Erik II. Pomořanský
| Erik II. | |
|---|---|
 | |
| Doba vlády | 1457–1474 |
| Narození | 1418 Volehošť |
| Úmrtí | 5. července 1474 (ve věku 55–56 let) Volehošť |
| Pohřben | Eldenský klášter |
| Otec | Vratislav IX. Pomořanský |
| Matka | Žofie Sasko-Lauenburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erik II. tzv. Lienzerem (nar. kolem 1418–1425 nebo později – 5. července 1474 Wolgast)[1] byl syn Vratislava IX. a Sofie, vévoda z velehošťského a sjednoceného knížectví (země: velehošťská, bardowska a rugijska), to je vévoda pomořanský.
Život a panování
[editovat | editovat zdroj]Byl nejstarším synem vévody Vratislava IX. Erik II. spolu s mladším bratrem Vratislavem X. převzal po smrti vévody v roce 1457 moc ve Velehošťském knížectví.[2] Jako manžel Sofie kněžny słupské (jediné manželství dvou členů rodu v historii dynastie Greifenů) byl nástupcem Erika VII. Pomořanského, sesazeného krále Dánska, Švédska a Norska. Erik II. ve Słupském knížectví začal vládnout až poté, co Velehošťské knížectví předal bratrovi.[2]
Erik II v roce 1460 měl v krátkodobý vojenský konflikt s Каzimírem IV Jagelonským o okupovaná pohraniční města. Konflikt byl ukončen v roce 1461 díky prostřednictví kněžny Sofie.[2][3] V roce 1462 získal území, která obsadil řád německých rytířů, zemi lęborsko-bytowskou, kterou vzápětí dostal od polského krále jako léno.[4] Po smrti Ottona III. v roce 1464, posledního knížete štětínské linie, převzal spolu s bratrem jeho území a nedopustil jeho úplné převzetí Brandenburky [2]. Od této doby byl ve válečném stavu s Brandenburským markrabstvím. V roce 1468 (přes to, že byla uzavřena smlouva v Myśliborzi o dva roky dříve) ztratil ve prospěch Brandenburského markrabství území od Wkrzańskou s Garzem po Štětín a území mezi Оdrou a Tywou až po Banie a Gryfino.[5][6]
Pokus o ukončení konfliktu v roce 1469 se nezdařil, k vůli rezignaci Каzimíra IV Jagellonského z role arbitra. V roce 1472 v důsledku nátlaku císaře Friedricha III – část území štětínského knížectví, která zůstala v držení Erika II., byla považována za braniborské léno.[6]
Erik II. zemřel během moru 5. července 1474 ve Wolgastu. Byl pohřben v cisterciáckém klášteře v Eldeně.[2][4]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Ve staré odborné literatuře existuje názor o dvojím manželství Erika II. První manželkou byla pravděpodobně Margarita, dcera Jindřicha II., vévody z meklemburska na Stargardě, která zemřela před obřadní hostinou. Moderní genealogie odmítá tento pohled a přiklání se k uznání Margarity, jako snoubenky. Podle ověřených pramenů byla Sofie dcerou Bohuslava IX. (kníže stargardzký a słupský) a Marie mazowěcké[7]. Bylo to jediné manželství dvou členů v historii rodu Greifenů: společný předek manželů byl kníže słupsko-wołogoski Warcisław IV. a Erik II. byl jeho potomek v páté generaci (páté koleno), a Sophie ve čtvrté generaci. Z jejich svazu se odvozují všichni pozdější představitelé dynastie. Eric II a Žofie měli několik dětí:
- Bohuslav X. Velký (28. nebo 29. května 1454–5. října 1523) – kníže pomořanský,
- Каzimír VI. (nejdříve 1455 – kolem 15. září 1474) – kníže pomořanský,
- Alžběta (I.) (?–1463) – nevěsta Jana V., vévody sasko-lauenburského,
- Sofie (cca 1462–26. (25.?) dubna 1504) – snoubenka Jana VI. a žena Маgnuse II., synů Jindřicha IV. (Meklenburský), vévoda meklenburský na Schwerině,
- Alžběta (II.) (nejdříve 1463–po 22. října 1516) – abatyše kláštera v Krummině a matka představená benediktinského kláštera ve Verchen,
- Vratislav XI. (po roku 1465 –1474),
- Barnim (IX.) (po roku 1465 –1474),
- NN, synové – pravděpodobně zemřeli v mladém věku,
- NN dcery (?–?),
- Margaret (nejdříve 1470–27. března 1526) – manželka Baltazara, vévody meklenburského na Schwerině,
- Kateřina (1470–1526) – manželka Jindřicha I. Staršího, vévody brunszwického na Wolfenbütteli,
- Marie (před 5. července 1474–1512) – abatyše cisterciáckého kláštera ve Wolině.[8]
Genealogie
[editovat | editovat zdroj]| Erik II. | Sofie | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| kolem 1418-1425 nebo později.
