Přeskočit na obsah

Štípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o místní části Zlína a tamějším mariánském poutním místě. O vrcholu (707 m n. m.) nad Malou Bystřicí pojednává článek Štípa (kopec).
Štípa
Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek
Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecZlín
OkresZlín
KrajZlínský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 798 (2021)[1]
Katastrální územíŠtípa (6,9 km²)
Nadmořská výška240–360 m n. m.
PSČ557 14
763 14
Počet domů568 (2011)[2]
Štípa
Štípa
Další údaje
Kód části obce70149
Kód k. ú.670146
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štípa (moravsky Ščípa) je místní část města Zlína, původně vesnice, ležící 7 kilometrů severovýchodně od Zlína ve směru na Fryšták s odbočkou na Kostelec. Na západě sousedí k. ú. Štípa s k. ú. Kostelec, na jihu s k. ú. Zlín, na východě s k. ú. HvozdnáVelíková a na severu s k. ú. Lukov. Štípa je tvořena starší Hrubou Štípou (s Horním a Dolním koncem a Výpustou).[3]

Štípa je pohorská vesnice, která leží v severovýchodní části Vizovických vrchů.

Na vesnici bylo přeneseno (mužské) osobní jméno Ščípa (utvořené od slovesa ščípati – "štípat"). Jde o jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (z Moravy lze jmenovat ještě Šach, Myslík, Moravec, a Šišmu).[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Štípou protéká Štípský potok, který je levostranným přítokem Fryštáckého potoka, jenž se vlévá do řeky Dřevnice. Zhruba čtvrtinová část území je zalesněná a prochází jím mimo jiné Cyrilometodějská stezka, Via Czechia - centrální. V katastru se také nachází zejména 2 vodní plochy, z nichž jedné se lokálně říká Štěpánka.

Severní částí katastrálního území protéká také Lukovský potok.

Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240–360 m. Nejvyšším pojmenovaným bodem území je vrchol Úlehle ve výšce 352,5 m n. m.[5]

Štípou prochází silnice:

Tato místní část je také v obslužnosti městské hromadné dopravy DSZO.

Nachází se zde také neveřejné Letiště Zlín Štípa (LKSTIP) na uměle upravené plošině bývalé zemědělské práškařské plochy 0,5 km jižně od silnice Štípa - Velíková.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 805 869 986 967 1 051 1 075 1 111 1 196 1 322 1 401 1 530 1 523 1 685 1 810 1 798
Počet domů 119 133 141 145 171 170 209 265 - 328 386 444 500 568 -

Vesnice Štípa se poprvé připomíná k roku 1391 jako součást panství s hradem Lukov. Zbožná tradice řadí milostnou sošku Panny Marie do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě, další jsou uctívány v Tuřanech a v Žarošicích.[8] Podle zbožné tradice, zaznamenané například v České kronice Pavla Skály ze Zhoře nebo Bohuslavem Balbínem zde byla v raném středověku nalezena zázračná (tj. milost poskytující, tedy milostná) soška Panny Marie, umístěná v kapličce, postupně přestavované do současné podoby hřbitovní kaple ve Štípě. Legenda nález spojovala s hájem, ve kterém ji nálezce z podle svého příjmení Štípský pojmenovat Panna Marie Štípská. Nadační písemné zprávy se ke kapli a chrámu vztahují již v letech 1389, 1394, k monstranci s její figurkou roku 1464 a k farnímu kostelu roku 1516.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zlíně#Štípa.

Poutní kostel

[editovat | editovat zdroj]
Mariánský poutní kostel

Poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem na Mariánském náměstí, u hranic Kostelce, je mariánským poutním místem. Římskokatolická farnost Štípa je začleněna do Děkanátu Vizovice, který náleží do Arcidiecéze olomoucké.

