Borovany
| Borovany | |
|---|---|
 Borovany z dálky | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Trhové Sviny |
| Obec s rozšířenou působností | Trhové Sviny (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°53′55″ s. š., 14°38′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 178 (2024)[1] |
| Rozloha | 42,33 km²[2] |
| Nadmořská výška | 522 m n. m. |
| PSČ | 373 12 |
| Počet domů | 1 175 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Žižkovo nám. 107 373 12 Borovany sekretariat@borovany-cb.cz |
| Starosta | Vít Fialka |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Borovany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544281 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovany (německy Forbes) jsou město ležící sedmnáct kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic, asi osm kilometrů severně od města Trhové Sviny. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel, katastrální území měří 4 233 hektarů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínky o Borovanech pochází již z roku 1186. Koncem 13. století vlastnil Borovany rod Vítkovců. Roku 1327 získal vesnici Vilém z Landštejna, jehož syn Vítek ji roku 1359 prodal Rožmberkům, čímž se stala součástí novohradského panství. Ke konci 14. století se v Borovanech vystřídalo několik majitelů, až se ve třicátých letech 15. století Borovany dostaly do majetku Petra z Lindy. Pocházel z Holandska a v Čechách sídlil v Českých Budějovicích. Část borovanského panství si koupil ve snaze dostat se mezi místní drobnou šlechtu. Po smrti jediného syna daroval Petr z Lindy svůj majetek borovanskému klášteru. Tento klášter řádu augustiniánů kanovníků založili Petr z Lindy s manželkou Annou dne 16. října roku 1455 na místě farního kostela ze 14. století pro jednoho převora a šest kanovníků, kteří přišli z Třeboně. Později se jejich počet rozrostl.[4] Jejich kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie.
Po smrti zakladatelů ve čtyřicátých letech 15. století převzal augustiniánský klášter pod svoji ochranu Jan z Rožmberka. V první polovině 16. století klášter začal upadat do dluhů a do sporů se sílící komunitou luteránů. Roku 1557 byl zasažen morovou epidemií, při které zemřel poslední probošt Šimon a v následujícím roce i administrátor Jeroným. Budoucnost řeholníků tak měl zcela ve své moci Vilém z Rožmberka, který dosadil do funkce „svého“ probošta Matěje Kozku z Rynárce a vyjádřil se, že žádné dluhy za klášter již nezaplatí. Nový probošt přestal přijímat nové řeholníky, roku 1564 svou funkci složil a klášter byl zrušen. Roku 1578 byly Borovany, kterých se ujali Rožmberkové, povýšeny na město.
Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědili jejich panství včetně Borovan Švamberkové. Avšak ti o svůj majetek přišli za účast na stavovském povstání a borovanské panství připadlo císaři a později zdejšímu klášteru, který byl císařem Ferdinandem II. roku 1630 obnoven. Řád augustiniánů ještě po zavedení církevních reforem Josefa II. věřil v pokračování činnosti, a proto 21. května 1784 zvolil nového probošta, Arnošta Steina. Ten se šesti kanovníky a sedmi laiky musel klášter 14. listopadu roku 1785 opustit.[5] Zrušený klášter koupili Schwarzenbergové, jeho prelaturu přestavěli na zámek, který byl jejich letním sídlem. Roku 1850 se Borovany staly samostatnou obcí a roku 1973 obdržely status města.
Poutavý a zajímavý vhled do historie Borovan nabízí kniha Četnické humoresky z Borovan od autora Václava Šrola, vrchnícho strážmistra, který sepsal své vzpomínky o službě v Borovanech. Dvě z jeho povídek se staly součástí scénáře známých televizních Četnických humoresek.[6]
Členění města
[editovat | editovat zdroj]Město se skládá ze sedmi částí, které jsou shodné s katastrálními územími
- Borovany (i název k. ú.)
- Dvorec (k. ú. Dvorec u Třebče)
- Hluboká u Borovan (i název k. ú.)
- Radostice (k. ú. Radostice u Trocnova)
- Trocnov (i název k. ú.)
- Třebeč (i název k. ú.)
- Vrcov, včetně ZSJ Chrastí (i název k. ú.)
Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Ostrolovský Újezd.[7]
Starostové
[editovat | editovat zdroj]V letech 1990–2014 byl starostou PhDr. Stanislav Malík. Od roku 2014 je jím Ing. Petr Jenkner.[8]
Kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Tradiční akcí města je Borůvkobraní. Slavnosti borůvek probíhají tradičně v areálu kláštera. Na nádvoří je obvykle možné zhlédnout řemeslné jarmarky, ukázky výroby rukodělných výrobků a další kulturní program. Součástí bývá také vystoupení písničkářů, kejklířů a folklórních souborů. Především jde ale o svátek borůvek. Na místě se lze dozvědět informace o pěstování borůvek, džemování a podobně. První ročník borůvkobraní proběhl v roce 2006.
