Štěpán Zálešák

Štěpán Zálešák
Narození	9. ledna 1874; Bánov; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. října 1945 (ve věku 71 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	sochař, učitel, loutkář a řezbář
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán Zálešák (9. ledna 1874, Bánov^[2] – 30. října 1945, Praha) byl český sochař a řezbář. Specializoval se především na sakrální umění, věnoval se i restaurátorským pracím. Jeho díla zdobí mnoho českých chrámů a kostelů.

Život

Štěpán Zálešák absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí (1888–1892), obor ornamentální řezbářství pod vedením prof. Aloise Balána a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1892–1898), obor řezbářství u prof. Jana Kastnera. V letech 1898–1912 pracoval ve vlastním atelieru v Praze v Říční ulici. V roce 1912 se stal nástupcem prof. Kastnera († 1912) na Uměleckoprůmyslové škole, kde působil do roku 1934. Je pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Díla

Bánov

socha sv. Josefa, fara v Bánově

Kolín nad Labem

chrliče a tympanon nad hlavním portálem při rekonstrukci kostela sv. Bartoloměje (1908)
Madona pro hřbitovní kostel, keramika
novogotický oltář se sochami Madony a sv. Václava po stranách vítězného oblouku, kostel sv. Bartoloměje v Třebovli u Kolína nad Labem

Kouřim

kříž se sochami Panny Marie a sv. Jana, hlavní oltář gotického kostela sv. Štěpána (1907)
oltář se sochami Panny Marie a andělů, severní boční loď kostela sv. Štěpána (1907)
oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého mezi dvěma anděli, jižní boční loď kostela sv. Štěpána (1907)

Kutná Hora

Archa Večeře Páně (1903) – 4 reliéfy: sv. Václav, Vojtěch, Cyril a Metoděj – hlavní oltář kostela sv. Barbory
sochy sv. Cyrila a Metoděje, kostel Panny Marie na Náměti
oltář v kapli Nejsvětějšího srdce Páně, klášter řádu sv. Voršily

Praha

Vyšehrad

bronzová busta probošta Václava Štulce (1910), Štulcova zahrada
tympanon Poslední soud nad hlavními vchodovými dveřmi kostela sv. Petra a Pavla (1901)
sochy sv. Petra a Pavla pro hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla (1903)
Ukřižování se sv. Lohengrinem, v interiéru kostela sv. Petra a Pavla
boční oltář Král Králů (20. léta), skupina soch z lipového dřeva, pozlaceno, kostel sv. Petra a Pavla

Pražský hrad

střední dveře a stěny v podkruchtí Wolhmutovy kruchty s řezbami na motiv sv. Cyrila a Metoděje (1928), dubové dřevo, katedrála sv. Víta

Vinohrady

dva postranní oltáře v kostele sv. Ludmily
spolupráce na hlavním oltáři v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na nám. Jiřího z Poděbrad

Holešovice

plastiky sv. Bartoloměje, sv. Václava, 8 andělů, dva klečící andělé a Kristus na kříži (1912), hlavní oltář novogotického kostela sv. Antonína
andělé s korunou pro boční oltář kostela sv. Antonína

Žižkov

práce na průčelí i interiéru kostela sv. Prokopa na Žižkově (1910)
- sochy sv. Cyrila a Metoděje, hlavní oltář
- boční oltář Panny Marie s deskovými výjevy z jejího života
- boční oltář Božského srdce Páně s obrazy sv. Augustina a sv. Aloise

Ostatní části

Pražský městský znak (1926), vyřezán podle návrhu prof. V. Vojtíška a prof. F. Kysely – shořel při požáru Staroměstské radnice za pražského povstání v roce 1945
Plastika Útěcha zhotovena pro vlastní hrob – z hrobu byla ukradena v roce 1993

Uherský Brod

práce z pozůstalosti uložené v depozitáři Muzea Jana Ámose Komenského

Velehrad

socha sv. Josefa, boční loď chrámu
rám pro obraz Madony od Emanuela Dítěte, řezbářská práce

Další místa mimo Prahu

dřevořezba Pieta v kapli Panny Marie Bolestné u hřbitova v Berouně
sv. Jan, kostel v Brně-Králově Poli (1908)
socha sv. Jana Evangelisty na kazatelně, kostel Panny Marie v Ostravě Mariánských Horách (1909)
Křížová cesta, kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě (1910)
sochy sv. Gotharda, Jana Křtitele, sv. Václava, sv. Ludmily, pískovec (1910) – západní průčelí kostela sv. Gotharda v Českém Brodě
socha Madony, pískovec – západní průčelí děkanského kostela sv. Jiljí v Nymburce
práce na hlavním oltáři kostela sv. Petra a Pavla, Budeč

Drobné plastiky

Mateřská láska, Marie s ovečkou, Malá chůva, Ovčáček, Chlapci se psem
sochy Madony, světců a světic, církevních hodnostářů

Galerie

Madona
Sv. Cyril a Metoděj
Sv. Josef
Koupel

Rod Zálešáků

Sochař Štěpán Zálešák měl sice tři dcery, ale jméno Zálešák přesto nezmizelo ze světa umění. Pod jménem Zálešák / Zálešáková se umění věnují jeho vzdálenější příbuzní.

Zálešáci

Pod jménem Zálešáci se konala v roce 1999 společná výstava díla Štěpána Zálešáka a jeho pokračovatelů.

Martin Zálešák, malíř
Vladimír Zálešák, malíř
Robert Zálešák, Ludmila Zálešáková, restaurování
MUDr. Bohumil Zálešák Ph.D., šperky
Soňa Zálešáková, malířka, architektka
Zdeněk Zálešák, malíř
Štěpán Zálešák, idea maker, režisér

Odkazy

Reference

Literatura

Štěpán Zálešák, Vladimír Drahoňovský, 1934
V posvátné půdě Vyšehradu, Karel Balák, 1946
Brožura „Dokumenty a prameny“ – Štěpán Zálešák, Zdeněk Mařan

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán Zálešák na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Štěpán Zálešák
Štěpán Zálešák v informačním systému abART

[1] rob sochaře Štěpána Zálešáka na Vyšehradském hřbitově v Praze

[matrika-2] Matriční záznam o narození a křtu

[1]

[2]