zemřel 5. VII. 1474) |
nar. kolem 1434
úmrtí 1497 | ||||||||||
| sňatek
po 11.IX.1451 | |||||||||||
| Děti | |||||||||||
| Bohuslav X. Velký narodil se 28. nebo 29. V. 1454úmrtí 5. X. 1523 | Каzimír VI. narodil se nejdříve 1455úmrtí kolem 15. IX. 1474 | Alžběta (A) narodil ?úmrtí 1463 | Sofie nar. cca 1462úmrtí 26. (25.?)IV. 1504 | Alžběta (II) narodil se nejdříve 1463úmrtí po 22. X. 1516 | Vratislav XI. narodil se po 1465
úmrtí 1474 |
Barnim (IX.) narodil se po 1465
1474 |
NN, synové(zemřeli v raném věku) | NN, dcera narodil ?úmrtí ? | Margarita narodila se nejdříve 1470úmrtí 27. III. 1526 | Kateřinanarozená 1470úmrtí 1526 | Maria narozená před 5. VII. 1474úmrtí 1512 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik II na polské Wikipedii.
- ↑ RYMAR, Edward. Rodowód książąt pomorskich. Wyd. 2., popr. i uzup. vyd. Szczecin: Książnica Pomorska 608 s. ISBN 838-7879-50-9. OCLC 70878274 S. 378–379.
- ↑ a b c d e KOZŁOWSKI, Kazimierz. Gryfici : Książęta Pomorza Zachodniego. Szczecin: Krajowa Agencja Wydawnicza ISBN 83-03-00530-8. OCLC 37242215 S. 81.
- ↑ SZYMAŃSKI, Janusz Władysław. Książęcy ród Gryfitów. Wyd. 1. vyd. Goleniów: Oficyna Wydawnicza "STON 2", 2006. 445 pages, [1] folded leaf s. ISBN 83-7273-224-8. OCLC 181733238 S. 418.
- ↑ a b SZYMAŃSKI, J.W.,Książęcy ród Gryfitów ... c.d., s. 189
- ↑ RYMAR, E, Rodowód książąt pomorskich, ... c.d., s. 378.
- ↑ a b DOPIERAŁA,B. Polskie losy Pomorza Zachodniego, s. 123.
- ↑ RYMAR, E, Rodowód książąt pomorskich, ... c.d., s. 347-349, 378-379
- ↑ RYMAR, E, Rodowód książąt pomorskich, ... c.d., s. 383–397
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dopierała B., Polskie losy Pomorza Zachodniego, Poznań 1970.
- Kozlovskij K., Podralski J. Gryfici. Książęta Pomorza Zachodniego, Szczecin 1985. ISBN 83-03-00530-8.
- Rymar E., Rodowód książąt pomorskich, Szczecin 2005. ISBN 83-87879-50-9.
- Szymański J. W.,, Książęcy ród Gryfitów, Goleniów – Kielce 2006, ISBN 83-7273-224-8.
- Boras Z., Książęta Pomorza Zachodniego, Poznań 1996, ISBN 83-232-0732-1.
- Myślenicki Wojciech.,Pomorscy sprzymierzeńcy Jagiellończyków,, Poznaň 1979, ISBN 83-210-0093-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erik II. Pomořanský na Wikimedia Commons - Madsen U., Erich II. Herzog von Pommern-Wolgast, Hinterpommern und Stettin (niem.), [dostęp 2012-03-17].
- Schmidt R., Erich II. Herzog von Pommern (niem.) [w:] NDB, ADB Deutsche Biographie (niem.), [cit. 2012-03-17].
