Přeskočit na obsah

Antonín Norbert Vlasák

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Norbert Vlasák
Ant. Norbert Vlasák (foto Jan Tomáš)
Ant. Norbert Vlasák (foto Jan Tomáš)
Narození10. ledna 1812
Vlašim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. prosince 1901 (ve věku 89 let)
Vlašim
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVlašim
Povoláníspisovatel, genealog, katolický kněz a topograf
Nábož. vyznáníkatolicismus
katolická církev
PříbuzníAntonín Norbert Vlasák (synovec)
Funkcestarosta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Norbert Vlasák (10. ledna 1812 Vlašim[1] – 7. prosince 1901 tamtéž) byl český katolický kněz, spisovatel a národní buditel na Podblanicku, proslulý zejména jako autor historických a místopisných studií. Po roce 1836 založil a vedl pamětní knihu vlašimského děkanství, roku 1840 zorganizoval otevření veřejné knihovny ve Vlašimi. V letech 1844-86 působil jako farář v Hrádku nad Blanicí. Zveřejňoval množství místopisných, genealogických, archeologických a heraldických spisů v časopisech (Památky archeologické, Lumír, Časopis katolického duchovenstva), v Riegrově Slovníku naučném i samostatných publikacích (zejména edice Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům). Byl oceňován pro obsáhlou vědeckou činnost i zásluhy o povznesení české kultury na Podblanicku.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 10. ledna 1812 ve Vlašimi. S rodiči se roku 1816 přestěhoval do Prčice, kde chodil na obecnou školu. V roce 1822 byl přijat jako vokalista do Strahovského kláštera. Roku 1824 vstoupil na malostranské gymnázium, o šest let později na filosofii a nakonec roku 1833 do arcibiskupského semináře. Na kněze byl vysvěcen 7. srpna 1836.[2]

V listopadu 1836 se stal kaplanem ve Vlašimi. Zde se zapojil do veřejného života. Pro děkana Antonína Wendera založil pamětní knihu, kterou podle tehdy vydaného nařízení nejvyššího purkrabího Karla Chotka muselo vést každé děkanství. Zpracoval do ní i materiály, které mu zpřístupnil kníže Aueršperk ve svém rodovém archivu.[2] Roku 1840 založil ve Vlašimi s podporou vrchního Františka Braunera, aktuára V. Škvora i samotného knížete Aueršperka veřejně přístupnou školní knihovnu s cílem šířit mezi místní obyvatelstvo kvalitní literaturu.[3]

V lednu 1844 se stal duchovním správcem (farářem) v Hrádku nad Blanicí. Ve volném čase se věnoval církevnímu místopisu, genealogii, archeologii a heraldice.[2] Navštěvoval města a vesnice v čáslavském a táborském kraji, popisoval jejich památky, studoval topografickou literaturu.[4] Vedl pamětní knihu obce Domašín. Byl rovněž veřejně činný. Po roce 1848 se zapojil do vytváření obecní samosprávy a do roku 1855 působil jako první starosta obcí Hrádek a Ctiboř. Od roku 1865 zasedal ve vlašimském okresním zastupitelstvu.[5] 23 let působil jako předseda volební komise pro říšskou radu a český sněm.[4] Publikační činnost jej přivedla do odborných společností — stal se dopisujícím členem sboru Českého musea pro vědecké vzdělání české řeči a literatury, členem Umělecké besedy, spolku pro statistiku polního a lesního hospodářství aj.[2]

Roku 1881 se stal sekretářem vlašimského vikariátu arcibiskupské konsistoře[4] a o pět let později arcibiskupským notářem.[6]

Zemřel 7. prosince 1901 ve Vlašimi.[2] Pohřben byl nejprve na starém hřbitově, později byly jeho ostatky přemístěny do kostelní krypty.[7]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1844-1870 byl jedním z nejpilnějších přispěvatelů do českých časopisů v oboru místopisu, zvláště církevního, archeologie, genealogie a heraldiky.[8] Z jeho článků můžeme jmenovat např.:

Po roce 1873 byl redaktorem edice Bibliotéka místních dějepisů, pro kterou napsal některé knihy (např. úvodní Okres votický).[14]

