Přeskočit na obsah

Cetviny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cetviny
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 (2021)[1]
Cetviny
Cetviny
Další údaje
Kód k. ú.744255
Kód ZSJ144258
Zaniklé obce.cz372
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cetviny (dříve také Cetvina, německy Zettwing) jsou katastrálním územím a základní sídelní jednotkou,[2] jsou součástí Dolního Dvořiště. Dříve šlo o samostatnou obec. Leží na pravém břehu řeky Malše v okrese Český Krumlov na hranicích Česka a Rakouska. Je zde rekonstruovaný kostel Narození Panny Marie gotického původu. Nachází se v nich přírodní památka a evropsky významná lokalita Horní Malše.

Cetviny byly ve 13. století založeny německými osadníky, kteří sem přišli k rámci velké středověké kolonizace, podporované v Čechách především českým a rakouským panovníkem Přemyslem Otakarem II. Římskokatolická farnost Cetviny byla ustanovena ve 14. století.[3] Gotický kostel Narození Panny Marie stál už v roce 1347. Od roku 1418 měla trhová osada, ležící na obchodní stezce, výsady, které byly udělovány městečkům, a dostala znak (červenou pětilistou růži ve stříbrném poli)[3] a právo pořádat trhy. Od zavedení obecního zřízení v polovině 19. století do poloviny 20. století byly Cetvny samostatnou obcí, do které spadala osada Lhota.[4] Cetviny byly živým městysem až do roku 1938, kdy měly asi 650 obyvatel, byl zde pivovar a továrnička na výrobu kos (40 tisíc ks/rok), ročně se zde konalo 5 trhů. V roce 1921 v něm žilo 520 obyvatel ve 102 domech.[5] Při sčítání v roce 1930 v obci žilo 552 obyvatel ve 121 domech, z toho 97 ve vsi Lhota, která pod obec patřila. Z těchto 552 obyvatel bylo 457 německé národnosti, 29 československé národnosti a 66 cizozemců. Všichni byli římskokatolického vyznání.[6]

V důsledku uzavření Mnichovské dohody bylo území obce v letech 1938 až 1945 přičleněno k nacistickému Německu. Po roce 1945 bylo převážně německé obyvatelstvo vysídleno. Od roku 1951 se Cetviny staly součástí nepřístupného hraničního pásma a v roce 1956 bylo prakticky celé městečko (cca 120 domů) zbouráno, vyjma kostela, školy a celnice. Zbořeny byly i nedaleké vesnice Mikulov, Janova Ves, Lhota a Dolní a Horní Příbrání. Vedle kostela byla postavena kasárna Pohraniční stráže.[7]

Od roku 1990 bylo hraniční pásmo zpřístupněno včetně prostoru Cetvin. O pět let později iniciovala českobudějovická diecéze rekonstrukci devastovaného kostela Narození Panny Marie, která byla realizována především za finančního přispění původních obyvatel i dalších institucí včetně občanského sdružení vzniklého v roce 2001. Náročné opravy byly dokončeny roku 2003 a 6. září téhož roku byl kostel znovu vysvěcen.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Místo se nachází v nadmořské výšce 648 m na pravém břehu řeky Malše, jež tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Rakouskem.

Na turistických stezkách Cetviny–Hammern a Cetviny–Mairspindt jsou hraniční přechody.[8] Přes Cetviny vede cyklotrasa sítě Eurovelo číslo EV 13 s názvem Stezka železné opony.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021[10]
Obyvatelé 589 550 537 499 547 520 455 97 . . . . . . 1
Domy 105 103 101 101 102 102 101 16 . . . . . 1 2

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • gotický kostel Narození Panny Marie
  • čtvercová kašna
  • Mariazellská kaple z roku 1827 severně od Cetvin
  • Lurdská kaple z roku 1892 (jihovýchodně od Cetvin), ke které vede z bývalé obce Křížová cesta
  • kamenné terasy podél cesty k Malontům
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2024-03-17].
  2. Základní sídelní jednotka (ZSJ). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online. 
  3. a b Ottův slovník naučný. Svazek 5. Praha: J. Otto, 1892. 894 s. Dostupné online. S. 334. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 1. Praha: 1, 1996. ISBN 80-85983-13-3. S. 435. 
  6. Statistický lexikon obcí v zemi České: Vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930. Praha: Ministerstvo vnitra, Státní úřad statistický S. 144. (Czech) 
  7. VAVŘINOVÁ, Eliška. Změny využívání krajiny modelového území Novohradských hor [online]. Brmo: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2022-10-06]. Bakalářská práce. Dostupné online. 
  8. 395/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propoje.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Český Krumlov. Dostupné online. 
  10. Registr sčítacích obvodů a budov | ČSÚ. apl2.czso.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska. České Budějovice: 2004, 2004. 199 s. ISBN 80-86829-03-0. 
  • KROUPA, Stanislav. Hory pout zbavené. Města a vesnice v oblasti Novohradských a Slepičích hor. České Budějovice: Veduta, 2006. 244 s. ISBN 80-86829-17-0. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]