Přeskočit na obsah

Dorothy Normanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dorothy Normanová
Narození28. března 1905
Filadelfie, Pensylvánie
USAUSA USA
Úmrtí12. dubna 1997 (ve věku 92 let)
East Hampton, New York
USAUSA USA
Alma materSmith College
Povolánífotografka, spisovatelka a editorka
Manžel(ka)Edward A. Norman
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorothy Normanová (nepřechýleně Dorothy Norman; rozená Steckerová; 28. března 1905 Filadelfie12. dubna 1997 East Hampton) byla americká fotografka, spisovatelka, redaktorka, mecenáška umění a obhájkyně sociálních změn.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Dorothy Steckerová[1] ve Filadelfii v prominentní židovské rodině a od mládí se vzdělávala v umění a jazycích.[2] Navštěvovala Smith College, poté přešla na Pensylvánskou univerzitu, kde zůstala od roku 1922 až do své svatby v roce 1925, kdy se provdala za Edwarda A. Normana, syna raného podnikatele firmy Sears & Roebuck. Žili v New Yorku, kde se Normanová aktivně podílela ve skupinách sociálního aktivismu: jako výzkumná pracovnice American Civil Liberties Union; s Planned Parenthood, National Urban League a Group Theatre. Mezitím spolu měli dvě děti, Andrewa a Nancy.

Mecenáš umění a oddaný Stieglitz

[editovat | editovat zdroj]

Její život byl motivován „touhou pokročit v umění i akci“. Aktivně pěstovala zájem o lidi, kteří se zabývali buď uměleckou scénou, nebo snahou o zvýšení sociální spravedlnosti. [1] V této roli se seznámila s fotografem Alfredem Stieglitzem, který měl obrovský vliv na rodícím se poli umělecké fotografie, když se setkali v roce 1927. Ačkoli oba byli v té době provdáni – ona za Normana a on za moderní umělkyni Georgii O'Keeffe – vstoupili do dlouhodobého vztahu poté, co ji Stieglitz začal mentorovat.[3] Jejich vztah pokračoval až do jeho smrti v roce 1946. Její manželství s Edwardem Normanem skončilo rozvodem v roce 1951.

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Normanová nikdy nepracovala jako profesionální fotografka; místo toho zachycovala snímky přátel, blízkých a prominentních osobností v umění a politice. Mezi lidi, které fotografovala, patřili Džaváharlál Néhrú, Indira Gándhíová, Thomas Mann (s manželkou Katiou nebo Katy), John Cage, Marcel Duchamp, Bernard Berenson, Albert Einstein, Theodore Dreiser, Elia Kazan, Lewis Mumford a Sherwood Anderson.

Fotografovala také speciální místa, stromy, přístavy, kostely a budovy. Detailně popsala interiér An American Place, Stieglitzovy poslední galerie, na fotografiích obsažených v knížce America and Alfred Stieglitz, A Collective Portrait, publikované v roce 1934.[4] Vytvořila rozšířenou portrétní studii Stieglitze[5] (ten na oplátku za to vytvořil podobnou studii Normanové). [6]

Fotografické dílo Normanové je známé svým jasným viděním, mistrovskou kombinací světla a stínování a tiskovými technikami profesionální kvality.

Sociální aktivismus

[editovat | editovat zdroj]

Během třicátých a čtyřicátých let, byla Normanová aktivní v různých liberálních kruzích, zvláště za občanská práva, vzdělání a nezávislost pro Indii; byla také sionistka. Aby upozornila na tyto případy, jako je rasová diskriminace v Americe, rozhodnutí Nejvyššího soudu a nacistická lékařská zvěrstva, napsala různé publikace. Byla zakládající členkou New York City's Liberal Party a členkou Americans for Democratic Action a sloužila ve správních radách jak New York Urban League, tak National Urban League.

Spisovatelská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Normanová byl produktivní spisovatelka. Psala týdenní sloupek pro New York Post (1942–1949) a deset let (1938–1948) redigovala a vydávala časopis pro literární a sociální aktivisty Twice a Year, jehož přispěvateli byli Richard Wright, Albert Camus, Jean-Paul Sartre a Bertolt Brecht.[7] Normanová volila provokativní aforismy současných i historických spisovatelů, mužských i ženských, a z různých kultur, aby doprovázely tematické skupiny fotografií v částech světové putovní výstavy MoMA Lidská rodina pro jejího kurátora Edwarda Steichena,[8][9][10] a dlouholetého spolupracovníka Alfreda Stieglitze.

Napsala nebo upravila řadu knih, včetně Vybraných spisů Johna Marina (1949); Nehru: The First Sixty Years (1965), dvousvazková sbírka spisů indického vůdce; Alfred Stieglitz: Americký věštec (1970), první celovečerní biografie amerického modernisty; a Indira Gándhíová: Dopisy americkému příteli (1985). Její paměti, Encounters, byly zveřejněny v roce 1987. Napsala také knihu Duch Indie.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dorothy Norman na anglické Wikipedii.

  1. Skočit nahoru k: a b SMITH, Roberta. Dorothy Norman, 92, Dies; Photographer and Advocate [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupné online. 
  2. She discovered art in her childhood at the Barnes art collection, according to her NY Times obituary
  3. Norman also had an impressive talent in photography. However, her reputation has been obscured by her role as an ardent devotee of Stieglitz ("... her enormous, if relatively unknown, talents as a photographer." Brown University)
  4. Stieglitz, Alfred, 1864-1946; FRANK, WALDO DAVID, B.1889. America & Alfred Stieglitz: a collective portrait. 1st. vyd. [s.l.]: The Literary Guild, 1934. Dostupné online. ISBN 978-0-374-96117-6. 
  5. Metropolitan Museum of Art (New York, N.Y.); NAEF, WESTON J., 1942-. The collection of Alfred Stieglitz: fifty pioneers of modern photography. [s.l.]: Metropolitan Museum of Art, 1978. ISBN 978-0-670-67051-2. S. 252. 
  6. Stewart, Doug. (2002). Stieglitz in Focus: A New Exhibition At Washington's National Gallery Of Art Tracks The Development Of Seminal Photographer Alfred Stieglitz. Smithsonian, 33(3), 70-.
  7. Dorothy S. Norman (American, 1905 - 1997) (Getty Museum) [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Steichen, Edward; SANDBURG, CARL; NORMAN, DOROTHY; LIONNI, LEO; MASON, JERRY; STOLLER, EZRA; MUSEUM OF MODERN ART (NEW YORK). The family of man: The photographic exhibition. [s.l.]: Published for the Museum of Modern Art by Simon and Schuster in collaboration with the Maco Magazine Corporation, 1955. Dostupné online. 
  9. Hurm, Gerd, 1958-, (editor.); REITZ, ANKE, (EDITOR.); ZAMIR, SHAMOON, (EDITOR.). The family of man revisited: photography in a global age. [s.l.]: London I.B.Tauris, 2018. ISBN 978-1-78672-297-3. 
  10. Sandeen, Eric J. Picturing an exhibition : the family of man and 1950s America. 1st. vyd. [s.l.]: University of New Mexico Press, 1995. ISBN 978-0-8263-1558-8. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]