Přeskočit na obsah

Ahmed Hikmet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ahmed Hikmet
Narození3. června 1870
Istanbul
Úmrtí19. května 1927 (ve věku 56 let)
Istanbul
Povoláníučitel, spisovatel
Národnostturecká
Alma materGalatasaray Lisesi
Žánrpovídka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ahmed Hikmet Müftüoğlu (3. června 1870 Istanbul19. května 1927 Istanbul)[1] byl turecký učitel, básník a spisovatel.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Svého vzdělání nabyl na Galatasarajském lyceu, kde se věnoval hlavně literárnímu umění. Po skončených studiích byl nějaký čas žurnalistou a ukládal své práce v "Igdamu". Byl jmenován attachém na ministerstvu zahraničí a poslán jako místokonsul nejprve do Piraea, potom na Kavkaz. R. 1896 se vrátil do Istanbulu, stal se šéfem konzulární kanceláře a profesorem literatury na Galatasarejském lyceu.[2] Připojil se k Mladému osmanskému hnutí.

Povídku „Haristan ve Gülistan“, která je věnována situaci tureckých žen v období před mladotureckou revolucí v roce 1908, přeložil do němčiny Friedrich Schrader v roce 1907 jako jednu z prvních moderních tureckých příběhů. Základním rysem mnoha jeho povídek je drsný realismus, pohlížející na všechno černými brýlemi tureckého pesimismu.[2]

  • Leyla yahud Bir Mecnunun İntikamı (Kurzgeschichte, 1891)
  • Haristan ve Gülistan (Kurzgeschichten, 1901) – deutsche Übersetzung von Friedrich Schrader unter dem Titel „Türkische Frauen“. Berlin: Mayer & Müller, 1907
  • Moderne türkische Texte: Zwei Skizzen von Ahmed Hikmet – umschrieben und mit Glosar versehen von Franz Taeschner
  • Gönül Hanım (Roman, 1920)
  • Çağlayanlar (Die Wasserfälle, Kurzgeschichten, 1922)

V češtině

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ahmed Hikmet na německé Wikipedii.

  1. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  2. a b SEKANINA, František. 1000 nejkrásnějších novel... č. 9. Praha: J. R. Vilímek, 1911. S. 84. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Friedrich Schrader: Ahmed Hikmet und sein Werk In: Türkische Frauen. Mayer & Müller, Berlin, 1907, S. 1–9.
  • Buğra Atsız: Ahmed Hikmet, Müftüoğlu. In: Mathias Bernath, Felix von Schroeder (Hrsg.), Gerda Bartl (Red.): Biographisches Lexikon zur Geschichte Südosteuropas. Band 1. Oldenbourg, München 1974, S. 18 f.
  • Otto Spies: Die moderne türkische Literatur. In: Handbuch der Orientalistik. Abteilung 1: Der Nahe und der Mittlere Osten. Band 5: Altaistik. Teil 1: Turkologie. Nachdruck mit Ergänzungen. Brill, Leiden u. a. 1982, S. 360 f.
  • Ahmed Hikmet Müftüoglu: hayâti ve eserleri – hazîrlayan Fethî Tevetoglu. Ankara: Kültür ve Turizm Bakanlîgî, 1986
  • Dîvân-î Hikmet’ten seçmeler – Ahmed-i Yesevî; hazîrlayan Kemal Eraslan: Ankara: Kültür Bakanlîgî, 1991
  • Leylavon Mende: „Europäisierungsmißstände“ um 1900. Eine Kurzgeschichte des osmanischen Schriftstellers Ahmet Hikmet Müftüoğlu. In: Themenportal Europäische Geschichte, 2011