Přeskočit na obsah

František Smotlacha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. František Smotlacha
František Smotlacha
František Smotlacha
Narození30. ledna 1884
Hradec Králové, Kopec Svatého Jana
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. června 1956 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Lékařská fakulta Německé univerzity v Praze
Povoláníjudista a mykolog
DětiMiroslav Smotlacha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Smotlacha (30. ledna 1884 Hradec Králové18. června 1956 Praha) byl český popularizátor mykologie, judista a zakladatel českého vysokoškolského sportu. V roce 1919 začal vydávat Časopis československých houbařů, nyní Mykologický sborník; založil Mykologický odbor České botanické společnosti (1912) a zejména Českou mykologickou společnost (1921).

Studoval na tehdejším Rakouském gymnáziu, dnes Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové, kde v roce 1905 odmaturoval. V letech 19061907 absolvoval vzdělávací kurz pro učitele tělocviku. Na Karlově univerzitě v roce 1910 převzal funkci učitele tělesné výchovy po zesnulém Antonínu Krištofovi. Poté byl jmenován prvním docentem tělesné výchovy v českých zemích. V roce 1910 založil dr. Smotlacha dobrovolnou vysokoškolskou organizaci Všesokolský sport.[1]

První pokusy s výcvikem Jiu-Jitsu se v Československu datují v letech 1907 až 1910, pod vedením Františka Smotlachy, který obstaral německou publikaci o judu. Díky jemu byly také organizovány pravidelné kurzy pro vysokoškoláky v Praze v roce 1930. Československý svaz Jiu-Jitsu byl založen 3. dubna 1936 a František Smotlacha se stal jeho prvním předsedou.[2]

Jeho gigantické dílo v oblasti popularizace houbařství a výzkumu jedlosti a toxikologie hub, kterým navázal na předchozí dlouholeté působení Jana Bezděka, je považováno za jednu z hlavních příčin toho, že Češi jsou dnes považováni za národ houbařů a provozují sběr hub v rozsahu, jaký nemá u žádného dalšího evropského národa obdobu. Ve svém díle Atlas hub jedlých a nejedlých píše, že osobně vyzkoušel konzumaci 1700 druhů hub. Řadu druhů považovaných do té doby za jedovaté tzv. osvobodil (po opakované konzumaci přesunul do skupiny jedlé) a zavedl pořádek v do té doby značně chaotickém povědomí o jedovatých houbách.

Ještě v 50. letech ale musel vést boj proti stále přežívající školní pomůcce, která údajně zobrazovala sedm nejnebezpečnějších hub v Československu, ale na které přitom jen dvě houby byly skutečně jedovaté: hřib satan a muchomůrka červená.[zdroj?] Ze smrtelně jedovatých hub na ní nebyla zobrazena žádná, takže semohlo dojít k případu, kdy učitelka řídící se touto pomůckou v roce 1946 zabila pokrmem připraveným z hub 6 lidí (příčinou otravy byla muchomůrka zelená).[zdroj?]

Jako první popsal hřib rudonachový (Boletus rhodopurpureus Smotl. 1952),[3] který byl v Evropě všeobecně akceptován jako „dobrý druh“. Smotlachovo jméno uvádí i další vědecké synonymum: hřib růžovník (Boletus fuscoroseus Smotl. 1912).[4]

Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[5]

Syn Františka Smotlachy Miroslav pokračoval ve stopách svého otce jako popularizátor mykologie a houbaření.

  1. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Školní tělesná výchova, s. 83. 
  2. Czechjudo.cz: Judo v Československu. www.czechjudo.org [online]. [cit. 2016-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-29. 
  3. Hřib rudonachový. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  4. Hřib růžovník. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  5. Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]