Gytha z Wessexu
| Gytha z Wessexu | |
|---|---|
| Narození | 1053 Wessexské království |
| Úmrtí | 10. března 1098 (ve věku 44–45 let) nebo 1107 (ve věku 53–54 let) |
| Potomci | Jaropolk II. Kyjevský, Vjačeslav I. Kyjevský, Izjaslav Vladimirovič Muromský a Svjatoslav Perejaslavský |
| Otec | Harold II. Godwinson |
| Matka | Edita Sličná |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gytha z Wessexu (staroaglicky: Gȳð, 1053/1061 Wessex – 1098 nebo 1107 Kyjevská Rus) byla anglická princezna, která se sňatkem s kyjevským knížetem Vladimírem II. Monomachem stala manželkou vládce Kyjevské Rusi.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako dcera Harolda Godwinsona († 1066), posledního anglosaského krále Anglie, a jeho choti Edity Swanneshou. Podle kronikáře ze 13. století Saxa Grammatica uprchli Gytha a dva její bratři po smrti svého otce v roce 1066 ke dvoru svého bratrance dánského krále Svena II. Dánského.[2] Její bratr Magnus vstoupil do služeb polského knížete Boleslava II.
Gytha se provdala za kyjevského knížete Vladimira II. Monomacha, pravděpodobně se tak stalo mezi lety 1069 až 1070. Její role za vlády Vladimíra však nebyla zdokumentována. Gytha byla matkou posledního vládce sjednocené Kyjevské Rusi Mstislava Vladimíroviče Velkého. Ve skandinávských ságách byl Mstislav nazýván Haraldem po svém dědečkovi, anglickém králi Haroldu Godwinsonovi. Gytha byla titulována jako kněžna ze Smolenska.
Rok úmrtí Gythy je sporný, zemřela někdy mezi léty 1098 až 1107.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- Mstislav Vladimírovič (1076–1132), kyjevský velkokníže
- Jaropolk II. Vladimírovič(1082–1139), kníže kyjevský
- Vjačeslav I. Kyjevský (1083–1154), kníže ve Smolensku a Perejaslavi
- Svjatoslav Perejaslavský
- Izjaslav Vladimirovič Muromský
Dědictví
[editovat | editovat zdroj]Prostřednictvím svého syna Mstislava Vladimiroviče byla předchůdkyní Filipy Henegavské a anglického krále Eduarda III. a všech následujících anglických a britských panovníků.[zdroj?] Prostřednictvím svého syna Mstislava Velkého byla také předchůdkyní Alexandra Něvského [3] a všech následujících vládců dynastie Rurikovců v ruských dějinách, včetně Ivana I. Kality, Dmitrije Donského, Ivana III. Velkého a prvního ruského cara Ivana IV. Hrozného.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gytha of Wessex na anglické Wikipedii.
- ↑ Zajac, 'Marriage,' p. 722.
- ↑ Mason, House of Godwine, p. 199.
- ↑ His mother Feodosia was great-great-granddaughter of Mstislav the Great.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Necrologium Sanctis Pantalaeonis Coloniensis, in Rheinische Urbare: Sammlung von Urbaren und anderen Quellen zur rheinischen Wirtschaftsgeschichte (Bonn, 1902), vol. 1.
- Saxo Grammaticus, Gesta Danorum: The History of the Danes, 2 vols. (Oxford, 2015).
- E. Mason, The House of Godwine: The History of a Dynasty (London, 2004).
- T. Zajac, 'Marriage Impediments in Canon Law and Practice: Consanguinity Regulations and the Case of Orthodox-Catholic Intermarriage in Kyivan Rus, ca 1000 – 1250,' in Proceedings of the Fourteenth International Congress of Medieval Canon Law, Toronto, 5–11 August 2012, ed. Joseph Goering, Stephan Dusil, and Andreas Thier (Vatican City, 2016), pp. 711–29.
- T. Zajac, ‘The social-political roles of the princess in Kyivan Rus’, ca 945–1240,’ in E. Woodacre, ed., A Global Companion to Queenship (Leeds, 2018), pp. 125–146.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Stephen Lewis: Gytha z Wessexu, anglosaská ruská princezna (anglicky)