Calmette měl v té době neméně známého bratra Gastona Calmetta (1858–1914) - redaktora deníku Le Figaro. Ten byl v roce 1914 zastřelen Henriettou Caillauxovou, která byla zproštěna obvinění z vraždy na základě toho, že spáchala zločin z vášně.
Calmette se narodil 12. července 1863 v Nice ve Francii do rodiny právníka. Chtěl sloužit v námořnictvu a být lékařem, proto v roce 1881 vstoupil do školy námořních lékařů v Brestu.
V roce 1883 začal sloužit v námořním lékařském sboru v Hongkongu. Zde pracoval s doktorem Patrickem Mansonem, který studoval onemocnění filarióza (také lymfatická filarióza, elefantiáza, sloní noha), která je způsobena parazitickým červem vlasovcem mízním. Calmette dokončil svůj lékařský titul právě na téma filariózy.
V roce 1894 se vrátil do Francie a vyvinul první protijedy proti hadímu uštknutí pomocí imunitních sér z očkovaných koní (Calmettovo sérum). Práci v této oblasti později převzal brazilský lékař Vital Brazil v São Paulu v Instituto Butantan, který vyvinul několik dalších protijedů proti hadům, škorpiónům a pavoukům.
Calmette se také podílel na vývoji prvního imunitního séra proti dýmějovému moru (také černý škůdce) ve spolupráci s objevitelem jeho patogenního původce (Yersinia pestis)Alexandrem Yersinem (1863–1943).
V roce 1906 začali spolu s Camillem Guérinem experimentovat s baktérií Mycobacterium bovis, které způsobují dobytčí tuberkulózu. Z jejích oslabených kmenů vytvořili vakcínu BCG, která bylo poprvé úspěšně aplikována roku 1921 v pařížském Hôpital de la Charité. Proces preventivního očkování dětí proti tuberkulóze (TBC) se podle něj nazývá kalmetizace.[2]
Věnoval se také otázkám veřejné hygieny a prosadil vybudování první čistírny odpadních vod v Lille.
Plakát na podporu prevence TBC: „Zabraňte onemocnění: Plivání, kašlání a kýchání šíří chřipku a tuberkulózu.“
V roce 1923 Calmette spolu s Camillem Guérinem vyvinuli vakcínu proti tuberkulóze, která byla v té době hlavní příčinou úmrtí. Tento přípravek dostal jméno svých dvou objevitelů Bacillum Calmette-Guérin (BCG). To mu přineslo celosvětovou slávu a jeho jméno se zapsalo do historie medicíny. Cesta k vakcíně však byla dlouhá:
V roce 1882 německý lékař a zakladatel bakteriologie Robert Koch objevil, že bacil Mycobacterium tuberculosis je patogenním původcem tuberkulózy. Louis Pasteur a jeho kolegové se o tento bacil začali také zajímat.
V roce 1906 veterinář a imunolog Camille Guérin zjistil, že imunita proti tuberkulóze je spojena s živými tuberkulózními bacily v krvi.
S využitím Pasteurovy podpory Calmette zkoumal, jak by se imunita vyvinula v reakci na oslabené bacily injekčně aplikované zvířatům. Útlumu bacilů bylo dosaženo jejich kultivací v substrátu obsahujícím žluč na základě experimentů norského badatele Kristiana Feyera Andvorda (1855–1934).
Od roku 1908 do roku 1921 se Guérin a Calmette snažili produkovat méně a méně virulentní kmeny bacilu tím, že je postupně kultivovali.
V roce 1930 prestiž očkovacího programu vážně utrpěla, když se kvůli kontaminaci některých šarží v Německu rozvinula tuberkulóza u očkovaných dětí v Lübecku.
V roce 1932 bylo masové očkování dětí v mnoha zemích obnoveno. Byly zavedeny nové a bezpečnější výrobní techniky.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Calmette na Wikimedia Commons 
