Chalk Farm (stanice metra v Londýně)
Chalk Farm | |
---|---|
Budova stanice Chalk Farm | |
Stát | Spojené království |
Město | Camden (londýnský obvod) |
Vznik | 1907 |
Linky | Northern Line |
Externí odkazy | |
Zeměpisné souřadnice | 51°32′39″ s. š., 0°9′12″ z. d. |
Kód památky | 1401028 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chalk Farm je stanice londýnského metra poblíž Camden Town v londýnské čtvrti Camden. Je na větvi Edgware linky Northern line mezi stanicemi Camden Town na jihu a Belsize Park na severu. Stanice je v přepravní zóně 2.[1] S ročním počtem cestujících mírně pod pěti miliony v roce 2011 je Chalk Farm jednou z nejrušnějších stanic na větvi Edgware linky Northern line.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stanice byla otevřena 22. června 1907 železniční společností Charing Cross, Euston & Hampstead Railway (CCE & HR). Původně vlaky jezdily mezi stanicemi Golders Green a Charing Cross. Linka byla prodloužena do stanice Edgware na sever v letech 1923–1924 a do stanice Kennington v roce 1926. V té době všechny vlaky používaly větev Charing Cross. V rámci komplexního jednotného vizuálu bylo v roce 1908 doplněno textové logo „UndergrounD“ na nároží staniční budovy.
V návaznosti na prodloužení železnice City and South London Railway (C & SLR) do stanice Camden Town v roce 1924 byly železniční systémy CCE & HR a C & SLR propojeny, což umožnilo obsluhovat ze stanice Chalk Farm i větev Bank a zajíždět na jih do stanice Clapham Common, s prodloužením do stanice Morden v roce 1926.
Umístění stanice
[editovat | editovat zdroj]Stanice Chalk Farm leží na křižovatce ulic Chalk Farm Road, Haverstock Hill (severní prodloužení ulice Camden High Street) a Adelaide Road, které vytváří nároží s ostrým úhlem tvořící centrum stejnojmenného okolí.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Stanice Chalk Farm je v úzké, klínovité budově s nejdelším průčelím ze všech stanic, které navrhl architekt Leslie Green pro tři linky metra vlastněné společností Underground Electric Railways Company of London, otevřených v letech 1906 až 1907. Má rovněž nejmělčí výtahovou šachtu ze všech stanic londýnského metra (21 stop, tj. zhruba 6,5 metru). V roce 2005 dokončila společnost Tube Lines rekonstrukci stanice. Budova stanice je na seznamu budov zvláštního architektonického nebo historického významu, stupeň II.[2]
Dopravní návaznost
[editovat | editovat zdroj]Stanici obsluhují autobusové linky 31, 168 a 393, a dále noční linky N5, N28 a N31.
Rok | Počet cestujících |
---|---|
2011 | 4,94 mil. |
2012 | 5,34 mil. |
2013 | 5,55 mil. |
2014 | 5,89 mil. |
2015 | 5,75 mil. |
2016 | 5,61 mil. |
2017 | 5,89 mil. |
2018 | 5,23 mil.[3] |
2019 | 5,31 mil.[4] |
2020 | 1,40 mil.[4] |
2021 | 2,26 mil.[4] |
2022 | 3,52 mil.[4] |
2023 | 4,60 mil.[4] |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Celkový pohled na stanici Chalk Farm
-
Pohled na nástupiště vlaků směřujících na jih
-
Pohled na nástupiště vlaků směřujících na sever
-
Obklady na nástupišti
-
Staniční hodiny
-
Logo londýnského metra s názvem stanice
Ohlas v masové kultuře
[editovat | editovat zdroj]Londýnská kapela Madness (styl ska/pop) pózovala před stanicí Chalk Farm na fotografii pro obálku svého alba Absolutely, které se v roce 1980 umístilo na druhém místě v britské hitparádě, a singlu Baggy Trousers z tohoto alba, který se umístil v britské hitparádě na místě třetím.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chalk Farm tube station na anglické Wikipedii.
- ↑ Standard tube map [online]. Transport for London [cit. 2024-04-30]. Dostupné online.
- ↑ 16 London Underground Stations Listed At Grade II [online]. English Heritage [cit. 2011-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14 September 2011.
- ↑ Annual Station Counts/2018/ [online]. TfL [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Taps by Tube & TfL Rail Stations [online]. Transport for London [cit. 2024-04-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chalk Farm na Wikimedia Commons
- Informace o stanici na stránkách TfL