Adamantios Korais
| Adamantios Korais | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. dubna 1748 Smyrna |
| Úmrtí | 6. dubna 1833 (ve věku 84 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Alma mater | İzmir Namık Kemal Lisesi Univerzita v Montpellier |
| Povolání | lexikograf, jazykovědec, filozof, spisovatel, literární kritik, lékař, humanista a filolog |
| Rodiče | Joannis Korais a Thomaida Korai |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adamantios Korais, řecky Ἀδαμάντιος Κοραῆς (27. duben 1748, İzmir – 6. duben 1833, Paříž) byl řecký humanistický učenec, filolog a spisovatel, klíčový představitel řeckého národního obrození v 19. století, bojovník proti turecké nadvládě.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Vytvořil novodobou spisovnou řečtinu (kathareusu), kterou v letech 1828–1835 shrnul ve slovníku Atakta. Starověkou řeckou kulturu pokládal za základ národního sebeuvědomění moderního řeckého národa, což podporoval zejména svojí ediční činností v Elliniki Vivliothiki (Řecké knihovně), naopak se snažil tlumit dědictví Byzantské říše a východní církve, které v jeho představě odporovalo osvícenským a liberálním ideálům.
Byl ovlivněn francouzskou kulturou a politikou, byl svědkem a sympatizantem Francouzské revoluce, ve Francii žil po většinu života – vystudoval medicínu na Univerzitě v Montpellier a později působil v Paříži. Známé jsou jeho parafráze francouzských revolučních pochodů Asma Polemistirion (Bojová píseň) a Salpisma Polemistirion (Bojový hlas polnice).[1][2]
V anketě Velcí Řekové, v originále Μεγάλοι Έλληνες (Megali Ellines), kterou roku 2009 uspořádala řecká televizní stanice Skai TV a která hledala největší osobnosti řecké historie, se umístil na 39. místě. V letech 1978–2001 byl také zobrazen na stodrachmové bankovce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adamantios Korais na Wikimedia Commons
