Gellértova hora
Gellértova hora | |
---|---|
Citadela na vrcholu Gellértovy hory | |
Vrchol | 235 m n. m. |
Prominence | 130 m |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Maďarsko |
Souřadnice | 47°29′11″ s. š., 19°2′45″ v. d. |
Gellértova hora | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gellértova hora (maďarsky Gellért-hegy, německy Blocksberg, latinsky Mons Sancti Gerhardi, turecky Gürz Elyas bayiri) je 235 metrů vysoká hora na pravém břehu Dunaje v Budapešti. Je součástí I. a XI. budapešťského okrsku. Gellértova hora je pojmenována po Svatém Gellértovi, který se po smrti krále Štěpána nepohodl s jeho zástupci a byl během povstání napaden rozlíceným davem, vsazen do káry a shozen z hory. Na vrcholu hory se nachází citadela, na úbočí stojí socha Svatého Gellérta a uvnitř kopce je Gellértova jeskyně, která ústí k hotelu Gellért a k Dunaji. U úpatí hory na Gellértově náměstí, poblíž mostu Svobody, se nachází hotel Gellért a Gellértovy lázně.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ve starověku bylo na hoře oppidum keltského kmene Eravisků. Mezi lety 18–51 založili v sousedství hory římští císařové Tiberius a Vespasián nejdříve dřevěný a poté i kamenný vojenský tábor (castrum). Později u vojenského tábora vzniklo civilní město Aquincum, jehož pozůstatky jsou dnes součástí Budína, části Budapešti na pravém břehu Dunaje.
V 18. století byly svahy hory pokryty vinicemi. Okrsek Tabán na úpatí hory byl důležitým centrem vinařství v Budíně. Podle josefinského registru půdy z roku 1789 pokrývaly vinohrady 128 hektarů půdy na hoře (a pouze 7,62 hektaru bylo využíváno jako pastviny).[1]
V 18. století byla také na vrcholu hory postavena malá kalvárie, která byla později okolo roku 1820 přestavěna. Na Velikonoční pondělí stoupá strmou cestou poutní procesí, aby oslavilo zmrtvýchvstání Krista.
Citadela (maďarsky Citadella) byla postavena po letech 1848–49, kdy došlo k Maďarské revoluci proti vládnoucím Habsburkům, jako opevnění proti sousednímu Hradnímu vrchu. Během druhé světové války se tu usadila německá armáda, která citadelu značně zdevastovala. Dnes se v základech citadely nachází malé vojenské muzeum.
Před citadelou stojí socha Svobody (maďarsky Szabadság-szobor). Autorem 14 metrů vysoké sochy bohyně Níké je sochař Zsigmond Kisfaludi Strobl. Socha byla odhalena v roce 1947 na počest vítězství Rudé armády nad fašistickým Maďarskem ve druhé světové válce. U nohou ženské postavy, vysoko držící palmovou ratolest, jsou dvě další sochy. První symbolizuje alegorii pokroku, druhá boj se zlem.
Z Gellértovy hory se nabízí malebné panorama na všechny světové strany - směrem na západ, kde je mj. i Orlí kopec (vrch vysoký 257 m n. m.), který byl klíčovým bodem obrany německo-maďarských vojsk na jaře 1945, když jejich opevněné pozice umístěné právě na vrchu Gellért a Budínském vrchu ostřelovala vojska Rudé armády. Dále se pohled otevírá i na Budínský hrad, katedrálu, Rybářské bašty a další čtvrtě Budína, na východ pak na Pešť i na mosty přes Dunaj a jeho ostrovy jak na severu, tak na jihu.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Trigonometrický bod Gellérthegy je základním bodem pro jednu ze souřadnicových soustav v Cassini-Soldnerově kartografickém zobrazení pro mapování Stabilního katastru pro území Uher (a tedy i Slovenska).
- Na kopec je možno dojet autobusem číslo 27. Zastávka Búsuló Juhász (Citadella). Autobus jezdí ze stanice metra Móricz Zsigmond körtér
- Chráněná oblast napájí svými termálními prameny tři sousední léčebné lázně. Luxusnější Gellért a dvoje turecké lázně Rudas a Rác.
- Terasa opevnění Citadely z 19. století umožňuje daleký panoramatický rozhled po celém městě.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Eltűnt budai szőlők nyomában, in: Borbarát, 2007/3, p. 52
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu vrch Gellért na Wikimedia Commons