Blaj

Blaj
Řeckokatolická katedrála Nejsvětější Trojice
znak
Poloha
Souřadnice	46°10′31″ s. š., 23°54′52″ v. d.
Stát	Rumunsko Rumunsko
Župa	Alba
Historická země	Sedmihradsko
Blaj Blaj, Rumunsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	98,93 km²
Počet obyvatel	20 630 (2011)
Hustota zalidnění	208,5 obyv./km²
Etnické složení	84% Rumuni
Náboženské složení	71% řečtí katolíci
Správa
Starosta	Gheorghe Valentin Rotar
Vznik	1271
Oficiální web	primariablaj.ro
E-mail	primarieblaj@rcnet.ro
Telefonní předvolba	(+40) 02 58
PSČ	515400
Označení vozidel	AB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blaj (maďarsky: Balázsfalva; německy: Blasendorf) je město v župě Alba (v rumunském Sedmihradsku), středisko rumunské řeckokatolické církve. V roce 2011 zde žilo 20 630 obyvatel.

Historie

Původ názvu města

První zmínka pochází z roku 1252, kdy oblast u místní řeky koupil německý šlechtic Herbord s svým bratrem Laurentiusem. Herbordůn syn Blaise Cserei zdědil v roce 1313 celý majetek a pojmenoval osadu po sobě. V průběhu dějin město získalo latinský název Villa Blasii a maďarský Balázsfalva.

Stručná historie

Původně vznikla osada jako místo pro dvacet rodin. Během 17. století byla vesnice několikrát vypleněna Turky. Centrem místní řeckokatolické církve se Blaj stal v roce 1687, kdy na úkor Turecka získalo vliv v tehdejším Sedmihradsku Rakouské císařství. Zlom v historii města přišel v roce 1737, kdy bylo biskupství řeckokatolické církve přesunuto z Făgăraș právě do Blaje. Nastal rychlý rozvoj osady, která získala už v roce 1739 městská práva. První rumunsky vyučující škola byla otevřena právě zde v roce 1754. Blaj se stal také jedním z prvních míst, kde se začala rumunština zapisovat latinkou místo cyrilice a taktéž město bylo u začátků rumunského národního obrození. Působil zde Inocențiu Micu-Klein a jeho následovníci Samuel Micu, Gheorghe Șincai, Petru Maior a Ion Budai Deleanu, kteří se zasloužili o osvícení rumunské kultury. V roce 1848 proběhly ve městě velké bouře proti připojení Sedmihradska k tehdejším Uhrám.

Těžkou ránu pro město znamenal komunisty nařízený zákaz Řeckokatolické církve v Rumunsku v roce 1948. Řeckokatolická akademie byla uzavřena a Ústřední knihovna zničena. Místní inteligence byla rozptýlena po celém Rumunsku. Došlo i na zatýkání kněží a na nucené deportace.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

Rok	1930	1948	1956	1966	1977	1992	2002	2011
Obyvatelé	4 618	6 641	8 731	15 775	20 826	22 425	21 819	20 630

Etnické složení obyvatelstva

83,78 % Rumuni 9,23 % Rómové 6,51 % Maďaři 0,22 % Němci

Významné osobnosti města

• Timotei Cipariu (1805-1887) rumunský řeckokatolický duchovní, pedagog, filolog, novinář a politik

Pamětihodnosti

• Katedrála – architekt: Anton Erhard Martinelli

Hospodářtví

Region je známý produkcí bílého vína. Kromě tradičního dřevozpracujícího průmyslu je rozvinut i strojírenský průmysl. V roce 2007 zde otevřela pobočka německé firmy Robert Bosch Bosch Rexroth AG zcela novou výrobní halu produkující lineární techniku.

Doprava

Město leží na státní silnici DN 14B (spojení Bukurešť – Kluž – Oradea) a silnici DN 7 (spojení Arad – Temešvár). Železnice vedoucí z Bukurešti prochází městem a vede dál do maďarské Budapešti a rakouské Vídně. Nejbližší letiště jsou v Sibiu (60 km), Kluži (100 km) a Târgu Mureș (75 km).

Galerie

• 
  Místní řeckokatolický kostel
• 
  Rumunská akademie Inocenția Micu-Kleina
• 
  Centrum města
• 
  Centrum města
• 
  Budova první rumunsky učící školy
• 
  Katedrála Nejsvětější Trojice
• 
  Interiér katedrály Nejsvětější Trojice

Partnerská města

• Allschwil, Švýcarsko
• Morlanwelz, Belgie
• Recanati, Itálie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blaj na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ge316383 BNF: cb15081178z (data) GND: 4208804-5 NLI: 987007564693005171 VIAF: 130263448