Přeskočit na obsah

COROT

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
COROT
COSPAR2006-063A
Katalogové číslo29678
Start27. prosinec 2006
KosmodromBajkonur
Nosná raketaSojuz
Typ oběžné dráhyHeliosynchronní dráha
Stav objektuna geocentrické dráze
ZánikZánik
Zánikne
Trvání mise2,5 roku
ProvozovatelCNES
VýrobceEuropean Space Research and Technology Centre
Druhvědecká družice
Hmotnost668 kg
Parametry dráhy
Centrální tělesoZemě
Apocentrum903 km
Pericentrum897 km
Sklon dráhy90°
Aktuální poziceheavens-above.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sonda COROT byl vesmírný dalekohled určený k hledání exoplanet tranzitní metodou. Na geostacionární dráhu jej vynesla nosná raketa Sojuz, která odstartovala 27. prosince 2006 z kazašského kosmodromu Bajkonur. Na řízení mise se podílela Francouzská vesmírná agentura a ESA.

Sonda pracovala do roku 2012. Jejím hlavním vědeckým výsledkem bylo objevení první kamenné exoplanety.

Popis a cíle

[editovat | editovat zdroj]

Význam mise spočívá především v hledání exoplanet pomocí periodicky se opakujících zjasnění a ztemnění hvězdy. Ty mohou značit přítomnost planety. Sonda by mohla objevit i planety pevné (tzv. terestrické), avšak musely by být několikanásobně větší než je Země. Pro tyto účely bude zkoumáno zhruba 120 000 hvězd mezi 12 až 15,5 magnitudou. Vzhledem k tomu, že poklesy jasnosti jsou skutečně minimální, je třeba velmi citlivých přístrojů. Těmi jsou 30 cm dalekohled a 4 CCD kamery. Jejich využití nalezneme také ve stelární seismologii (sledování tzv. hvězdotřesení během něhož se mění i jasnost a jiné parametry hvězd). Význam spočívá hlavně v bližším poznání nitra hvězd. Zde budou zkoumána tělesa mezi 6 až 9 magnitudou.

Sonda obíhá na geocentrické dráze s perigeem 872 a apogeem 884 kilometrů. Sklon její dráhy je 90°, jedná se tedy o polární oběžnou dráhu. Životnost družice byla při startu odhadována na dva a půl roku.

Průběh mise

[editovat | editovat zdroj]

Od zahájení svého vědeckého poslání v roce 2007 objevili vědci s pomocí sondy Corot 34 nových exoplanet. Pět dalších planet je téměř potvrzeno jako kandidáti.

Sonda přestala 2. listopadu 2012 posílat data. Inženýři po analýze problému přisuzují vinu anomálii v záření mající za důsledek narušení komunikace mezi přístrojei sondy a hlavním počítačem. K závadě datové jednotky došlo poté, co Corot přešel anomálií v jižním Atlantiku, regionem zvýšené radiace, způsobenou propadem ve vnitřním Van Allenovu radiačním pásu.

Pokusy o restart přístroje byly neúspěšné a proto bylo 24. června 2013 oznámeno ukončení činnosti sondy.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]