Přeskočit na obsah

Abu Tor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohled ze čtvrti Abu Tor na mešitu Al-Aksá

Abu Tor (hebrejsky אבו תור‎, arabsky أبو طور‎ či أبو تور‎, doslova „Otec býka“) je smíšená židovsko-arabská čtvrť v centrálním JeruzaléměIzraeli, nacházející se jižně od Starého Města. Ze severu je ohraničena Hinomským údolím, ze západu Hebronskou cestou a starým nádražím a z jihu Šeroverovou promenádou, Armon ha-Naciv a lesem Míru.[1]

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Arabský název Abu Tor může mít souvislost se starověkým uctíváním boha Ba'ala, který byl zpodobňován jako býk.[2] Oficiální hebrejský název této čtvrti je Giv'at Chananja.[2]

Dům na Hebronské silnici na okraji Abu Tor

Od založení Izraele roku 1948 až do šestidenní války v roce 1967 probíhala čtvrtí hranice mezi Izraelem a Jordánskem. První čtyři cesty přiléhající k Hebronské silnici byly izraelské, zbývající byly jordánské.[1] V lednu 1949 se mezi Izraelem a Jordánskem, zastoupenými Moše Dajanem a Abdulláhem at-Tallem, konaly rozhovory o statusu Jeruzaléma. Dajan Jordánsku nabídl rozdělení Jeruzaléma a navrácení většiny území dobytých během izraelské války za nezávislost, včetně vojenských stanovišť ve čtvrti Abu Tor, avšak jeho nabídka byla odmítnuta.[3]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Abu Tor je jedna z mála jeruzalémských čtvrtí se smíšeným arabským a židovským obyvatelstvem. Žije zde rovněž mnoho novinářů a zaměstnanců Organizace spojených národů (OSN).[4] Zdejší židovské obyvatelstvo je převážně sekulární. Nachází se zde dvě synagogy, a to aškenázská synagoga Har Refa'im v ulici Nachšon[1] a sefardská synagoga Šalom ve-achva.

Plocha této městské části dosahuje 658 dunamů (0,658 km²). V roce 2000 tu žilo 12 987 a v roce 2002 13 651 obyvatel.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abu Tor na anglické Wikipedii.

  1. a b c About Abu Tor [online]. Har Refaim Synagogue [cit. 2010-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-30. (anglicky) 
  2. a b KALLAI, Zecharia. Studies in Historical Geography and Biblical Historiography. New York: Brill Academic Publishers, 2000. 281 s. Dostupné online. ISBN 978-9004116085. S. 160. (anglicky) 
  3. BERGER, Marshall J; AHIMEIR, Ora. Jerusalem: A City And Its Future. New York: Syracuse University Press, 2002. 490 s. Dostupné online. ISBN 978-0815629122. S. 140–141. (anglicky) 
  4. HASSELL, John. Neighbors, if not friends [online]. NJ.com, 2002-03-26 [cit. 2010-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-05. (anglicky) 
  5. Settlements in East Jerusalem [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2011-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-18. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]