Přeskočit na obsah

George Rodger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Rodger
Narození19. března 1908
Hale
Úmrtí24. července 1995 (ve věku 87 let)
Smarden
Povoláníválečný fotograf, dokumentarista, fotograf, fotoreportér a novinář
DětiPeter Rodger
PříbuzníElliot Rodger (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Námořní kapitán, 1950
Sedláci v Holandsku, cca 1948 - 1955
Plnění Marshallova plánu v Nizozemsku, 1950
Plnění Marshallova plánu v Nizozemsku, asi 1950
Plnění Marshallova plánu v Nizozemsku, asi 1950

George Rodger (19. března 190824. července 1995) byl britský fotožurnalista známý svou prací v Africe a vůbec prvními fotografiemi z tábora smrti v Bergen-Belsenu na konci druhé světové války. V roce 1947 spolu s Robertem Capou, Davidem "Chim" Seymourem a Henri Cartier-Bressonem založili agenturu Magnum Photos.[1]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Cestovatel

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Hale (Cheshire) ve Skotsku. Do školy chodil na St. Bede's College v Manchesteru, pak navštěvoval britskou vojenskou školu Merchant Navy a po ní absolvoval plavbu kolem světa. Zatímco se plavil po moři, psal si Rodger cestopisné záznamy a ilustroval je vlastními fotografiemi.

Fotožurnalista

[editovat | editovat zdroj]

Své cestopisy však nikdy nevydal; po krátkém pobytu v Americe, kde se mu nepodařilo najít práci kvůli hospodářské krizi, se v roce 1936 vrátil do Británie. Tam se mu v Londýně podařilo najít uplatnění jako fotograf časopisu BBC The Listener, ve kterém byl až do roku 1938. Částečně přitom pracoval pro agenturu Black Star.

Po vypuknutí druhé světové války měl Rodger silnou potřebu dokumentovat kroniku války. Jeho fotografie bombových náletů Blitz mu zajistily spolupráci s časopisem Life, začal fungovat jako válečný fotograf. Dokumentoval války v západní Africe a konec války při osvobození Francie, Belgie a Holandska.

Konec válečného fotografa

[editovat | editovat zdroj]

Rodger byl zřejmě prvním fotografem, který vstoupil do koncentračního tábora v Bergen-Belsenu v roce 1945. Jeho fotografie jako jedny z mála přežily a snímky hromady mrtvol byly zveřejněny v magazínu Life a Time a měly velký vliv tím, že zobrazovaly skutečnou realitu v táborech smrti. Rodger si po několika strávených hodinách v táboře později uvědomil, a se zděšením přiznal hroznou věc. Většinu času hledal esteticky příjemnou kompoziční skladbu hromady ležících mrtvol mezi stromy a budovami! Po této traumatické zkušenosti vyvodil závěr, že již nemůže a nebude pracovat jako válečný zpravodaj.

Magnum Photos

[editovat | editovat zdroj]

Opustil Life, začal cestovat po celé Africe a na Středním východě a systematicky dokumentoval tyto oblasti, svobodně žijící zvířata a domorodé obyvatele.

Dne 27. dubna roku 1947 Rodger spoluzaložil společně s Robertem Capou, Davidem Seymourem (Chimem), Williamem Vandivertem a Henrim Cartier-Bressonem agenturu Magnum Photos jako reakci na druhou světovou válku. Dalších třicet let pracoval jako fotograf na volné noze. Podnikl mnoho expedic, na kterých dokumentoval portréty lidí, krajinu a přírodu Afriky. Mnoho z těchto snímků bylo publikováno především v časopise National Geographic, ale také i v dalších magazínech.

  • Red Moon Rising, Cresset Press, 1943
  • Desert Journey, Cresset, 1944
  • Village des Noubas, 1955
  • Le Sahara, 1957
  • George Rodger: Humanity and Inhumanity, 1994
  • Nuba and Latuka. The Colour Photographs. Prestel, Mnichov, Německo 2017, ISBN 978-3-7913-8322-4
  • Southern Sudan, Stanley Barker, 2018

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Rodger na anglické Wikipedii.

  1. MAGNUM PHOTOS. Magnum Photos - oficiální historie [online]. Magnum Photos, 2009 [cit. 2009-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-31. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. (slovensky) 
  • MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]