Přeskočit na obsah

Dolní Germánie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Provincie Dolní Germánie
Provincia Germania Inferior
 Germánie 83476 Franská říše 
Geografie
Mapa
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Dolní Germánie
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
20 000 (3. století)
Národnostní složení
Státní útvar
Římská říšeŘímská říše Římská říše
Západořímská říšeZápadořímská říše Západořímská říše
Státní útvary a území
Předcházející
Germánie Germánie
Následující
Franská říše Franská říše

Dolní Germánie (latinsky Germania Inferior) byla římská provincie, ležící západně od Rýna. Rozkládala se na území dnešního jižního Nizozemska, severozápadního Německa a východní Belgie. Zřízena byla zřejmě v roce 89 n. l., třebaže její teritorium Římané kontrolovali již od dob Augusta (tehdy však představovala součást Galie Belgické). Hlavním městem provincie byla Colonia Agrippina (dnešní Kolín nad Rýnem). K dalším důležitým centrům provincie patřila Bonna (dnešní Bonn), Castra Vetera, Colonia Ulpia Traiana (obě poblíž současného města Xanten), Ulpia Noviomagus Batavorum (Nijmegen) a Trajectum ad Rhenum (Utrecht). Všechna vznikla v místech někdejších vojenských táborů (castra). Východní hranici provincie tvořila řeka Rýn, která ji oddělovala od „svobodné“ Germánie. Podél řeky byla vybudována řada pevností a táborů tvořící tzv. Dolnogermánský limes. Na severu omývaly Dolní Germánii vody Severního moře. Na jihu a na západě sousedila s provinciemi Horní Germánie a Gallia Belgica.

K prvním kontaktům mezi římskými vojáky a galskými, resp. germánskými kmeny na území pozdější provincie došlo během galských tažení Julia Caesara, jenž do této oblasti pronikl v roce 57 př. n. l. V následujících třech letech Caesar takřka vyhladil některé zdejší kmeny, včetně Eburonů a Menapiů. Počátek trvalé římské vojenské přítomnosti se však datuje až do roku 12 př. n. l. v souvislosti s Drusovým tažením na území pravobřežní Germánie. Poté, co Germanicus ukončil další výpravy za Rýn, bylo zde umístěno několik legií. Svoji stálou posádku zde měly: Legio I Minervia a Legio XXX Ulpia Victrix. Legie dále doplňovaly četné domorodé pomocné sbory (auxilia). V roce 69 zasáhlo Dolní Germánii ničivé povstání Batavů vedené Juliem Civilem. V průběhu něho byl mezi jinými zpustošen také vojenský tábor v Castra Vetera. Rovněž v pozdějších dobách pokračovaly germánské kmeny v přepadávání římských měst a vojenských táborů v provincii. V roce 275 tak bylo Germány vydrancováno tehdejší druhé největší město Dolní Germánie – Colonia Ulpia Traiana. Po roce 406 se římská správa udržela v Civitas Tungrorum a Civitas Ubiorum po roce 476 byly zbývající oblasti pod římskou správou obsazeny Franky.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germania Inferior na německé Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]