Přeskočit na obsah

Felix Kolmer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Ing. Felix Kolmer, DrSc.
Jako maturant v roce 1940
Jako maturant v roce 1940
Narození3. května 1922
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí5. srpna 2022 (ve věku 100 let)
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel, inženýr, vědec, pedagog a skaut
ZaměstnavateléČeské vysoké učení technické v Praze
Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
OceněníCeny Paměti národa (2013)
Stříbrná medaile předsedy Senátu (2017)
Medaile skautské vděčnosti (2018)
Medaile ministra zahraničních věcí Za zásluhy o diplomacii (2019)
RodičeAlice Kolmerová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Kolmer (3. května 1922 Praha – 5. srpna 2022[1]) byl český vědec, profesor a pedagog v oboru akustiky, skaut a bývalý vězeň koncentračních táborů Terezín a Osvětim.[1][2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v židovské rodině na pražských Vinohradech. Jeho otec byl legionářem z italské fronty, profesí elektroinženýrem. Pracoval ve firmě Eta a později si otevřel vlastní obchod s elektrotechnickým zbožím, zemřel však v roce 1932. Poručníkem malého Felixe Kolmera se stal jeho strýc, žijící v Rakousku, u kterého také trávil prázdniny a svátky. Po anšlusu však jeho příbuzní z Rakouska uprchli do USA. Kolmerovi přišli v Praze během nacistické okupace o byt a museli se přestěhovat k babičce na Staré Město.[2]

Felix Kolmer studoval na reálce a v červnu 1940 odmaturoval. Kvůli židovskému původu nesměl studovat, takže nastoupil do učení k truhláři. Od roku 1932 byl také skautem, avšak činnost skautské organizace byla za války zakázána.

V závěru listopadu 1941 byl deportován do Terezína prvním transportem jako člen takzvaného Aufbaukommanda, které mělo za úkol připravit ghetto na příchod transportů. Pracoval také jako řemeslník v Malé pevnosti.[2]

V prosinci 1941 byly do Terezína deportovány jeho babička a matka, která však krátce poté zemřela. Členové prvního pracovního transportu měli možnost zapsat si do osobní karty blízké osoby, které byly dočasně chráněny před transportem na Východ. Kromě své matky a babičky si tam zapsal slečnu Lianu Forgáčovou, kterou znal od čtyř let a její matku. S Lianou se pak 14. června 1944 v ghettu oženil, válku přežila.[3]

Kolmer se v ghettu připojil k jedné z odbojových organizací. V říjnu 1944 byl deportován z Terezína do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). V táboře byl určen dočasně na práci. Měl pracovat ve skupině v sirných dolech, ale podařilo se mu jednou připojit ke skupině bývalých spoluvězňů z Terezína, určené do pracovního tábora Friedland (pobočka KC Gross Rosen).[3]

V květnu 1945, když Rudá armáda vyřadila z provozu elektrárnu, která dodávala proud do tábora, se mu podařilo spolu s dalšími dvěma sty vězni uprchnout. V Praze se setkal s manželkou, která se vrátila po osvobození Terezína.

Kolmer po válce začal studovat po vzoru otce elektrotechniku, navštěvoval odborné kurzy a nastoupil na elektrotechnickou a strojní fakultu ČVUT. Absolvoval v roce 1949 a začal pracovat ve Výzkumném ústavu zvukové, obrazové a reprodukční techniky. Od roku 1962 působil ve výzkumu a přednášel fyziku a akustiku na elektrotechnické fakultě ČVUT.

Vydal na 200 odborných publikací a knih, přednášel na univerzitách v zahraničí, učil také na pražské FAMU.[4]

Spolupracoval na procesu odškodňování obětí nacistického teroru. Za tuto i svoji odbornou činnost dostal několik vyznamenání a ocenění.[5]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 2021 Libor Fojtík, Kateřina Mázdrová a kol. : Felix Kolmer. Slib. vyd. Nakladatelství Tomáš Pospěch/PositiF a Český osvětimský výbor, z.s. Praha, ISBN 978-80-87407-35-6 [4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Zemřel vědec a pedagog Felix Kolmer, přeživší tří koncentračních táborů. iDNES.cz [online]. 2022-08-05 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c KOLMER, Felix. Paměť národa [online]. Praha: Post Bellum/Paměť národa, 2010 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b DRDA, Adam. Tváře vzdoru/Felix Kolmer (*1922) [online]. Praha: Knihovna Václava Havla [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b FOJTÍK, Libor. Žít ještě minutu, hodinu, možná i den. Vzpomínky skauta, který přežil Osvětim. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 6. 4. 2022 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ My jsme to nevzdali/Felix Kolmer [online]. Praha: Post Bellum [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ https://twitter.com/skaut/status/1057729285946044416. Twitter [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Felix_Kolmer&oldid=23505231“