Čechovna

Čechovna
	Čechovna
Účel stavby
	dům správce velkostatku
Základní informace
Sloh	pozdní baroko
Výstavba	2. polovina 18. století
Současný majitel	Zámek Liteň, o.s.
Poloha
Adresa	Liteň, Česko
Souřadnice	49°54′18,37″ s. š., 14°9′0,68″ v. d.
Další informace
Kód památky	19638/2-341 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Liteň)
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovna je vžité původně neoficiální označení pro dům čp. 150 v Litni v okrese Beroun. Dům měli k dispozici jako služební byt správci a ředitelé panství a velkostatku v Litni, jehož centrem byl liteňský zámek. Čechovna je spolu se zámkem zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-34 s účinností od 3. 5. 1958. ^[1]

Architektura

Přízemní budova z poloviny 18. století se sedlovou střechou je situována východně naproti budově zámku a uzavírá západní křídlo zámeckého hospodářského dvora, ve kterém navazuje na budovu bývalé sýpky. Z jihu dům uzavírá východní část zámeckého parku. Čechovna pochází z poloviny 18. století. Je postavena ve stylu vrcholného baroka. Pozoruhodné je zejména trojosé západní průčelí se zdobným volutovým štítem. Po celkové precizní rekonstrukci vyniká výtvarná štuková výzdoba fasády, především šambrány a suprafenestry oken.

Pobyt Svatopluka Čecha

V tomto domě část svého dětství prožil básník a spisovatel Svatopluk Čech (21. únor 1846 – 23. únor 1908). Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina), panský hospodářský správce a český vlastenec byl od 1. 5. 1852 do 31. 3. 1856 správcem liteňského panství u Josefa Františka Doubka. ^[2] Podle toho je také dům tradičně nazýván Čechovna. Básník svou velmi populární a čtenou báseň Ve stínu lípy situoval do Litně jako vzpomínku na mládí. ^[3] Z Litně a okolí se Čech inspiroval i v eposu Lešetínský kovář z roku 1885 a básni Václav Živsa z roku 1901. Ve svých Dávných vzpomínkách v Rozličné próze z roku 1895 vzpomíná na dětství v Litni, na pobyt v Čechovně, na otcovu knihovnu a tehdejšího liteňského faráře Františka Josefa Řezáče. ^[4] Liteň již od konce 19. století vnímala a prezentovala Svatopluka Čecha jako významnou osobnost své historie. Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852 - 1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka. ^[5] V roce 1896 bylo Čechovi uděleno čestné občanství Litně. Čechův pobyt v Litni byl na Berounsku připomínán až do roku 1938, po roce 1948 ^[6] i po roce 1989. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň. Její čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo. ^[7] ^[8] ^[9]^[10]

Pamětní deska na Čechovně

Básníkova dětská léta prožitá v domě připomíná jeho pamětní deska s reliéfem jeho hlavy a nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853 - 1856. Její odhalení 29. 6. 1925 se stalo velkou národní manifestací. Slavnostní projev zakončený výzvou Čechu, více Čecha !, pronesl Čechův životopisec Ferdinand Strejček. Slavnosti se zúčastnila básníkova sestra Zdeňka (narozená v Litni) a bratr Václav, spisovatel Ignát Herman, básník Viktor Dyk a nakladatel Čechových spisů František Topič. ^[11] Shromáždění se účastnilo velké množství obyvatel Litně, ale také Berouna a Řevnic. Organizaci zajišťoval slavnostní výbor. Jeho předseda MUDr. Josef Honzík z Litně, který shromáždění zahajoval, byl v dalších letech též předsedou Sdružení pro úpravu Sadů Svatopluka Čecha usilujícího o instalaci Pomníku Svatopluka Čecha v Litni . ^[12]

Využití

V meziválečném období Čechovnu užíval k bydlení majitel panství Jiří Daubek a jeho manželka pěvkyně Jarmila Novotná. Po vyvlastnění zámku rodině Daubků bylo v Čechovně v letech 1964 - 2001 umístěno Muzeum Svatopluka Čecha ^[13] umístěné v roce 2004 v bývalé faře a rozšířené o expozici Jarmily Novotné. ^[14] ^[15] Dům po restituci a následném prodeji současnému vlastníku není veřejnosti přístupný. V rámci Festivalu Jarmily Novotné a při dalších kulturních programech se však zde konají koncerty, přednášky a diskuse pořádané občanským sdružením Zámek Liteň, které v zámeckém areálu sídlí a působí. ^[16]

Galerie Čechovna

Čechovna

Čechovna
Pohled na nároží štítové stěny s terasou
Nároží štítové západní a severní stěny s terasou
Čechovna a severojižní křídlo hospodářských budov uzavírajících hospodářský dvůr
Zámek a Čechovna

Pamětní deska Svatopluka Čecha

Pamětní deska Svatopluka Čecha na domě Čechovna.
Detail pamětní desky Svatopluka Čecha
Čechovna pohled na okna na jižní stěně s deskou Svatopluka Čecha
Stromy, keře a studna před Čechovnou

Detaily

Nároží štítové s číslem popisným 150
Okno západní štítové stěny
Studna před jižní stěnou
Detailní pohled na barokní štít
Pohled na severní stěnu Čechovny s terasou

Osobnosti spojené s Čechovnou

Erb rodu Daubků
Josef František Daubek
Josef Šebestián Daubek
Svatopluk Čech
Jarmila Novotná

Odkazy

Reference

↑ Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online.
↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. S. 186–187.
↑ NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 165–186.
↑ ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek.
↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň: nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64.
↑ PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s.
↑ A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
↑ A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
↑ A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
↑ C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
↑ Odhalení desky Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 30. červen 1925, roč. 1925, čís. 176, s. 2. ISSN 1805-2444.
↑ Pro vybudování pomníku a úpravu sadů Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 25. prosinec 1929, roč. 1929, čís. 353, s. 4. ISSN 1805-2444.
↑ ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29.
↑ Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4.
↑ IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
↑ Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online.

Literatura

Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41.
ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek.
KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79.
NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online.
PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s.
STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s.
STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558.
IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s.
ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechovna na Wikimedia Commons
Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online.
Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online.
A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.

[1] Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online.

[2] STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. S. 186–187.

[3] NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 165–186.

[4] ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek.

[5] KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň: nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64.

[6] PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s.

[7] A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.

[8] A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.

[9] A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.

[10] C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.

[11] Odhalení desky Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 30. červen 1925, roč. 1925, čís. 176, s. 2. ISSN 1805-2444.

[12] Pro vybudování pomníku a úpravu sadů Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 25. prosinec 1929, roč. 1929, čís. 353, s. 4. ISSN 1805-2444.

[13] ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29.

[14] Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4.

[15] IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.

[16] Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]