Budislav Třemšínský
| Budislav Třemšínský | |
|---|---|
| Rodné jméno | Gustav Bach |
| Narození | 28. listopadu 1841 Lnáře u Blatné,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. ledna 1883 (ve věku 41 let) Praha,  Rakousko-Uhersko |
| Pseudonym | Budislav Třemšínský |
| Povolání | publicista, básník, překladatel |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
| Vlivy | Jan Neruda, Heinrich Heine |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Budislav Třemšínský, rodným jménem Gustav Bach (28. listopadu 1841, Lnáře u Blatné[1] – 28. ledna 1883, Praha) byl český publicista, vlastenecký básník a překladatel.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v obci Lnáře v rodině lékaře Matěje Bacha[1], matka mu krátce po narození zemřela[3]. Vyrůstal pod vlivem otcovy vlastenecké výchovy. Od roku 1851 navštěvoval Německé gymnázium v Plzni a po maturitě vystudoval v letech 1861-1865 práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.[2]
Po skončení studií žil nějaký čas v Praze i na venkově z peněz, které zdědil po rodičích, později byl nucen vstoupit do státní služby. Působil jako právník v některých pohraničních městech, kde se pro své vlastenecké smýšlení dostával do konfliktů a musel snášet i ústrky.[4]
V 70. letech pracoval jako účetní oficiál finančního zemského ředitelství v Praze.[5] V červnu roku 1879 se oženil[6] s Annou Červenou[7], později spolu měli dceru, Marii[8].[2] Zemřel ve Všeobecné nemocnici v Praze.[9]
Své umělecké jméno si zvolil podle vsi Budislavice, odkud měli pocházet jeho předkové, a podle vrchu Třemšín, o kterém psal ve svých básních.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jako prozaik debutoval roku 1858 v píseckém časopise Poutník od Otavy, kde také vydal své Pověsti lnářské pojednávající o okolí Lnář. Redigoval časopisy Blesk (1864) a Šotek (1867) a společně s Eduardem Justem vydal sborník humoru a satiry Rarášek (1865).[2]
Časopisecky publikované vlastenecké, lyrické, přírodní, milostné, satirické i epické básně shrnul roku 1868 do své jediné básnické sbírky Básně Budislava Třemšínskeho, kterou vydal vlastním nákladem a jejíž čistý výnos věnoval Národnímu divadlu. Zvláštní oddíl je ve sbírce věnován překladům (Goethe, Heine, Petofi).[2][4]
Z němčiny také přeložil Goethovu tragédii Klavigo (obsaženo ve sborníku Divadelní ochotník, Praha: Slovanské kněhkupectví 1863) a veselohru Občan generálem, která zůstala v rukopise. Jeho básnické dílo nedosáhlo sice úrovně tvorby májovců, ale je cenným svědectvím o atmosféře 60. let 19. století.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Gustava Bacha farnost Lnáře
- ↑ a b c d e f g Lexikon české literatury IV/1., Praha: Academia 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 1025.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Bachové farnost Lnáře
- ↑ a b Ottův slovník naučný, 3. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1996. S. 84.
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Bach Gustav (1841), Bach Anna (1860)
- ↑ Matriční záznam o sňatku Gustava Bacha s Annou roz. Červenou farnosti při kostele sv. Petra na Poříč na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Anny Červené farnosti při kostele P. Marie Sněžné na Novám Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Červené farnosti při kostele sv. Petra na Poříčí na Novám Městě pražském
- ↑ Urbánkův věstník bibliografický, Praha: František Augustin Urbánek 1883, IV. ročník, S. 193.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Budislav Třemšínský
- Gustav Bach v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Bach, Gustáv *1841
- Gustav Bach v informačním systému abART
- Básně Budislava Třemšínského na webu Google Books
- Text Třemšínského překladu Goethovy hry Klavigo z roku 1863 na webu Knihy Google
