Bedřich z Kounic
| Bedřich z Kounic | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. července 1597 Vyškov |
| Úmrtí | 1627 (ve věku 29–30 let) |
| Choť | Marie Eusebie Sezimová z Ústí |
| Děti | Rudolf z Kounic Marie z Kounic |
| Rodiče | Oldřich V. z Kounic a Apolonie z Valdštejna[1] |
| Příbuzní | Jan Vilém z Kounic, Arnošt František Karel z Kounic, Rudolf Maxmilián Vilém z Kounic a Albrecht Bedřich z Kounic (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bedřich z Kounic (německy Friedrich von Kaunitz, 26. července 1597, Vyškov - 1627) byl moravský šlechtic a protestant, zakladatel české linie pánů z Kounic.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn komorníka Oldřicha V. z Kounic (1569–1617) a jeho první manželky Apolonie z Valdštejna (1565–1597). Měl čtyři sourozence z otcova prvního manželství, z toho bratra Karla († 1631), a dalších 12 z druhého manželství s Ludmilou z Roupova, mezi nimi Lva Viléma, který byl zakladatelem moravské, později knížecí, rodové větve.
Po smrti císaře Matyáše odmítli otec Oldřich a jeho dva synové Karel a Bedřich přijmout jeho nástupce Ferdinanda II. a v době stavovského povstání stáli na straně českých stavů. Bedřich byl též členem moravského zemského direktoria, které se kvůli nedostatku jiných prostor scházelo v jeho brněnském paláci.
Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byl s povstalci zahájen tribunál vedený kardinálem Ditrichštejnem. Nad Oldřichem, jenž již několik let předtím zemřel ve vazbě, byl vynesen rozsudek smrti a klatba. Stejný osud postihl oba jeho syny, Karla a Bedřicha, jejich trest však byl cestou milosti nakonec zmírněn. Se ztrátou majetku byli vypovězeni ze země.[2] Jejich zkonfiskovaný majetek byl částečně zachován pro nezletilé příbuzné, kteří přestoupili na katolickou víru a byli vychováni pod patronátem kardinála Ditrichštejna.[3]
Manželství a rodina
[editovat | editovat zdroj]Bedřich z Kounic byl ženatý s Marií Eusebií Sezimovou z Ústí (* 1604). Z jejich manželství se narodilo několik dětí:
- Rudolf (1628–1664) ⚭ 1645 Marie Alžběta z Valdštejna (* 1625 - 29. září 1662), dcera generalissima Albrechta z Valdštejna
- Marie (1625–13. února 1674) ⚭ I. hrabě Karel Václav z Hodic, II. hrabě Siegfried z Hohenlohe-Weikersheimu (28. srpna 1619 - 26. dubna 1684)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Kaunitz na německé Wikipedii.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Matice moravská, Masarykova univerzita, Brno, 2006; s. 196–197, 215–216 ISBN 80-210-4130-7
- ↑ TOMEČEK, Radek: Uherský Brod. Putování historií královského města; Uherský Brod, 2005; s. 92–97 ISBN 80-903006-7-7
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Constantin von Wurzbach: Kaunitz, Friedrich Freiherr von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 11. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1864, S. 64.
- Historisch-Genealogischer Atlas, 1858, S. 424
- Gregor Wolny, Taschenbuch für die Geschichte Mährens und Schlesiens, Band 2, S. 139
