″ s. š., 20°46′22″ v. d. |
| Nadmořská výška | 525 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Stará Ľubovňa |
| Tradiční region | Spiš |
  Hajtovka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3,05 km²[1] |
| Počet obyvatel | 68 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 22,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Pavol Nosek |
| Vznik | 1427 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | obechajtovka |
| pnosek | |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Hajtovka 24 065 45 Plavnica |
| Telefonní předvolba | 052 |
| PSČ | 065 45 (pošta Plavnica) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SL |
| NUTS | 526703 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hajtovka (rusínsky Гайтівка, německy Heitingsau) je obec na Slovensku v okrese Stará Ľubovňa. Žije zde 68[2] obyvatel.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Obec byla založena v druhé polovině 14. století. Nejstarší zpráva o obci je z roku 1427 v soupisu Šarišské stolice a je uvedena pod názvem Ayathuagasa. Tento maďarský název vesnice znamenající Hajtova Poruba je základem tvorby názvu obce. Obec patřila k plavečskému panstvu. Roku 1456 se poddaní vzbouřili proti útlaku a krutému vykořisťování. Po roce 1490 se obec dostala do vlastnictví magnátů Zápolských. V 16. století je uváděna jako jejich majetek „Haythofka“. Roku 1505 kněžna Hedviga předala plavečský hrad i s 36 vesnicemi, mezi nimi i Hajtovku. Z neznámých důvodů koncem 15. a začátkem 16. století zanikla. K novému osídlení došlo až koncem 16. a začátkem 17. století. Obec v minulosti měla výhodnou polohu při řece Poprad, která byla splavná od Podolínce a byla významnou obchodní cestou do Polska. Hajtovka na této obchodní cestě měla sklad nápojů. Obyvatelé se živili zemědělstvím a lovem ryb v řece Poprad. Okolní obyvatelstvo je nazývalo rybáři, i na pečetidle z roku 1868 je zobrazen rybář lovící rybu. Začátkem 20. století dochází k masovému vystěhovalectví hlavně do Spojených států a Kanady. Špatné životní podmínky se rapidně zhoršily po vypuknutí 1. světové války. Na různých frontách bojovalo 28 obyvatel Hajtovky, 5 z nich padlo. Po roce 1920 obec administrativně patřila pod správu ObÚ v Staré Ľubovni a v jeho rámci do podtatranské župy se sídlem v Liptovském Mikuláši. V roce 1938 po vyhlášení autonomie SR 6. října 1938 se obec Hajtovka připojila k hnutí za připojení východního Slovenska k zakarpatské Ukrajině. Po celou dobu obyvatelé Hajtovky pomáhali ilegálním pracovníkům a pronásledovaným fašismem. Obec v období války prožívala těžké chvíle. Hajtovka byla osvobozena 31. ledna 1945 Rudou armádou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hajtovka na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2017-03-25]. S. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-09. (slovensky)
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hajtovka na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- [1] Archivováno 30. 8. 2012 na Wayback Machine.
