Přeskočit na obsah

Erich Priebke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erich Priebke
Narození29. července 1913
Hennigsdorf
Úmrtí11. října 2013 (ve věku 100 let)
Řím
PovoláníGestapo employee
ZaměstnavatelGestapo (1936–1945)
Politická stranaNárodně socialistická německá dělnická strana (1933–1945)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erich Priebke (29. července 1913, Hennigsdorf, Německé císařství11. října 2013, Řím[1]) byl německý válečný zločinec. Za svou vinu při usmrcení více než tří set civilistů v březnu 1944 byl až v roce 1998 odsouzen na doživotí. Ze zdravotních důvodů si však mohl trest odpykávat v domácím vězení v Římě. Dopadení tohoto bývalého velitele nacistických oddílů SS trvalo téměř 50 let – po válce se mu totiž podařilo zmizet v Argentině, kde se později stal hoteliérem.[2]

Dne 29. července 2013 oslavil 100. narozeniny. Před jeho domem v ten den demonstrovaly desítky demonstrantů, kterým vadilo jednak to, že se za své činy nikdy veřejně neomluvil, jednak mírnost jeho vězení – po Římě se totiž mohl pohybovat zcela volně; při nákupech, procházkách či v restauracích byl pouze doprovázen ochrankou.[3]

Masakr v Ardeatinských jeskyních

[editovat | editovat zdroj]

Šlo o jednoho z hlavních aktérů brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních u Říma 24. března 1944. Nacisté, mezi nimi též Karl Hass, zde v reakci na partyzánský útok proti jednotce SS zavraždili 335 civilních rukojmí, z toho 75 Židů. Při útoku totiž zahynulo 33 německých vojáků a podplukovník SS Herbert Kappler rozhodl, že za každého mrtvého Němce zemře deset Italů. Priebke sám přiznal, že onoho osudného dne dva muže zastřelil a poté v seznamu „odškrtával" další Italy. Při procesu se však cítil nevinen a obhajoval se tím, že pouze plnil své povinnosti.

Ardeatinské jeskyně byly pro Židy strašné, pro mne to však byla maličkost, která se ztratila ve všem dalším – bombardování, Drážďanech, Hirošimě, mých mrtvých, prohrané válce. Byl jsem voják a nikdy jsem si nemyslel, že to byl zločin.
— Erich Priebke před soudem[2]

Filmové zpracování

[editovat | editovat zdroj]

O masakru v Ardeatinských jeskyních byl v roce 1973 natočen hraný film Masakr v Římě, kde Priebkeho roli ztvárnil Brook Williams.[4]

Život v Argentině

[editovat | editovat zdroj]

Po válce se mu podařilo uprchnout z britského zajateckého tábora a s pomocí rakouského biskupa Aloise Hudala se dostal do Argentiny. Italové po něm začali pátrat od roku 1946. V roce 1948 se konal první proces s viníky masakru, Priebke byl souzen v nepřítomnosti. Asi od roku 1949 žil v argentinském horském středisku Bariloche, stal se úspěšným hoteliérem. Působil také jako ředitel zdejší německé školy a prezident Německo-argentinské kulturní asociace.[2]

Klíčem k jeho dopadení se stala kniha francouzského spisovatele argentinského původu Estebana Bucha Malíř z argentinského Švýcarska z roku 1991. O tři roky později k němu dovedla reportéra americké televize ABC Sama Donaldsona. V rozhovoru s ním přiznal účast na masakru s tím, že jen poslouchal rozkazy. Následně byl zatčen a koncem roku 1995 vydán k soudu do Itálie.[2]

První soudní proces začal v květnu 1996. V něm byl sice uznán vinným, ale kvůli třicetileté promlčecí lhůtě osvobozen. Verdikt soudu vzbudil obrovskou vlnu rozhořčení. V červenci 1997 byl odsouzen k 15 letům vězení, následujícího roku jej odvolací soud poslal na doživotí. V únoru 1999 získal povolení odpykat si ze zdravotních důvodů trest v domácím vězení.[2]

Karl Hass, který se vedle něj na masakru u Říma také podílel, měl v jeho procesu původně vystupovat jako svědek. V jeho průběhu byl však sám obviněn a stejně jako Priebke odsouzen na doživotí.

  1. Zemřel stoletý nacistický zločinec Erich Priebke. Česká televize [online]. 2013-10-11. Dostupné online. 
  2. a b c d e Aktér masakru v Ardeatinských jeskyních unikal spravedlnosti půl století. Česká televize [online]. 2013-07-29. Dostupné online. 
  3. Nacistovy sté narozeniny v Římě provázely demonstrace. aktualne.cz [online]. 2013-07-29. Dostupné online. 
  4. Česko-Slovenská filmová databáze. Heslo Masakr v Římě. www.csfd.cz [online]. [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]