Přeskočit na obsah

Bitva u Doboje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Doboje
konflikt: Rakousko-uherské tažení v Bosně a Hercegovině v roce 1878
Rakouská mapa střetnutí u Doboje a Strježevice z roku 1879
Rakouská mapa střetnutí u Doboje a Strježevice z roku 1879

Trvání4.6. září 1878
Místookolí města Doboj, Bosenský vilájet
Souřadnice
Výsledekvítězství rakousko-uherské armády
Strany
Bosenský vilájet Bosenský vilájet
Osmanská říše Osmanská říše
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Velitelé
neznámí neznámí
Síla
několik stovek ozbrojenců rakousko-uherská armáda:
Ztráty
desítky padlých a zraněných více než 30 padlých
desítky zraněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Doboje bylo vojenské střetnutí mezi Rakouskem-Uherskem a Osmanskou říší probíhající ve dnech 4.6. září 1878 v rámci rakousko-uherské vojenské kampaně v Bosenském vilájetu o kontrolu nad městem Doboj na řece Bosně. Jednotky rakousko-uherského expedičního sboru, složeného zde především z moravských pěších pluků č. 8 z Brna a č. 54 z Olomouce, zde porazily bosenské oddíly.

Ve dnech 13. června až 13. července 1878 bylo na Berlínském kongresu, kterého se zúčastnili zástupci Rakouska-Uherska, Německého císařství, Spojeného království, Ruska, Osmanské říše a Itálie, který řešil tzv. Velkou východní krizi na Balkáně,[1] mj. dohodnuto, že Bosnu a Hercegovinu dočasně na úkor Osmanské říše, vojensky obsadí a bude spravovat Rakousko-Uhersko z důvodu udržení politické a etnické stability v regionu. Dne 29. července 1878 XIII. armádní sbor rakousko-uherského expedičního vojska pod velením generála Josipa Filipoviće, který měl vrchní velení nad celou vojenskou operací, překročilo na několika místech řeku Sáva a začalo obsazovat území Bosenského vilájetu.

Hlavní voj císařské armády postupoval do oblasti od severní hranice směrem k jihu, kde se setkávala jen s malým vojenským odporem. Rakousko-uherské velení ani s výrazným odporem nepočítalo a mohlo tak snáze dojít k podcenění bojové situace.

Průběh střetu

[editovat | editovat zdroj]

Doboj je městečko ležící v Bosně a Hercegovině nedaleko Banja Luky. Při obsazování Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskými vojsky v roce 1878 se jeho okolí stalo během závěru srpna a září dějištěm krvavých bojů s muslimskými povstalci.

Dne 4. září 1878 zaútočili povstalečtí ozbrojenci na jednotky 54. pěšího pluku. Tvrdé boje probíhaly celý den, na jehož konci měl pluk 70 mrtvých a raněných. 5. září tvrdé boje pokračovaly a proti pozicím povstalců vyrazil brněnský 8. pluk, jehož útok byl však odražen. 6. září se do bojů vrhly 49. a 54. pluk, přičemž vojáci z Hané zaujali postavení brněnského regimentu. Oddíly se postupně dostávaly dopředu a nakonec bylo zjištěno, že nepřítel pozice vyklidil. Byli nalezení jen podřezaní a zohavení vojáci, kteří byli minulé noci zajati muslimy. Mužstvo 4. praporu pohřbilo 32 zohavených mrtvol.

Hodnocení bitvy

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na město Doboj v roce 2020

Akce tvořila jeden z významnějších střetů celé rakousko-uherské vojenské kampaně, vedle například předchozích bitev u Maglaje, o Sarajevo. Boje byly ukončeny 20. října 1878, kdy bylo tažení oficiálně skončeno, bosenské partyzánské oddíly, operující v horách, se vzdaly a původní Bosenský vilájet tak zanikl. Následná příromnost rakousko-uherské moci v Bosně a Hercegovině vytrvala přes tzv. Bosenskou krizi až do konce první světové války, včetně zásadního atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914.

Válečné události rovněž reflektuje zlidovělá vojenská píseň Za císaře pána, zmiňující boj proti bosenským povstlacům v Bosně a Hercegovině.[2] Ústředním textem je pak sloka "Za císaře pána a jeho rodinu museli jsme vybojovat Hercegovinu..."[3]

  1. Ottův slovník naučný. Díl 11. Praha: J. Otto, 1902. S. 152.
  2. Proč se v písni Za císaře pána zpívá o Hercegovině, že je to lautr rovina, i když ve skutečnosti je to tam samý kopec? | Odpovědi.cz. www.odpovedi.cz [online]. [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  3. Hercegovina. www.akordytexty.cz [online]. [cit. 2009-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-12. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BENCZE, László. SCHUBERT, Frank N. (ed.). The Occupation of Bosnia and Herzegovina in 1878. East European Monographs. Vol. 126. New York: Columbia University Press. 2005. (anglicky)
  • FUČÍK, Josef. Operace rakousko-uherské armády v Bosně a Hercegovině 1878 a 1881-1882 na základě mandátu Berlínského kongresu. Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Magnet-Press, 8.1998, 47(4), [38]-64, s. [38]. ISSN 0018-2583. Dostupné online
  • LJUCA, Adin. Český guláš o bosenském maglajzu; Reflexe Bosny a Hercegoviny v českém akademickém prostředí (1992-2008). In: Bosna 1878-2008: [sborník příspěvků z konference konané ve dnech 29.-30. května 2008 v Ústí nad Labem]. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP, 2009, s. 51-67. ISBN 978-80-7414-171-3
  • Vídeňské illustrované noviny. Vídeň: A. Hrazdíra, 12.9.1918, 13(37), s. 9. ISSN 2521-5833. Dostupné online

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]