Drakovec
 Drakovec | |
|---|---|
 Drakovec obecný (Dracunculus vulgaris) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
| Čeleď | árónovité (Araceae) |
| Rod | drakovec (Dracunculus) Mill., 1754 |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drakovec (Dracunculus) je rod rostlin z čeledi árónovité, zahrnující pouze 2 druhy. Jsou to poměrně robustní byliny se znoženě členěnými listy a velkým páchnoucím květenstvím, které může dosáhnout výšky až 90 cm. Drakovec obecný kvete sytě purpurově a je rozšířen ve východním Středomoří, zatímco drakovec kanárský má toulce bílé a vyskytuje se na Kanárských ostrovech a Madeiře. Drakovce jsou občas pěstovány jako botanická kuriozita. V podmínkách České republiky nejsou dostatečně zimovzdorné.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Drakovce jsou vytrvalé byliny, v dormantní fázi zatahující do kulovité podzemní hlízy. Listy jsou řapíkaté, hluboce znoženě laločnaté. Žilnatina je v rámci každého laloku zpeřená, spojující se u okraje čepele do sběrné žilky. Květenství se rozvíjí spolu s listy a může být až 90 cm dlouhé. Toulec je buď sytě purpurový nebo bílý. Palice je asi stejně dlouhá jako toulec. Zóna samičích květů přechází bez přechodu v samčí zónu, která je od vrcholového přívěsku oddělená krátkou zónou sterilních samčích květů. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné. V samčích květech jsou 3 až 4 tyčinky. Semeník samičích květů obsahuje jedinou komůrku s několika vajíčky. Plodem jsou červenooranžové bobule obsahující několik semen, nahloučené do palicovitého plodenství.[1][2]
-
Hlízy drakovce obecného -
Kvetoucí drakovec kanárský -
Detail palice drakovce obecného -
Plodenství drakovce kanárského
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod zahrnuje pouze 2 druhy. Drakovec obecný se vyskytuje ve Středomoří od Itálie a Sardinie po střední Turecko. Drakovec kanárský je endemit Makaronésie, omezený svým výskytem na Kanárské ostrovy a Madeiru.[1][3] Drakovce rostou jako geofyty v podrostu středomořské keřové a stromové vegetace, jako jsou makchie, olivovníkové a kaštanovníkové háje, někdy i v kamenité otevřené krajině.[1]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Květenství drakovců vydávají zápach připomínající hnijící maso, čímž lákají rozličný hmyz vyhledávající mršiny a rozkládající se organický materiál. Květy jsou opylovány zejména brouky z čeledí drabčíkovití, kožojedovití, mršníkovití a mrchožroutovití a různými mouchami.[4][5] Analýzou chemických látek podílejících se na zápachu květenství byl zjištěn zejména trimethylamin, dále několik dalších aminů, indol a amoniak.[6]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Dracunculus je v rámci čeledi árónovité řazen do podčeledi Aroideae a tribu Areae.
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- drakovec kanárský (Dracunculus canariensis)
- drakovec obecný (Dracunculus vulgaris, syn. D. creticus)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Drakovec obecný je v teplejších oblastech mírného pásu občas pěstován jako trvalka a botanická zajímavost. Kvete v červnu až červenci.[7] Je uváděn ze sbírek některých českých botanických zahrad.[8] Hlízy a plody drakovce obecného byly v minulosti používány při léčení revmatismu a hemeroidů.[9]
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]Drakovce pocházejí z oblastí s mediteránním klimatem a v podmínkách České republiky je není možno pěstovat celoročně venku (USDA zóna odolnosti 7 až 10), hlízy je však možno na podzim vykopat a skladovat podobně jako jiřiny. Drakovce vyžadují humózní, dobře propustnou zem a suché léto. Snášejí plné slunce i zastínění, ve stínu však déle trvá než dorostou do květu schopné velikosti. Množí se snadno dceřinými hlízami. Dceřiné rostliny je vhodné jednou za několik let odstraňovat, neboť natěsnané rostliny hůře kvetou.[7][10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c MAYO, J.S.; BOGNER, J.; BOYCE, B.C. The genera of Araceae. Kew: The Trustees, 1997. ISBN 1-900347-22-9. (anglicky)
- ↑ SCHMID, W. George. En Encyclopedia of Shade Perennials. Portland: Timber Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0-88192-549-7. (anglicky)
- ↑ Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GIBERNAU, Marc. Pollinators and visitors of Aroid inflorescences. Aroideana. 2003, čís. 26.
- ↑ GIBERNAU, Marc. Pollinators and visitors of Aroid inflorescences: An addendum. Aroideana. 2011, čís. 34.
- ↑ ROBACKER, David C.; MEEUSE, Bastiaan J.D.; ERICKSON, Eric H. Floral Aroma: How Far Will Plants Go to Attract Pollinators?. BioScience. Jun. 1988, čís. 38(6).
- ↑ a b CARTER, Susan; BECKER, Carrie; LILLY, Bob. Perennials. The gardener's reference. Portland, Oregon: Timber Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-820-4. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ Dracunculus vulgaris [online]. Missouri Botanical Garden. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu drakovec na Wikimedia Commons 
Taxon Dracunculus ve Wikidruzích
