František Josef Šafařovic
| František Josef Šafařovic | |
|---|---|
 František Josef Šafařovic, portrét Humoristické listy 1887 | |
| Narození | 18. července 1838 Písek |
| Úmrtí | 8. května 1898 (ve věku 59 let) Oděsa |
| Povolání | malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Josef Šafařovic, též František Šafářovic nebo Šafařovič (18. července 1838 Písek[1] – 8. května 1898 Oděsa[2])[pozn. 1] byl český malíř.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině píseckého soukenického mistra Matěje Šafářoviče a jeho manželky Dominiky.[1]
Malířství studoval ve Vídni, Mnichově a Paříži a od února 1866 do roku 1870 na pražské Akademii u profesorů profesora Trenkwalda[4][2] a Emanuela Roma.[5] Okolo roku 1885 pobýval v Bělehradě.[6] Učil kreslení na reálce v Litoměřicích, v Písku vyučoval kreslení ve svém bytě v roce 1864; učitelskou dráhu opustil a zřídil si ateliér na Smíchově, později na Žižkově.[7] Na sklonku života byl učitelem na umělecké škole v Oděse, kam odešel roku 1892, a kde také zemřel.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]František Šafařovic byl hodnocen jako kvalitní portrétista, úroveň jeho umění ocenil i Miroslav Tyrš.[8] Byl též autorem oltářních obrazů.[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
František Josef Šafařovic: Portrét -
František Josef Šafařovic: Studie (před rokem 1887) -
František Šafařovic: Graziella (vlašská studie, Světozor 1882) -
František Šafařovic: Chudý syn Tater slovenských (Světozor 1883)
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Při křtu bylo dítě omylem zapsáno jako Anna Šafařicová, křestní jméno bylo opraveno na František Josef roku 1855.[4]
- František Šafařovic byl mezi jiným učitelem kreslení Renáty Fügnerové, pozdější manželky Miroslava Tyrše.[9] Od roku 1874 učil též po několik let kreslení sestru Elišky Krásnohorské Bohdanku.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Starší zdroje, včetně Ottova slovníku uvádějí mylně, že František Josef Šafařovic žil v letech 1841–1890.[3] Matriční záznam o narození a tiskové zprávy o úmrtí dokladují, že se nejedná o informaci pravdivou.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Písek 1834-1842, snímek 212 [online]. SOA Třeboň [cit. 2022-08-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Český malíř Šafařovič. S. 4. Katolické listy [online]. 1898-07-28. S. 4. Dostupné online.
- ↑ a b Ottův slovník naučný, díl 24. Praga: J. Otto, 1906. Dostupné online. Kapitola Šafařovič František, s. 541.
- ↑ a b TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců (dostupné online v NK ČR). [s.l.]: Výtvarné centrum Chagall, 1994. Dostupné online. Kapitola Šafařovic, František Josef, s. 517.
- ↑ Jiří Kotalík (red.), Almanach Akademie výtvarných umění v Praze. 1799-1979. AVU a NG Praha 1979, s. 97-90
- ↑ RAUŠAR, Josef Zdeněk. Vzpomínky na český zábavní spolek Lumír v Bělehradě. S. 13. Plzeňské listy [online]. 1909-06-19. S. 13. Dostupné online.
- ↑ František Šafářovic. S. 2. Humoristické listy [online]. 1887-08-05. S. 2. Dostupné online.
- ↑ Malíř F. Šafařovic na Hořičkách. S. 4–5. Obnova [online]. 1896-09-04. S. 4–5. Dostupné online.
- ↑ TÁBORSKÝ, František. Paní Renáta Tyršová, s. 10 [online]. Praha: Národní rada československá, 1926. Dostupné online.
- ↑ KRÁSNOHORSKÁ, Eliška. Vzpomínka na Jos. Myslbeka (dokončení). Ženské listy (dostupné online v NK ČR). 1922-07-31, s. 89. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců (dostupné online v NK ČR). [s.l.]: Výtvarné centrum Chagall, 1994. Dostupné online. Kapitola Šafařovic, František Josef, s. 517.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Šafařovic na Wikimedia Commons - František Šafařovský: Podobizna paní Čápové [online]. Alamy [cit. 2022-08-20]. Dostupné online.