Budovu kostela s klášterem kartuziánů dal roku 1620 postavit při kostele Albrecht z Valdštejna na památku své zemřelé manželky Lukrécie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství, která byla ctitelkou milostné sošky. Zakládací listina kláštera byla na Lukové vydána 1. května 1617. Valdštejn vyjednal povolání komunity kartuziánů z Dolan u Olomouce. Po Valdštejnově smrti byla stavba přerušena a pustla, protože mniši byli již roku 1620 uvězněni s Janem Sarkanderem v Olomouci a už se do Štípy nevrátili.[10] Až po 127 letech byla stavba kostela dokončena a roku 1765 vysvěcena klášter přestavěn na faru. V letech 1970–1995 sloužila budova Charitnímu domovu vedenému sestrami sv. Kříže a od roku 1996 dosud sestrám Kongregace řádu karmelitánek s názvem Institut naší Paní z Karmelu.[11]

Větrný mlýn

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Větrný mlýn (Štípa).
Větrný mlýn u Štípy


U obce se nachází větrný mlýn vybudovaný v letech 1858 až 1860 místním starousedlíkem Kristiánem Kovářem, který mlýn zhotovil sám jen za pomoci svého syna Josefa. Mlýn mlel pro občany sousedních obcí a ještě během druhé světové války byl plně v provozu. V 21. století je chráněn jako kulturní a technická památka.[12]

V roce 2017 se objevily snahy pracovníků místního krajského úřadu, zajistit prohlášení stavby za národní kulturní památku.[13]





Kultura, vzdělávání, sportovní vyžití, volný čas, spolky a organizace, místní zvyky

[editovat | editovat zdroj]
  • 14. základní škola ve Štípě (odkaz na internetové stránky)
  • mateřská škola
  • turistický oddíl - TJ Sokol - oddíl turistiky
  • pobočka Knihovny Františka Bartoše (odkaz na internetové stránky)
  • TJ Sokol (cvičení)
  • FK Štípa (fotbalové hřiště) - pořádání turnajů, zábav, dětského dne, aj.  i ve spolupráci s ostatními občanskými sdruženími
  • Český červený kříž - pořádání zábav, přednášek
  • Český svaz včelařů - pořádání výstav, prodej medu, aj.
  • Český svaz žen - pořádání zájezdů, výstav ručních prací, vzdělávacích akcí
  • Sarkandr - sdružuje katolickou mládež
  • Český svaz zahrádkářů - pořádá výstavy
  • Český myslivecký svaz - myslivecká společnost Ostřice
  • Klub seniorů - pořádání zájezdů, přednášek, rekreací
  • Sbor dobrovolných hasičů (pořádání cvičení, soutěží, sběru železného šrotu)
  • Centrum pro rodinu Vizovice o.s., pobočka Štípa (kurz efektivního rodičovství, přednášky o manželství a rodičovství pro rodiče, manžele i děti také na školách)
  • dětský koutek u ZŠ
  • dva dětské koutky (na Staré cestě)
  • každoročně 1. týden v září se pořádá tradiční mariánská pouť (odkaz na internetové stránky)[3]
  • pobočka ZUŠ Morava (odkaz na internetové stránky)
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c Zlín.eu. www.zlin.eu [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 562.
  5. ÚŘAD, Zeměměřický. Analýzy výškopisu. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  6. S.R.O, Turistika cz. Letiště Zlín - Štípa - Letiště | Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  7. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  8. F. Odehnal, 1995, s. 113
  9. Placidus Mathon, 1884, s. 469
  10. Buben 2004, s. 340–341.
  11. Archivovaná kopie. karmel.stipa.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-06. 
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-25]. Identifikátor záznamu 149724 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  13. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zlínský kraj navrhuje baziliky na Hostýně a ve Štípě na prestižní seznam. iDNES.cz [online]. 2017-07-21 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Milan B. BUBEN: Encyklopedie řádů a kongregací českých zemí, II. díl/2. svazek: Mnišské řády. Libri Praha 2004, s. 340–341 (Štípa)
  • Placidus Jophannes Mathon: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a její panického chotě sv. Josefa, patrona, II. díl, Brno 1884, s. 468–472, dostupné online[2]
  • František ODEHNAL: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Deborah Praha 1995, s. 112-114
  • Josef PALA: Štípa – mariánské poutní místo, Římskokatolická farnost Štípa 2003, 114 str.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]