Gempen
Gempen | |
---|---|
Obecní úřad | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°28′35″ s. š., 7°39′35″ v. d. |
Nadmořská výška | 676 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Solothurn |
Okres | Dorneck |
Gempen | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,99 km² |
Počet obyvatel | 867 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 144,7 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 4145 |
Označení vozidel | SO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gempen je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde 867[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec Gempen leží v severním cípu kantonu Solothurn, který je téměř ze všech stran obklopen kantonem Basilej-venkov. Gempen leží na výrazně zalesněné gempenské náhorní plošině v nadmořské výšce 676 m a asi o 80 metrů výše se zvedá vrch Schartenfluh, mnohými nazývaný Gempenstollen, s 28 metrů vysokou rozhlednou Gempen Tower v nadmořské výšce 760 metrů. V roce 2014 bylo 7 % území obce pokryto zastavěnou plochou, 41 % lesy a lesními porosty a 52 % zemědělstvím.
Sousedními obcemi Witterswilu jsou Nuglar-St. Pantaleon, Büren, Hochwald a Dornach v kantonu Solothurn a Muttenz, Frenkendorf, Pratteln a Arlesheim v kantonu Basilej-venkov.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Gempen má dlouhou a významnou historii. V mnoha jeskyních byly nalezeny kamenné nástroje, křemeny a železo. Ty pocházejí z doby bronzové a pozdější doby železné (kolem roku 500 př. n. l.). Pohřební mohyly, tzv. kremační hroby, ukazují na keltské osídlení v době Rauriků (500–558 př. n. l.).[2]
V římských dobách spojovala Gempen s Augustou Rauricou (Kaiseraugst) průjezdní cesta přes údolí Ramsthal. Zřícenina Hilzenstein údajně sloužila jako římská strážní věž. Název Gempen pochází z latinského campania (rovina, otevřený terén). Nejstarší zmínky ze 13. století jsou Gempenon a Gempennen. Franští nebo alamanští osadníci se na odlehlý kopec dostali pravděpodobně v 8. století a název převzali od místního galorománského obyvatelstva. Do němčiny byl název převzat až po zvukovém posunu vysoké němčiny, jinak by se v nářečí říkalo „Chämpfe“.[3]
Kolem roku 536/537 bylo severní Švýcarsko připojeno k franské říši. Frankové nakonec zavedli župní správu. Franská Augstgau byla později rozdělena na Frickgau a Sisgau a Gempen se stal součástí Sisgau. Po různých změnách vlastnictví se Sisgau v roce 1464 stalo součástí města Basileje. V roce 1485 koupil Solothurn první polovinu panství Dorneck se vsí Gempen. Během švábské války, v níž byla obec těžce postižena požáry vesnic, nebyly části Gempenu ještě součástí Solothurnu. V roce 1502 se Solothurnu podařilo získat druhou polovinu od Basileje se všemi právy vrchnostenské příslušnosti (obecní erb).
Napětí mezi Basilejí a Solothurnem málem vyvolalo v roce 1531 válku. Prostřednictvím Bernu byla mezi oběma kantony uzavřena smlouva a až do vpádu Francouzů v roce 1792 patřil Gempen k basilejské diecézi.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1739 | 1789 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |
Počet obyvatel | 115 | 219 | 378 | 389 | 389 | 376 | 363 | 355 | 331 | 353 | 345 | 308 | 301 | 250 | 310 | 468 | 638 | 747 |
Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (702, tj. 94,0 %), druhou nejčastější řečí je srbochorvatština (12, tj. 1,6 %) a třetí francouzština (10, tj. 1,3 %). Podíl cizinců činil 13,5 %.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Z Gempenu je dobré silniční spojení přes Nuglar do Liestalu, přes Hochwald do Seewenu a klikatou silnicí dolů do Dornachu, kde se nachází další napojení na rychlostní silnici H18 (Basilej – La Chaux-de-Fonds). Vedlejší silnice vedou dolů přes Schönmatt do obcí Basileje-venkova Arlesheim, Muttenz, Pratteln, Frenkendorf a Liestal. Železniční spojení obec nemá; napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gempen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c SCHENKER, Lukas. Gempen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-11-23 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 380. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gempen na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky