Přeskočit na obsah

Bogdan Trojak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bogdan Trojak
Bogdan Trojak (2. listopadu 2010)
Bogdan Trojak (2. listopadu 2010)
Narození23. března 1975 (49 let)
Český Těšín
Povolánípřekladatel, básník, šéfredaktor, publicista, vinař, esejista a vydavatel
Tématapublicistika, poezie, literární činnost, překladatelská činnost, literatura pro děti a vinařství
OceněníCena Jiřího Ortena (1998)
Magnesia Litera (2005 a 2021)
PříbuzníJan Trojak (otec)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bogdan Trojak (* 23. března 1975 Český Těšín) je polsko-český básník, publicista a překladatel z polštiny.

Absolvoval Polské gymnázium v Českém Těšíně, poté studoval a nedokončil Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Později na olomoucké Univerzitě Palackého vystudoval žurnalistiku.[1]

Jako středoškolák byl jedním z iniciátorů polsko-české literární skupiny PaRaNoJa a v roce 1995 založil s Vojtěchem Kučerou WELES (Wendryňskou Literárně-Estetickou Společnost), která vydávala stejnojmenný poetický magazín který vychází dodnes. Spolupracoval také s redakcí brněnského nakladatelství Host, krátce působil jako šéfredaktor kulturního magazínu Neon a internetového časopisu Lumír.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Kuním štětcem, Host, 1996
  • Pan Twardowski, Host, 1998
  • Jezernice, Větrné mlýny, 2001 – sbírka básní a pohádek
  • Strýc Kaich se žení. Memorabilie a komorní horory, Petrov, 2004
  • Kumštkabinet, Host, 2005 – shrnuje první tři básnické knihy a dosud nepublikovanou skladbu Otto Lilienthal z roku 2004
  • Brněnské metro – povídkový cyklus 2007
  • Safíroví ledňáčci a Glutaman, 2020

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HRUŠKA, Petr a kol. V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích.. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 738 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1630-0. Kapitola O spisovatelích, s. 712. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Laureáti Ceny Jiřího Ortena
Zuzana Brabcová (1987) • Martin Milan Šimečka (1988) • Petr Placák (1989) • Tereza Boučková (1990) • Vít Kremlička (1991) • Jaroslav Pížl (1992) • Michal Viewegh (1993) • Jaromír Typlt (1994) • Petr Borkovec (1995) • Božena Správcová (1996) • Jan Jandourek (1997) • Bogdan Trojak (1998) • Pavel Brycz (1999) • Věra Rosí (2000) • Martin Langer (2002) • Radek Malý (2003) • Marie Šťastná (2004) • Kateřina Kováčová (2005) • Marek Šindelka (2006) • Petra Hůlová (2007) • Petra Soukupová (2008) • Jana Šrámková (2009) • Jan Těsnohlídek (2010) • Františka Jirousová (2011) • Vratislav Maňák (2012) • Ondřej Buddeus (2013) • Ondřej Hanus (2014) • Alžběta Stančáková (2015) • Sára Vybíralová (2016) • Zuzana Kultánová (2017) • Ondřej Macl (2018) • Anna Cima (2019) • Hana Lehečková (2020) • Šimon Leitgeb (2021) • Vojtěch Vacek (2022) • Filip Klega (2023) • Marek Torčík (2024)
Držitelé ceny Magnesia Litera za poezii
Jiří Gruša (2002) • Vít Slíva (2003) • Karel Šiktanc (2004) • Bogdan Trojak (2005) • Radek Malý (2006) • Stanislav Dvorský (2007) • Tašo Andjelkovski (2008) • Bohumila Grögerová (2009) • Viola Fischerová (2010) • Josef Hrubý (2011) • Radek Fridrich (2012) • Jakub Řehák (2013) • Kateřina Rudčenková (2014) • Olga Stehlíková (2015) • Ladislav Zedník (2016) • Milan Ohnisko (2017) • Milan Děžinský (2018) • Ivan Wernisch (2019) • Ewald Murrer (2020) • Pavel Novotný (2021) • Vladimír Mikeš (2022) • Petr Hruška (2023) • Tereza Bínová (2024)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bogdan_Trojak&oldid=24285569“