Přeskočit na obsah

Antonín Knahl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Knahl
Antonín Knahl (kresba, okolo 1880)
Antonín Knahl (kresba, okolo 1880)
Narození15. listopadu 1801
Hronov Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí26. dubna 1883 (ve věku 81 let)
Hronov Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
NárodnostČeská
Povolánírežisér a malíř
ChoťJustýna Knahlová (roz. Picková)
DětiJan Křtitel Knahl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Knahl (15. listopadu 1801 Hronov26. dubna 1883[1] Hronov) byl český divadelník, režisér, hudebník, výtvarník a obrozenec, profesně působící jako hodinář. Byl zakladatelem českého ochotnického spolku v Hronově jako jednoho z prvních souborů amatérského divadla v Čechách.

Dům č. 73 v Hronově (Kalinův domek), kde Knahl žil

Narodil se v Hronově nedaleko Náchoda do rodiny místního učitele. Vliv otce Antonína posílil k silnému vztahu k českému prostředí, které počátkem 19. století stále čelilo tendencím poněmčování. Ačkoliv bylo učitelské povolání v rodině Knahlů tradiční - věnoval se mu děda, otec i bratr, odešel Antonín po absolvování základního vzdělání do Prahy vyučit se hodinářem. V Praze se při návštěvách divadelních představení potkával se známými osobnostmi české kultury a společnosti a divadelní prostředí ho okouzlilo. Do Hronova se pak vrátil roku 1823. Za manželku zde pojal Židovku Justýnu Pickovou a založil s ní rodinu, žili v roubeném domě č. 73[2] u náměstí. Nábožensky rozdílný vztah vyvolával v Knahlově okolí opovržení.

Roku 1826 založil Antonín Knahl v Hronově s místními divadelními nadšenci ochotnický divadelní spolek mající za cíl hrát divadelní hry v češtině, protože drtivá většina tehdejší divadelní produkce se tehdy hrála v němčině. Herci se scházeli v roubeném stavení hronovské školy. V březnu roku 1827 uvedl soubor jednoaktovou hru Berounské koláče od Jana Nepomuka Štěpánka. Následně pak čelil obstrukcím ze strany rakouských úřadů, neboť nezískal potřebné povolení k činnosti. Spolek nicméně fungoval nadále a další představení se konalo až v roce 1847, kdy spolek dostal od náchodského vrchního Otto Ericha povolení sehrát 12 divadelních představení na podporu místní chudiny.

Knahl zastával vedle režijní a dramaturgické práce také navrhování a výrobu kulis. Roku 1847 vlastnoručně vytvořil pro hronovský soubor divadelní oponu o rozměrech 450x250 cm, na které zobrazil Hronov a jeho významné budovy tak, jak vypadaly v polovině 19. století. Byl také hudebníkem, ovládal hru na několik hudebních nástrojů a čile se zapojoval do vlasteneckého života v Hronově. I když v šedesátých letech hrál divadlo už méně, pořád byl v centru spolkového divadelního dění. V letech 1870 – 1875 byl ředitelem spolku. V hronovském kostele vykonával dlouhou dobu práci kostelníka. Sestrojil pohyblivý betlém, který je vystaven ve stálé expozici Jiráskova muzea v Hronově. Osobnost a činnost Antonína Knahla ovlivnila též Aloise Jiráska, hronovského rodáka a spisovatele.

Antonín Knahl zemřel 26. dubna 1883 v Hronově.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Byl ženatý s Justýnou Pickovou (1805 – 1867). Syn Jan Křtitel Knahl se stal hudebníkem, skladatelem a později sbormistrem sboru na Pražském hradě. Vnučka Antonína Knahla Otýlie Gallmeyerová absolvovala pražskou Pivodovu pěveckou školu a stala se operní pěvkyní. Byla první láskou Aloise Jiráska.[3]

Antonín Knahl se stal předobrazem postavy Kaliny z románu Aloise Jiráska U nás, zejména v aspektu odlišného původu manželů Knahlových.

Na ochotnickou tradici započatou Antonínem Knahlem navázalo roku 1931 založení festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov.

  1. SVK HK - Výročí regionálních osobností. www.svkhk.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  2. Turista v Mobilu. www.mobilniturista.com [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-15. 
  3. EKRT, Boris; ŠVANDA, Richard. Bejvávalo..., aneb, Hronov za našich pradědečků a prababiček. 1. vyd. [Hronov]: Město Hronov, 2019. 223 s. ISBN 978-80-270-6489-2. S. 41- 43. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]