Bohuslava Sokolová
| Bohuslava Sokolová | |
|---|---|
 Bohuslava Sokolová v mládí | |
| Narození | 4. března 1860 Kostelec nad Orlicí |
| Úmrtí | 26. prosince 1941 (ve věku 81 let) Praha |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | pedagožka |
| Národnost | česká |
| Rodiče | Josef Sokol, Františka Sokolová-Veselá |
| Příbuzní | Sourozenci Vilma Seidlová-Sokolová, Karel Sokol |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohuslava Sokolová,[1] v matrice Bohuslava Anna, (4. března 1860 Kostelec nad Orlicí[2] – 26. prosince 1941 Praha[3]) byla česká pedagožka, spisovatelka, překladatelka a publicistka.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Její rodiče byli Josef Sokol, učitel na škole v Kostelci n. O. a Františka Sokolová-Veselá (23. září 1828 – 3. října 1915)[4]. Měla tři sourozence: Vilmu Seidlovou-Sokolovou, Františka Sokola (16. listopadu 1864 Heřmanův Městec) a Karla Sokola.
Otec byl český pedagog a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Sestra byla česká pedagožka, spisovatelka, básnířka a překladatelka, bratr Karel byl český nacionalistický politik, novinář, publicista a nakladatel.
Bohuslava spolupracovala se svým otcem a bratrem. Působila jako ředitelka[1], učitelka, publicistka a spisovatelka, editorka spisů svého bratra Karla, překládala z ukrajinštiny a ruštiny. Přispívala do Ženských listů a denního tisku.[5] Vystoupila z církve katolické roku 1925.[2]
V Praze XV Podolí bydlela na adrese Fričova 208. Zemřela roku 1941 a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Přednáška
[editovat | editovat zdroj]- Dvě populární přednášky z cyklu ve prospěch "Minervy", spolku pro ženské studium v Praze v lednu a únoru 1891 ve velké dvoraně Měšťanské besedy; Amalie Čadová: Co s námi?; Bohuslava Sokolová: O zodpovědnosti žen v životě národním. Praha: Minerva, 1891
Spis
[editovat | editovat zdroj]- Čechům dobré vůle!: slovo k boji o národnosť českých menšin – Praha: Karel Stanislav Sokol, 1897
Uspořádala
[editovat | editovat zdroj]- Vězeňská korespondence Karla Stanislava Sokola z let 1893–1895: z dějin pokrokového hnutí – Praha: vlastním nákladem, 1929
Přeložila
[editovat | editovat zdroj]- Na dně – Ivan Franko; z maloruštiny s dovolením autorovým. Praha: Časopis českého studentstva, 1892
- Povídky – Lev Nikolajevič Tolstoj; z ruštiny. Praha: Jan Otto, 1913
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 411.
- ↑ a b Matrika narozených: Sokolová Bohuslava Anna 1860-03-04. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých magistrátní úřadovny na Vinohradech, sign. MGVIN Z9, s. 32
- ↑ Bohuslava Sokolová 1860–1941 BillionGraves Record. BillionGraves [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
- ↑ ZEMANOVÁ, Barbora. Před 155 lety se v Kostelci narodila spisovatelka Sokolová. Rychnovský deník. 2015-03-05. Dostupné online [cit. 2020-05-18].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslava Sokolová
