Přeskočit na obsah

Binn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Binn
Binn – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1400 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonValais
OkresGoms
Binn
Binn
Binn, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha65,00 km²
Počet obyvatel142 (2018)[1]
Hustota zalidnění2,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.binn.ch
PSČ3996
Označení vozidelVS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Binn je obec v okrese Goms v německy mluvící části kantonu Valais ve Švýcarsku. Žije zde 142[1] obyvatel.

Obec leží v údolí Binntal, bočním údolí Rhôny, kterým protéká řeka Binna, a proto se mu také říká Binnatal. Dnes se skládá z obydlených vesnic Schmidighischere, Wileren, Giesse, Fäld a Ze Binne. Obecní správa sídlí ve vesnici Schmidighischere, která má nejvíce obyvatel.

Na katastru Binnu se nachází poutní kaple Heiligkreuz, stejnojmenná oblast naopak zasahuje i do sousední obce Grengiols.

Binn je poprvé zmíněn v listině z roku 1246 jako Buyn; další podoba jména, Bondolum, se objevuje v roce 1379.[2] Až do 17. století se obě varianty používaly současné, například Bin v roce 1589, Bindoli v roce 1609, Bundulo v roce 1654 a Bin v roce 1667, což spolu s pozdním nástupem tradice v každém případě znemožňuje bezpečný výklad až do současnosti. Na území dnešní obce byly v době laténské nalezeny hroby a roztroušené nálezy.

Na území dnešní obce byly nalezeny hroby a roztroušené nálezy z doby laténské, keltské, galořímské a římské, což svědčí o významu průsmyku Albrunpass jako místa přechodu z Valais do severní Itálie.

Ve středověku tvořil Binn čtvrť dolního okrsku Goms (spolu s Ernenem), ale zároveň byl až do roku 1798 samostatným hrabstvím. Jurisdikce náležela biskupovi ze Sionu, který byl nejprve zastoupen mistrem, od 15. století pak meierem voleným lidem a jmenovaným biskupem. V roce 1297 je zmiňována jako communitas, od roku 1429 má vlastní farní statut. Od roku 1296/1298 je Binn samostatnou farností.[2]

Po rozšíření silnice v letech 1863/1864 a otevření hotelu Ofenhorn v roce 1883 přišli do údolí první turisté a mineralogové. Prodej minerálů byl výnosnou vedlejší činností až do první světové války. Novodobá těžba železné rudy byla naopak opuštěna již v 18. století.[2]

V roce 1938 byla otevřena celoročně sjízdná silnice a v roce 1965 byl v Twingi vybudován silniční tunel. V roce 1964 bylo údolí prohlášeno za přírodní a památkovou rezervaci (krajinný park Binntal).

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1920 1950 1990 2016
Počet obyvatel 195 233 184 193 163 144

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Kamenný most přes řeku Binnu

Hospodářství dominuje cestovní ruch a zemědělství. Obec je součástí regionálního přírodního parku Binntal. Binn je známý svými nerostnými surovinami; 19 nerostů se nachází pouze v Binntalu. Do hor se pořádají exkurze s průvodcem za minerály.

Do Binnu vede jediná silnice, začínající v obci Fiesch v hlavním údolí řeky Rhôny. Veřejnou dopravu zajišťují poštovní autobusy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Binn na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d TREYER, Alma. Binn [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-05-03 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]