Přeskočit na obsah

Astrid Norská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Astrid Norská
Narození12. února 1932 (92 let)
vila Solbakken, Oslo, NorskoNorsko Norsko
ManželJohan Ferner
PotomciKateřina
Benedikta
Alexandr
Alžběta
Karel Kristián
RodGlücksburkové
OtecOlaf V.
MatkaMarta Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Astrid Norská (Astrid Maud Ingeborg; * 12. února 1932 Oslo, Norsko) je druhou dcerou norského krále Olafa V. a jeho manželky, princezny Marty Švédské.

Princezna Astrid byla pokřtěna v palácové kapli 31. března 1932 a jejími kmotry byli: prarodiče z otcovy strany, král Haakon VII. a královna Maud; prarodiče z matčiny strany, princ Karel a princezna Ingeborg ze Švédska; teta Astrid, vévodkyně brabantská; Alžběta, vévodkyně z Yorku; princezna Thyra Dánská; princ Evžen Švédský; a Jiří, vévoda z Kentu. Jména dostala po tetě Astrid a babičkách Maud a Ingeborg.

Princezna Astrid, 1950

Princezna Astrid vyrůstala na královském statku Skaugum v Askeru a byla soukromě vzdělávána. Druhou světovou válku strávila s matkou a sourozenci v exilu ve Washingtonu, DC.

Po válce studovala ekonomii a politické dějiny na Oxfordu.

Od matčiny smrti v dubnu 1954 do bratrovy svatby v srpnu 1968 byla princezna Astrid první dámou Norska, plnila s otcem všechny reprezentativní povinnosti, včetně státních návštěv.

Mezi její koníčky patří pletení, vyšívání, čtení a malování porcelánu.

V roce 2005 se zúčastnila ceremonií k 60. výročí ukončení druhé světové války, včetně odhalení plakátu, který označoval vyhnanství norského monarchy v Londýně.

V únoru 2012 princezna Astrid oslavila 80. narozeniny soukromou večeří v královském paláci v Oslu.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Princezna Astrid se 12. ledna 1961 provdala za rozvedeného Johana Martina Fernera (22. 7. 1927 – 24. 1. 2015), námořníka nešlechtického původu, olympijského medailistu a obchodníka v Askeru. Svatbu řídil biskup Arne Fjellbu. Pár mě pět dětí:

  • 1. Kateřina (* 22. 7. 1962 Oslo)
    • ⚭ 1989 Arild Johansen (* 18. 6. 1961 Oslo)
  • 2. Benedikta (* 27. 9. 1963 Oslo)
    • I. ⚭ 1994 Rolf Woods (* 17. 6. 1963 Oslo), rozvod 1998
    • II. ⚭ 2000 Mons Einar Stange (* 26. 5. 1962 Oslo), rozvod 2003
  • 3. Alexandr (* 15. 3. 1965 Oslo)
    • ⚭ 1996 Margrét Gudmundsdóttir (* 27. 3. 1966 Reykjavík)
  • 4. Alžběta (* 30. 3. 1969 Oslo)
    • ⚭ 1992 Tom Folke Beckmann (* 14. 1. 1963 Oslo)
  • 5. Karel Kristián (* 22. 10. 1972 Oslo)
    • ⚭ 2014 Anna-Stina Slattum Karlsen (* 23. 2. 1984 Bærum)

Tituly a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Astrid Norské.
  • 12. února 1932 – 12. ledna 1961: Její Královská Výsost princezna Astrid Norská
  • od 12. ledna 1961: Její Výsost princezna Astrid Fernerová

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Haakon VII.
 
 
 
 
 
 
Karel XV.
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
Olaf V.
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
královna Viktorie
 
 
Maud z Walesu
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
Astrid Norská
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Oskar II.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Karel Švédský
 
 
 
 
 
 
Vilém Nasavský
 
 
Žofie Nasavská
 
 
 
 
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
Marta Švédská
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Ingeborg Dánská
 
 
 
 
 
 
Karel XV.
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Astrid, Mrs. Ferner na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Linie následnictví britského trůnu
Předchůdce:
Elizebeth Longová
vnučka norské královny Maud, dcery britského krále Eduarda VII.
Astrid Norská
Nástupce:
Alexandr Ferner
Předsedkyně Organizačního výboru pro olympijské hry
Předchůdce:
Alfred a Heinrich Schläppi
1952
Astrid Norská
Nástupce:
Enrico Colli