Euoplocephalus

Euoplocephalus; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 77 až 67 miliony let
	Euoplocephalus tutus
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	ptakopánví (Ornithischia);
Podřád	Thyreophora;
Infrařád	Ankylosauria;
Čeleď	Ankylosauridae;
Podčeleď	Ankylosaurinae;
Rod	Euoplocephalus; Lambe, 1910
Binomické jméno
	Euoplocephalus tutus; Lambe, 1910
Synonyma
	Dyoplosaurus;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Euoplocephalus („dobře obrněná hlava“) byl rod „obrněného“ býložravého dinosaura z čeledi Ankylosauridae.^[1]

Popis

Dosahoval délky asi 5,3 až 7 metrů^[2] a jeho hmotnost dosahovala kolem 2 tun.^[3] býložravý dinosaurus. Žil asi před 77 až 67 miliony let (ve svrchní křídě, geologické stupně kampán až maastricht). Jeho fosilie byly objeveny v americké Montaně a kanadské Albertě.^[4]

Disponoval vzhledem typického ankylosaurida. Měl dlouhý ocas, masivní trup s mohutnými bedry, poměrně krátké končetiny a krátkou, širokou lebku. Na konci ocasu měl těžký kostěný kyj, jehož úderem dokázal lámat kosti i největším dravcům. Trup, krk a část ocasu měl Euoplocephalus pokrytou řadami menších tupě zakončených kostěných ostnů. Dvojici větších ostnů měl nad plecemi a na kořeni ocasu. Krk mu chránily kostěné pláty. Lebka tohoto tvora byla také výborně obrněná, lebku chránila čtveřice tupých kostěných výrůstků v zadní části lebky. Dokonce i oční víčka byla pokryta kostěným „pancířem“.^[5] Euoplocephalus měl složitý systém smyček a ohybů v nasální části lebky, které mohly sloužit jako výkonný výměník tepla, který těmto dinosaurům zajišťoval termoregulaci.^[6] Odhady úspory energie při výměně plynů s okolím činily až 84 %.^[7]

Bylo objeveno asi 40 fosilií tohoto tvora, každá izolovaně. To naznačuje, že žil zřejmě samotářsky a byl to ve své době nejhojnější obrněný dinosaurus na území dnešní Severní Ameriky. Svými zobákovitě zakončenými čelistmi spásal nízký vegetační porost, který posléze drtil malými vroubkovanými zuby.^[8]

Zařazení

Euoplocefalus patří mezi ankylosauridy, do podčeledi Ankylosaurinae. Mezi jeho nejbližší vývojové příbuzné patří pravděpodobně rody Anodontosaurus, Scolosaurus, Zuul a Ankylosaurus.^[9] Některé exempláře byly z tohoto rodu vyčleněny a popsány jako samostatné rody a druhy ankylosauridů (například Dyoplosaurus).^[10] Některé fosilie tohoto dinosaura byly dříve označované dnes již neplatným rodovým jménem Palaeoscincus.^[11]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Euoplocephalus na slovenské Wikipedii.

↑ Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 120-121)
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 41). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 264 (anglicky)
↑ Benton, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 89). (anglicky)
↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 101)
↑ https://www.scientificamerican.com/video/these-dinosaurs-had-a-complicated-air-conditioner-in-their-skull/
↑ Jason M. Bourke, Wm. Ruger Porter & Lawrence M. Witmer (2018). Convoluted nasal passages function as efficient heat exchangers in ankylosaurs (Dinosauria: Ornithischia: Thyreophora). PLoS ONE 13(12): e0207381. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0207381
↑ Antonio Ballell, Bohao Mai & Michael J. Benton (2023). Divergent strategies in cranial biomechanics and feeding ecology of the ankylosaurian dinosaurs. Scientific Reports. 13: 18242. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-45444-1
↑ Český článek na webu DinosaurusBlog
↑ Paul Penkalski (2018). Revised systematics of the armoured dinosaur Euoplocephalus and its allies. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie - Abhandlungen 287(3): 261-306. doi: https://doi.org/10.1127/njgpa/2018/0717
↑ Leidy, J. (1856). Notices of remains of extinct reptiles and fishes, discovered by Dr. F. V. Hayden in the bad lands of the Judith River, Nebraska Territory. Proceedings of the Academy of Natural Sciences of Philadelphia, 8: 72-73.

Literatura

Vickaryous, M.K., Maryanska, T., and Weishampel, D.B. (2004). "Ankylosauria" In D. B. Weishampel, P. Dodson, and H. Osmolska (eds.), The Dinosauria (second edition). University of California Press, Berkeley 363-392.
BROCHU, Christopher A.; LONG, John; MCHENRY, Colin; SCANLON, John D.; WILLIS, Paul. Encyklopedie Dinosauři. 1. vyd. Praha 3: Svojtka & Co., 2004. 256 s. ISBN 80-7237-953-4.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Euoplocephalus na Wikimedia Commons
Informace na webu DinoData (německy)
Informace na webu DinoChecker (anglicky)
Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Profil na databázi Fossilworks Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 120-121)

[2] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 41). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[3] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 264 (anglicky)

[4] Benton, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 89). (anglicky)

[5] SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 101)

[6] ttps://www.scientificamerican.com/video/these-dinosaurs-had-a-complicated-air-conditioner-in-their-skull/

[7] Jason M. Bourke, Wm. Ruger Porter & Lawrence M. Witmer (2018). Convoluted nasal passages function as efficient heat exchangers in ankylosaurs (Dinosauria: Ornithischia: Thyreophora). PLoS ONE 13(12): e0207381. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0207381

[8] Antonio Ballell, Bohao Mai & Michael J. Benton (2023). Divergent strategies in cranial biomechanics and feeding ecology of the ankylosaurian dinosaurs. Scientific Reports. 13: 18242. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-45444-1

[9] Český článek na webu DinosaurusBlog

[10] Paul Penkalski (2018). Revised systematics of the armoured dinosaur Euoplocephalus and its allies. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie - Abhandlungen 287(3): 261-306. doi: https://doi.org/10.1127/njgpa/2018/0717

[11] Leidy, J. (1856). Notices of remains of extinct reptiles and fishes, discovered by Dr. F. V. Hayden in the bad lands of the Judith River, Nebraska Territory. Proceedings of the Academy of Natural Sciences of Philadelphia, 8: 72-73.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]