Přeskočit na obsah

Ferenc Futurista

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ferenc Futurista
Ferenc Futurista kolem roku 1934 (Foto Josef Jindřich Šechtl)
Ferenc Futurista kolem roku 1934 (Foto Josef Jindřich Šechtl)
Narození7. prosince 1891
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. června 1947 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
DětiAnna Ferencová
Příbuzní

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ferenc Futurista, vlastním jménem František Fiala (1891 – 1947), český herec a sochař.

Ferenc Futurista, vlastním jménem František Fiala (7. prosince 1891, Smíchov[1]19. června 1947, Praha) byl český herecsochař.

František Fiala pocházel z umělecké rodiny, jeho otec byl herec Karel Fiala (1871–1931) a maminka Antonie roz. Zelenková, vystudoval uměleckoprůmyslovou školu.[2] Jeho mladším bratrem byl Eman Fiala (18991970), kromě něho měl ještě bratra Josefa (* 1894) a sestru Marii (* 1896). Jeho umělecké jméno vzniklo tak, že přezdívku Ferenc získal jako herec studentského kabaretu a příjmení Futurista přijal, když jeho schopnosti ocenil italský průkopník futurismu Filippo Tommaso Marinetti po své návštěvě Prahy.[zdroj⁠?!]

Začal hrát už v němém filmu, ale největší slávu získal až v éře zvukové, kdy vytvořil několik desítek převážně komediálních rolí.

Dne 9. dubna 1921 se v Praze na Vinohradech poprvé oženil s Jindřiškou Jiráčkovou (1896–??), manželství však bylo v roce 1926 rozvedeno.[3] Podruhé se oženil v roce 1927 s herečkou Annou (Andulou) Tichou (1906–1989), se kterou měl dceru, později herečku Annu Ferencovou, rozenou Fialovou (1927–2020).[4]

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století patřil mezi nejoblíbenější české kabaretní komiky. Vystupoval například v Longenově kabaretu Bum (spolu s Vlastou Burianem, Karlem Nollem, Emanem Fialou, Josefem RovenskýmSašou Rašilovem),[5] v divadélku Komedie (toto od konce roku 1924 do května 1927, kdy vyhořelo a zaniklo, sám i vedl),[6]Červené sedmě, ve smíchovské Aréně, karlínském Divadle Varieté Praha a v Rokoku. Hostoval také ve dvou hrách v Osvobozeném divadle,[7] které opustil pro neshody s J. VoskovcemJ. Werichem počátkem roku 1930.[8] V sezóně 1922/1923 byl stálým hostem Divadla na Vinohradech.[9] V prosinci 1941 účinkoval ve dvou propagandistických rozhlasových skečích (Hvězdy nad Baltimore a Rudá nemoc).[10]

Ferenc Futurista dle lékařů[zdroj?] přechodil nejméně dva zápaly plic a dva záněty průdušek a na následky onemocnění dne 19. června 1947 v nemocnici zemřel ve věku 55 let. Je pohřben na pražském hřbitově Malvazinky.[11]

Například komik Ferenc Futurista, vlastním jménem František Fiala, který byl začátkem dvacátých let členem Vinohradského divadla, už to měl v tom pseudonymu, že předbíhá trochu dobu. Byl tehdy velmi populární. Měl svůj zvláštní způsob příchodu na scénu, sotva se objevil, byl aplaus.
— František Kovářík[12]

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Role ve filmu, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  1. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  2. František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 128
  3. Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1920-1922, snímek 93
  4. FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, Díl III.:S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Tichá Anna/Andula, s. 488. 
  5. Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965, str. 30
  6. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 158
  7. Václav Holzknecht: Jaroslav JežekOsvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 224–5
  8. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. V druhém oddílu této knihy „Obrazový průvodce historií Osvobozeného divadla“ je otištěn unikátní snímek z kostýmní zkoušky hry Ostrov dynamit z března 1930, na němž je ještě Ferenc Futurista s V+W. Osvobozené divadlo opustil několik dní poté těsně před premiérou a jeho role se musela narychlo přeobsadit.
  9. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  10. Radek Žitný: Protektorátní rozhlasový skeč, Nakladatelství BVD, Praha 2010, str. 171
  11. Správa pražských hřbitovů, vyhledávání: Futurista Ferenc, hřbitov Malvazinky
  12. František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 205

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]