Přeskočit na obsah

Diadumenianus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Diadumenianus
Narození14. září 208
Úmrtí8. června 218 (ve věku 9 let)
Antiochie
Příčina úmrtípoprava stětím
Místo pohřbeníAntiochie
Povolánípanovník
RodičeMacrinus a Nonia Celsa
Funkcecaesar (217–218)
římský císař (218)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Opellius Antoninus Diadumenianus (14. září 208[1] – červen 218, Zeugma) byl synem císaře Macrina a Nonie Celsy.[2] Spolu se svým otcem byl v roce 217 prohlášen legiemi císařem. Otec mu udělil tituly caesar a předák mládeže (princeps iuventutis) a přiřadil jej k patriciům. Jméno Antoninus mu bylo dáno s ohledem na vojáky, u kterých se předchozí císař Caracalla (oficiálně Marcus Aurelius Antoninus) těšil velké oblibě.[3] Historia Augusta uvádí, že Diadumenianus byl krásný, zlatovlasý mladík s tmavýma očima,[4] avšak údajně se sklony ke krutosti. Vzhledem k nízkému věku se vedení reálné politiky nijak neúčastnil.

Diadumenianova nominální spoluvláda trvala až do června 218, kdy byl jeho otec poražen u Antiochie vojsky, která se přidala na stranu Heliogabala. Macrinus ho – již v hodnosti augusta – poslal k parthskému králi Artabanovi IV., cestou ho však nepřátelé u Zeugmy zajali a popravili. Následovalo damnatio memoriae.

Poznámky a reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. Cassius Dio 79, 20, 1.
  2. Historia Augusta, Vita Diad. 7, 4. Někdy se její jméno pokládá za fiktivní – podobných smyšlených údajů totiž Historia Augusta obsahuje celou řadu a žádný jiný pramen Nonii Celsu nezmiňuje. Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 170.
  3. Přijal ho v polovině května 217. Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, s. 171.
  4. Historia Augusta, Vita Diad. 3, 2.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9. 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. 
  • HÉRÓDIANOS. Řím po Marku Aureliovi. Praha: Svoboda, 1975. 314 s. 
  • Portréty světovládců I (od Hadriana po Alexandra Severa). Praha: Svoboda, 1982. 356 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Caracalla
Znak z doby nástupu Římský císař
217218
spoluvláda s Macrinem
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Heliogabalus