Přeskočit na obsah

Alois Baeran

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Baeran
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1918
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1923
Stranická příslušnost
ČlenstvíDNP

Narození16. května 1872
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. října 1936 (ve věku 64 let) nebo 16. října 1936 (ve věku 64 let)
Berlín
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Baeran (16. května 1872 Brno[1]16. října 1936 Berlín[2]) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu.

Studoval práva ve Vídni. Získal titul doktora práv. Působil v brněnské obecní samosprávě. Vedl obecní školský referát. V roce 1912 založil nacionalistický list Brünner Montagsblatt, v jehož vedení působil i po roce 1918. Vedl svaz německých středních škol v Brně. Založil německou národní radu pro Brno a další moravská města.[2]

Zasedal i v Moravském zemském sněmu.[3] Byl zvolen v zemských volbách roku 1906 za všeobecnou německou kurii, obvod Brno, Pohořelice, Hodonín, Blansko atd. Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1913, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Brno a okolí, Boskovice, Kroměříž, Vyškov atd.[4]

Za první světové války dobrovolně narukoval do armády a bojoval na italské frontě.[5]

Politicky se angažoval i po vzniku republiky. V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění.[6] Mandát ale pozbyl roku 1923 rozhodnutím volebního soudu (pro zločin vyzvědačství)[7] a jeho křeslo zaujal Alois Stenzl.[8] V rámci Německé nacionální strany patřil k radikálnímu křídlu. Byl výrazně kriticky orientován vůči československému státu. Byl známý jako aktér výtržností přímo při zasedání poslanecké sněmovny. Po jednom takovém incidentu uprchl dočasně do Bavorska.[9] Na předsedu sněmovny hodil smrdutou pumu.[10] Po návratu do ČSR v červnu 1923 byl za vyzvědačství odsouzen na čtyři roky do vězení.[9] Byl po dvou třetinách trestu ze zdravotních důvodů předčasně propuštěn. Zavázal se, že po dva roky bude pod policejním dozorem bydlet v Brně. Později mu bylo ze zdravotních důvodů povoleno přesídlení do Karlových Varů. Odtud ovšem v květnu 1925 uprchl do Německa.[10] Důvodem emigrace byla hrozba nového trestního stíhání kvůli sérii článků, které publikoval o svém procesu.[5] V Německu se angažoval v protičesky naladěných kruzích.[9] Byl aktivní v organizaci Sudetendeutscher Heimatbund.[2]

Podle údajů k roku 1920 byl profesí magistrátním radou v Brně.[11]

Zemřel v noci na 16. října 1936 v Berlíně. Ke konci života trpěl vážnou chorobou, kvůli které téměř zcela oslepl.[10]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-23]. S. 399. Dostupné online. (německy) 
  3. Dr. jur. Alois Johann Baeran [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-12-22]. Dostupné online. 
  4. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  5. a b dr. Alois Baeran gestorben. Reichenberger Zeitung. Říjen 1936, roč. 77, čís. 243, s. 3. Dostupné online. 
  6. Alois Baeran [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 
  7. Zpráva výboru imunitního o žádosti zemského soudu pro věci trestní v Brně za vydání posl. dr Baerana k trestnímu stíhání pro zločin vyzvědačství. In: Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna. [s.l.]: PSP ČR Dostupné online.
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 
  9. a b c kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 874. 
  10. a b c Baeran zemřel. Národní listy. Říjen 1936, roč. 76, čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  11. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 70–71. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]