Camill Hoffmann
Camill Hoffmann | |
---|---|
Camill Hoffmann (asi okolo roku 1920) | |
Narození | 31. října 1878 nebo 30. října 1878 Kolín |
Úmrtí | 28. října 1944 (ve věku 65 let) Koncentrační tábor Osvětim |
Příčina úmrtí | genocida |
Bydliště | Praha XIII |
Povolání | novinář, diplomat, spisovatel, básník a překladatel |
Děti | Edith Hoffmann |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Camill Hoffmann (česky Kamil Hoffmann, 31. října 1878 Kolín – říjen 1944 koncentrační tábor Osvětim) byl česko-německý německy píšící novinář, spisovatel a diplomat židovského původu, oběť holokaustu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v židovské rodině v polabském Kolíně, kde existovala velká židovská komunita. V rodině se mluvilo německy i česky, od mládí byl tak v kontaktu také s českými lidovými písněmi či poezií, literárně však posléze začal tvořit v němčině. Vystudoval německé gymnázium a obchodní akademii v Praze. Od roku 1902 pracoval ve Vídni jako redaktor časopisu Die Zeit. Téhož roku debutoval svou první vydanou básnickou sbírkou, v tvorbě pak nadále pokračoval. Roku 1911 se přesunul do německých Drážďan, kde nastoupil jako redaktor listu Dresdner Neuesten Nachrichten.
Československo
[editovat | editovat zdroj]Po vzniku Československa roku 1918 se roku 1919 přesunul do Prahy, kde začal pracovat na tiskovém oddělení pražské ministerské rady, v letech 1920 až 1938 potom s titulem legačního rady. Prezident T. G. Masaryk jej jmenoval anonymním ředitelem německy psaného deníku Prager Presse, od roku 1920 pak působil jako kulturní atašé a tiskový šéf čs. velvyslanectví v Berlíně. Snažil se prohlubovat vztahy mezi oběma zeměmi, hosty v jeho domě byli mj. významní němečtí intelektuálové jako např. spisovatel Stefan Zweig, divadelní režisér Erwin Piscator, malíři George Grosz a Ernst Toller, filmař Berthold Viertel a několikrát také divadelník Bertold Brecht.[1]
Po událostech Mnichovské dohody a vzniku Druhé republiky se vrátil zpět do Československa, kde zažil též začátek německé okupace Čech, Moravy a Slezska a vznik Protektorátu Čechy a Morava. Bydlel na Praze XIII.
Internace a úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Na základě německých rasových zákonů byli Hoffmann s manželkou roce 1942 odvlečeni do ghetta v koncentračním táboře Terezín. V říjnu 1944 byli pak vlakem deportováni do koncentračního tábora Osvětim, kam dorazili 28. října. Nedlouho poté byli zavražděni v plynových komorách.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Hoffmann byl ženatý s Irmou Oplatkovou. Z manželství vzešla dcera Edith Hoffmann-Yapou, po válce žijící v Izraeli, která byla uměleckou kritičkou.[2][3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Poezie
[editovat | editovat zdroj]- Adagio tichých večerů, 1902
- Váza, 1911
- Německá poezie z Rakouska, 1911
- Dopisy lásky, 1913
- Zvony mé vlasti, 1936
V roce 2016 vyšel znovu výběr z jeho básní spolu s krátkým životopisem v německo-českém sborníku. Část nákladů na tisk pokrylo jeho rodné město Kolín. V květnu 2017 byl svazek představen v Maiselově synagoze v Praze.[4]
Překlady
[editovat | editovat zdroj]V meziválečném období přeložil do němčiny mj. zásadní díla týkající se československé politiky: Světovou revoluci T. G. Masaryka, Vzpouru národů Edvarda Beneše či Hovory s TGM Karla Čapka, dále pak také mimo jiné překlady francouzských autorů Balzaca, Baudelaira či Charlese-Louise Philippa.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Camill Hoffmann na německé Wikipedii.
- ↑ BIOGRAPHIE, Deutsche. Hoffmann, Camill - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Alexander Emanuely: Der Fotograf Hans Oplatka und seine Familie. Eine tschechoslowakisch-österreichische Geschichte, in: Zwischenwelt, Theodor Kramer Gesellschaft, 2014
- ↑ Camill Hoffmann – Botschafter zweier Kulturen. Radio Prague International [online]. 2008-06-01 [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Konstantin Kountouroyanis: Deutsch-jüdische Autoren in tschechischer Übersetzung - Buchvorstellung in der Maisel-Synagoge Prag mit Lesung von Gedichten von Camill Hoffmann, Rudolf Fuchs und Franz und Hans Janowitz. In: prag-aktuell.cz, 30. Mai 2017
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hoffmann, Camill. In: Lexikon deutsch-jüdischer Autoren. Band 12: Hirs–Jaco. Hrsg. vom Archiv Bibliographia Judaica. Saur, Mnichov 2008, ISBN 978-3-598-22692-2, S. 179–187.
- Politisches Tagebuch 1932–1939. Editoval a komentoval Dieter Sudhoff, Alekto-Verlag. Klagenfurt 1995 (vydání Mnemosyne 4) ISBN 3-900743-90-8
- Jürgen Serke: Böhmische Dörfer. Wanderungen durch eine verlassene literarische Landschaft. Paul Zsolnay Verlag, Vídeň a Hamburk 1987, ISBN 978-3-552-03926-1.
- Susanne Blumesberger, Michael Doppelhofer, Gabriele Mauthe: Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert. Band 1: A–I. Hrsg. von der Österreichische Nationalbibliothek. Saur, Mnichov 2002, ISBN 3-598-11545-8 , s. 565.
- Robert M. Solis: Apokalyptische Motive in „Glühende Landschaft“ Camill Hoffmanns im Kontext zeitgenössischer Lyrik zum Ersten Weltkrieg. In: Ewa Wojno-Owczarska (Hrsg.) Literarische Katastrophendiskurse im 20. und 21 Jahrhundert. Peter Lang Verlag, Berlín 2019, ISBN 978-3-631-74702-5, s. 59–76.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Narození v roce 1878
- Úmrtí v roce 1944
- Čeští Židé
- Úmrtí v koncentračním táboře Osvětim
- Oběti holokaustu
- Vězni koncentračního tábora Terezín
- Čeští překladatelé z francouzštiny
- Překladatelé z češtiny
- Diplomaté Československa
- Čeští novináři
- Německá literatura
- Židé v Kolíně
- Překladatelé do němčiny
- Čeští spisovatelé 20. století
- Židovští básníci
- Židovští novináři
- Čeští básníci
- Umělci z Kolína