Georges Canguilhem

Georges Canguilhem
Georges Canguilhem
Rodné jméno	Georges Jean Bernard Canguilhem
Narození	4. června 1904; Castelnaudary
Úmrtí	11. září 1995 (ve věku 91 let); Le Port-Marly
Povolání	filozof, historik vědy, vysokoškolský učitel, francouzský odbojář, výzkumník, lékař a historik
Alma mater	Štrasburská univerzita (do 1943); École normale supérieure
Témata	dějiny vědy a filozofie vědy
Ocenění	Válečný kříž 1939–1945 (1945); medaile Za odboj (1946); George Sarton Medal (1983); Zlatá medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1987)
Vlivy	Gaston Bachelard; Aristotelés; Galén; Georges Louis Leclerc de Buffon; Immanuel Kant; … více na Wikidatech
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges Canguilhem [žorž kangilem] (4. června 1904 Castelnaudary u Toulouse – 11. září 1995 Marly-le-Roi u Paříže) byl francouzský lékař, filosof a historik vědy.

Život

Od roku 1924 studoval Canguilhem na École normale supérieure, společně s J.-P. Sartrem a R. Aronem. Po ukončení učil filosofii na různých gymnáziích a v Toulouse začal studovat medicínu. Roku 1941 byl přijat na univerzitu Štrasburk, která tehdy sídlila v Clermont-Ferrand, a 1943 promoval jako lékař. Výrazně se podílel na francouzském odboji a ve velké bitvě na Mont Mouchet v červnu 1944 velel polní nemocnici. Roku 1948 se stal děkanem filosofické fakulty ve Štrasburku a roku 1955 byl povolán na Sorbonnu jako nástupce Gastona Bachelarda ve funkci ředitele Ústavu pro dějiny věd, kterou zastával až do svého emeritování v roce 1971. Mezi jeho žáky byli například Michel Foucault, Pierre Bourdieu, Jacques Derrida a Gilles Deleuze. Jako dlouholetý inspektor pro výuku filosofie a předseda příslušné zkušební komise měl velký vliv na výuku filosofie ve Francii. Roku 1987 byl vyznamenán Zlatou medailí CNRS.

Dílo

Canguilhem se zabýval hlavně otázkami vědeckého poznání, filosofií biologických věd a dějinami vědy. Jeho nejvýznamnější publikace jsou „Normální a patologické“ (Le normal et le pathologique, 1943 a 1966), „Poznávání života“ (La connaissance de la vie, 1952) a „Studie z dějin a filosofie věd o živém“ (Études d´histoire et de la philosophie des sciences concernant les vivants et la vie, 1968), které byly přeloženy do několika jazyků. Zabýval se také otázkou poměru mezi mozkem a myšlením, dějinami pojmu reflexu a představy zdraví.

Odkazy

Primární literatura

G. Canguilhem, Poznávání života, Karolinum, 2017.
G. Canguilhem, Normální a patologické (připravuje nakl. Karolinum)

Sekundární literatura

Georges Canguilhem a myšlení živého, Grimmich Šimon, Lockenbauer Jan, Šarkadyová Lucie (ed.), Pavel Mervart, 2020.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Georges Canguilhem
(anglicky)
J. Marshall, G. Canguilhem
(francouzsky)
Centre Georges Canguilhem (Université de Paris 7)
Le problème des régulations dans Écrits sur la médecine de Georges Canguilhem Archivováno 21. 4. 2009 na Wayback Machine.
G. Canguilhem, Qu’est-ce que la psychologie ?, v Revue de métaphysique et de morale, n° 1, Paris, 1958