Che Sin-jin
| Che Sin-jin | |
|---|---|
| Rodné jméno | Liang Žu-jüan |
| Pseudonym | Che Sin-jin |
| Jiná jména | Liang Fu-šan |
| Narození | 1504[1] Jung-feng, Ťiang-si[2] |
| Úmrtí | 1564[1] |
| Učenecké zájmy | |
| Znám jako | neokonfuciánský filozof |
| Škola | tchajčouská škola |
| Významná díla | Jüan-süe jüan-ťiang (原學原講) |
| Ovlivněn | Wang Jang-ming, Wang Ken, Jen Ťün |
|
| |
| Národnost | chanská |
| Země | říše Ming |
| Vzdělání | ťü-žen (1546) |
| Povolání | filozof |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Che Sin-jin (čínsky pchin-jinem Hé Xīnyǐn, znaky zjednodušené 何心隐, tradiční 何心隱; 1517–1579) byl čínský neokonfuciánský filozof žijící a působící v mingské Číně.
Jména
[editovat | editovat zdroj]Che Sin-jinovo rodné jméno bylo Liang Žu-jüan (čínsky pchin-jinem Liáng Rǔyuán, znaky 梁汝元), používal zdvořilostní jméno Fu-šan (čínsky pchin-jinem Fūshān, znaky 夫山). Che Sin-jin byl jeho pozdější pseudonym.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Rodina Che Sin-jina pocházela z okresu Jung-feng v prefektuře Ťi-an v jihočínské provincii Ťiang-si. Studoval konfuciánské klasiky, skládal úřednické zkoušky, roku 1546 složil provinční zkoušky (jako první v pořadí)[2] a získal hodnost ťü-žen.[1] Od Jen Ťüna se seznámil s filozofií Wang Jang-minga v podání Wang Kenovy tchajčouské školy. Wang Ken zdůrazňoval význam životních zkušeností a požadoval jednoty znalostí a skutků. Učil, že každý, i obyčejný, člověk může dosáhnout moudrosti.
Che Sin-jin se pro nové ideje nadchl, usoudil, že jejich šíření a povolání učitele je důležitější než úřednické zkoušky a opustil snažení o úřednickou dráhu.[3] Své ideje se snažil uplatnit v praxi: roku 1553 ze svého rodu vytvořil autonomní soběstačné společenství, v němž centralizoval důležité záležitosti od vzdělávání po placení daní. Společenství však vzbudilo nedůvěru úřadů a pod jejich tlakem po šesti letech zaniklo.[2] Che Sin-jin byl za odpor úřadům odsouzen k trestu smrti, přátelé však dosáhli jeho propuštění. Odešel do Pekingu, kde žil v letech 1560–1561 a otevřel zde diskuzní klub, v němž vítal zájemce ze všech sociálních vrstev.[2]
V Pekingu se mimo jiné znepřátelil s vysoce postaveným úředníkem Čang Ťü-čengem (v 70. letech stojícím v čele vlády) a zapletl do politických šarvátek kolem velkého sekretáře Jen Sunga. Nakonec byl nucen z města prchnout a změnit si jméno. Poté cestoval a přednášel v soukromých akademiích ve střední Číně. Po roce 1576 zesílila nepřízeň úřadů vůči němu, začal být stíhán a roku 1579 byl v Nankingu zatčen a ve vězení zabit.[2]
S dalšími stoupenci tchajčouské školy patřil k levému křídlu Wang Jang-mingových následovníků, zdůrazňoval význam přirozenosti v lidské podstatě, stavěl se proti odmítání tužeb oficiální čusistickou ortodoxií, naopak materiální tužby měl za vycházející z lidské přirozenosti, pouze by měly být vybírány a omezeny.[1][2] Z toho vycházelo jeho dávání přednosti sebevyjádření před sebeomezením.[2] Žen, lidskost, chápal jako podstatu mysli/srdce (sin).[1] Učil, že moudrosti člověk dosahuje studiem a učením se, zejména z prožitých událostí a zkušeností, zdůrazňoval význam diskuzí žáků s učiteli a především mezi přáteli. Sebezdokonalování mělo začínat v přátelství, rozšířit se ve službě panovníkovi a vrcholit v kultivaci lidské přirozenosti; tím se významně odklonil od konfuciánské tradice, podle které není základem ctností vztah mezi přáteli, ale oddanost dětí vůči rodičům.[2]
Jeho největší zachovaná práce je Jüan-süe jüan-ťiang (原學原講, volně „Počátky studia, počátky diskuze“).[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 128.
- ↑ a b c d e f g h i The Encyclopedia of Confucianism: 2-volume Set. Příprava vydání Yao Xinzhong. Abington, Oxon: Routledge, 2003. ISBN 131779348X, ISBN 9781317793489. S. 254–255. (anglicky)
- ↑ MUNRO, Donald J. A Chinese ethics for the new century: the Ch'ien Mu lectures in history and culture, and other essays on science and Confucian ethics. [s.l.]: Chinese University Press, 2005. 158 s. ISBN 9629960567, ISBN 9789629960568. S. 102. (anglicky)