Knižně vyšly např.:[15]

  • Okres Votický : nástin statisticko-historický (1873)
  • Okres Benešovský : nástin statisticko-historický (1874)
  • Okres Vlašimský : nástin historicko-archeologický (1874)
  • Okres Neveklovský : nástin statisticko-historický (1875)
  • Okres Sedlčanský : nástin historicko-archaeologický (1876)
  • Okres Sedlecký v Táborsku : nástin historicko-archaeologický (1879)
  • Okres Dolno-Kralovický v Čáslavsku : nástin historicko-archaeologický (1884)
  • Okres Uhlířsko-janovický v Čáslavsku : nástin historicko-archaeologický (1885)
  • Ze starých dějin města Benešova : archeologicko-historický nástin (1898)
  • Hrad český Šternberk nad Sázavou a jeho okolí (1901)

Význam a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Vlasák byl během života i po smrti oceňovaný za zásluhy o povznesení kultury na Vlašimsku. Prováděl osvětovou činnost, probouzel lásku k jazyku i národu. Shromáždil obsáhlý topografický materiál.[16]

Získal čestné občanství ve Vlašimi a Domašíně.[4]

Na jeho rodném domě na Žižkově náměstí ve Vlašimi je umístěna pamětní deska. Jeho jméno nese i místní vlastivědný spolek.[17]

Příbuzenstvo

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d e Spisovatel P. Antonín Norbert Vlasák mrtev. Národní listy. 1892-02-05, roč. 41, čís. 338, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-12-09]. 
  3. ↑ Z historie knihovnictví ve Vlašimi (www.knihovnavlasim.cz)
  4. ↑ a b c d Antonín Norbert Vlasák. Světozor. 1884-09-12, roč. 18, čís. 39, s. 470. Dostupné online [cit. 2012-12-09]. 
  5. ↑ Antonín Norbert Vlasák — autoritní záznam ve Středočeské vědecké knihovně Kladno
  6. ↑ Věstník duchovenský. Národní listy. 1886-02-17, roč. 26, čís. 48, s. 6. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-12-09]. 
  7. ↑ Knihovna Kondrac — regionální spisovatelé (www.kondrac.cz). www.kondrac.cz [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  8. ↑ P. Ant. Norbert Vlasák a Hrádek nad Blanicí. Zlatá Praha. 1892-02-05, roč. 9, čís. 12, s. 142. Dostupné online [cit. 2012-12-09]. 
  9. ↑ VLASÁK, Antonín Norbert. Historický popis bývalého panství Vlašimského. Lumír. 1852-06-03, roč. 2, čís. 19, s. 445. Dostupné online [cit. 2012-12-09]. 
  10. ↑ VLASÁK, Antonín Norbert. Votice. Lumír. 1853-06-23, roč. 3, čís. 25, s. 593. Dostupné online [cit. 2012-12-09]. 
  11. ↑ Přehled viz obsah ročníku 1855, viz též odkaz na celý ročník v různých formátech
  12. ↑ VLASÁK, Antonín Norbert. Hrady Týnec a Kostelec nad Sázavou a jejich okolí. Památky archaeologické a místopisné. 1859, roč. 3, s. 105. Dostupné online [cit. 2012-12-09]. 
  13. ↑ VLASÁK, Antonín Norbert. Hrádek nad Sázavou (nyní Komorní Hrádek) a celé jeho okolí. Památky archaeologické a místopisné. 1859, roč. 3, s. 258. Dostupné online [cit. 2012-12-09]. 
  14. ↑ Bibliotéka místních dějepisů. Národní listy. 1873-06-06, roč. 13, čís. 153, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-12-09]. 
  15. ↑ Podle seznamu prací v NK ČR
  16. ↑ Ant. Norb. Vlasák †. Národní politika. 1901-12-08, roč. 19, čís. 338, s. 5. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-12-09]. 
  17. ↑ Slavní rodáci (www.mesto-vlasim.cz)
  18. ↑ Antonín Norbert Vlasák v aut.nkp.cz. aut.nkp.cz [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1615, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Norbert_Vlasák&oldid=24398634“