Spolky
[editovat | editovat zdroj]Loutkářský soubor Jiskra
[editovat | editovat zdroj]Loutkářský soubor Jiskra byl založen v roce 1955 místní organizací Československé požární ochrany (ČSPO), proto zprvu nesl název Hasičský loutkářský soubor. Název Jiskra používá od roku 1976. První pohádka byla uvedena 25. prosince 1955 na zámku v Malovaném sále. Později se hrála představení v přízemí, až soubor nastálo usídlil v nové budově vystavěné pro tyto účely mezi lety 1968 až 1970 s u místní hasičárny, kde funguje dodnes.[9][10]
Sportovně střelecký klub Borovany
[editovat | editovat zdroj]Střelnice klubu vznikla v roce 1998 s možností střelby na kulové a brokové části a od roku 2014 vlastní posudek od certifikovaného balistika. Sportoviště disponuje kulovou střelnicí s délkou 50 metrů a 20 stavy pro střelce. Na brokové střelnici se nachází malá a velká věž s asfaltovými holuby.[11]
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Na severním okraji katastru na hranicích s Ledenicemi se nachází ložisko křemeliny a keramických jílů,[12] největší v Čechách.[13] Od roku 1909 zde prováděl těžbu a zpracování podnik Calofrig,[13] od roku 2003 dceřiná společnost firmy Lasselsberger.[14] Rozvoj těžby proběhl zejména po první a poté i druhé světové válce a v sedmdesátých letech 20. století.[15]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 881 | 1007 | 929 | 988 | 1138 | 1108 | 1130 | 1089 | 1343 | 1457 | 2039 | 2437 | 2626 | 2837 |
| Domy | 130 | 148 | 140 | 150 | 160 | 171 | 202 | 245 | 269 | 302 | 364 | 447 | 502 | 606 |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem prochází dvě silnice druhé třídy. Jsou to od Českých Budějovic na Trhové Sviny silnice II/157 a od Třeboně na Římov silnice II/155. V jižní části města se nachází železniční nádraží Borovany na trati č.199, založené již v roce 1869, spojující České Budějovice s rakouským městem Gmünd. Trať byla v roce 2009 elektrifikována.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Bývalý augustiniánský klášter
- Kostel Navštívení Panny Marie s farou
- Kamenný most přes Stropnici
- Radnice na Žižkově náměstí
- Pranýř
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého s anděly
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]- Brouskův mlýn (národní přírodní rezervace)
- Stropnice (evropsky významná lokalita)
- Žemlička (přírodní památka)
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Theodor Wagner (1818–1892), třeboňský archivář a historik[17]
- Václav Havelka (1885–), operní pěvec[17]
- Stanislava Kautmanová (1902–1982), autorka knih pro mládež[17]
- Emil Bican (1916–1991), fotograf a fotožurnalista
- Miroslav Martan (1919–2003), ekonom, spisovatel a překladatel
- Čestmír Hofhanzl (1941–2020), politik, poslanec a biolog
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Radnice na náměstí v Borovanech -
Kostel Navštívení Panny Marie -
Socha Jana Žižky z Trocnova v parku na náměstí -
Kamenný pranýř na náměstí -
Zámek -
Nádvoří kláštera
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Příprava vydání Floridus Röhrig. Klosterneuburg-Wien: Verlag Mayer & Comp., 1994. ISBN 3-901025-34-0. S. 49–61. (německy) Dále jen Röhrig (1994).
- ↑ Röhrig (1994), s. 56.
- ↑ Četnické humoresky z Borovan - Václav Šrol. www.databazeknih.cz [online]. Databazeknih.cz [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 404. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Ustavující zastupitelstvo v Borovanech zvolilo nového starostu
- ↑ SOLDÁNOVÁ, Helena. Loutkáři slaví 65 let činnosti. Borovanský zpravodaj. Listopad, roč. 2020, s. 11.
- ↑ Borovany: Jiskra, loutkové divadlo ČSPO / SDH Borovany (od 1955). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ SSK Borovany - Borovany. ZBRANĚ.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-19.
- ↑ Exkurzní lokalita Borovany. pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Borovany - Jiří Guth Jarkovský. guth.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Ondřej. Calofrig Borovany se stane dceřinou společností Lasselsbergeru. Hospodářské noviny. 2003-06-23. Dostupné online [cit. 2018-04-09].
- ↑ BOROVANSKO. Historie Borovan a osad. www.borovansko.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOVÁŘ, Daniel; KOBLASA, Pavel. Kraj trojí tváře. [s.l.]: Sdružení obcí a OkÚ České Budějovice 54 s. S. 6.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Borovany 1186–1986. Vlastivědný sborník k 800. výročí prvé zprávy o obci Borovany. Borovany: Městský národní výbor Borovany, 1986.
- ČERNÝ, Jiří. K ikonografii Škapulířové kaple v Borovanech. Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 2004, roč. 41, čís. 2, s. 89–101. ISSN 1212-0596.
- Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Příprava vydání Floridus Röhrig. Klosterneuburg-Wien: Verlag Mayer & Comp., 1994. ISBN 3-901025-34-0. S. 119–127. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovany na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Borovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Borovany na webu Selské baroko
